A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Admiralitní ostrovy | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Geografie | |
Poloha | 2°6′ j. š., 146°57′ v. d. |
Souostroví | Bismarckovo souostroví |
Rozloha | 2100 km² |
Počet ostrovů | 40 + malé atoly |
Časové pásmo | +11 |
Hlavní ostrov | Manus |
Země | |
Stát | Nová Guinea |
Provincie | Manus |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 33 000 |
Etnika | Papuánci, Melanésané |
Admiralitní ostrovy (anglicky Admiralty Islands) je skupina ostrovů v Bismarckově souostroví, severovýchodně od Nové Guineje v jižním Tichém oceánu. Tyto ostrovy jsou také někdy nazývány Manusovy ostrovy po největším ostrově souostroví. Dnes jsou nejmenší a nejméně zalidněnou provincií Nové Guineje, která nese název provincie Manus. Ostrovy z větší části pokrývá hustý deštný prales. Celková plocha asi 40 ostrovů je 2,1 tisíc km². Mnohé ostrovy jsou neobydlené atoly.
Historie
Větší ostrovy v centru skupiny jsou Manus a Los Negros. Spolu s Novou Guineou, Bismarckovým souostrovím a Šalomounovými ostrovy jsou ostrovy Admirality obývány přibližně 40.000 roků. První obyvatelé přišli z jihovýchodní Asie. Prvními Evropany, kteří se do blízkosti ostrovů dostali byli španělští mořeplavci pokoušející se přeplout Tichý oceán od západu na východ, mezi něž patřili Álvaro de Saavedra Céron a Inigo Ortiz de Retez. Za objevitele ostrovů je považován holandský mořeplavec Willem Schouten v roce 1616. Název Ostrovy Admirality byl navržen anglickým mořeplavcem Philipem Carteretem v roce 1767. Od roku 1885 do 1914 byla oblast německou kolonií, součástí Německé Nové Guineje. V listopadu 1914 obsadilo ostrovy australské vojsko. Po válce ostrovy patřily do Commonwealthu a Společnost národů je svěřila jako mandátní území Austrálií. Během druhé světové války ostrovy obsadili japonští vojáci, kteří přistáli na ostrově Manus[1] dne 7. dubna 1942. V roce 1944 zde Spojenci porazili japonské okupanty během Operace Brewer.
Současnost
V současnosti jsou ostrovy jednou z provincií Nové Guineje. Hlavní město je Lorengau na ostrově Manus, které je propojeno silnicí s letištěm. Jinak doprava je zde lodní. Je zde velmi malý cestovní ruch, i když okolní moře je pro potápěče atraktivní. Mořským průzkumem se zde v roce 1970 zabýval oceánolog Jacques-Yves Cousteau.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Admiralty Islands na anglické Wikipedii.
- ↑ Admiralitní ostrovy. leccos.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-10.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Admiralitní ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Admiralitní ostrovy na Wikimedia Commons
- (anglicky) Ostrov Manus
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk