A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Aero A-32 | |
---|---|
Aero AP-32 s motorem Jupiter VI | |
Určení | víceúčelový vojenský letoun |
Výrobce | Aero |
Šéfkonstruktér | Antonín Husník |
První let | 1927 |
Zařazeno | 1928 |
Vyřazeno | 1944 (Finsko) |
Uživatel | Československé letectvo Ilmavoimat |
Vyrobeno kusů | 130 ks |
Vyvinuto z typu | Aero A-11 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aero A-32 byl československý jednomotorový vojenský dvouplošník, který byl stavěn v modifikaci buď jako doprovodný stíhací nebo jako bitevní letoun. Stroj vychází z typu Aero A-11. První prototyp A-32 vzlétl roku 1927, celkem bylo vyrobeno 130 kusů, z toho 16 kusů bylo dodáno do Finska.
Vznik a vývoj
První prototyp ještě s označením „A.11J“ byl zalétán v létě 1927. Jak z názvu vyplývá, jednalo se o pokračovatele úspěšné řady letounů A.11. Do sériového stroje Ab.11.17 byl zamontován licenční hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k). Továrna jej v dubnu 1928 nabídla MNO pod označením „A.32“ jako doprovodný stíhací letoun. Prototyp A.32.1 byl zalétán v říjnu 1928 a vojenské letectvo jej převzalo v prosinci. Mezitím se účastnil předvádění v Bulharsku a následně byl také nabízen tureckému letectvu. Na druhém prototypu (A.32.2) se zkoušel motor s válci do W Škoda L o výkonu 330 kW (450 k). Třetí prototyp (A.32.3) měl opět hvězdicový motor Walter Jupiter.
Začátkem roku 1929 firma Aero nabídla tento typ Finsku. Po úspěšném předvedení zástupci finského letectva uzavřeli s továrnou Aero smlouvu na dodání 16 letadel: jednoho A.32IF s řadovým motorem Isotta Fraschini Asso Caccia o výkonu 330 kW (450 k) a 15 A.32GR s hvězdicovým motorem Gnome-Rhône Jupiter. Objednávka byla splněna v červnu (8 strojů)[1] a druhá část v druhé polovině roku 1929. Mezi srpnem a říjnem 1929 bylo dodáno 15 letadel (označení AEj-49 až AEj-64) a jedno v roce 1930. Poslední z nich dosloužil 30. června 1944.[2]
MNO 11. července 1929 objednalo u továrny Aero výrobu šesti AP-32 s motorem Walter Jupiter IV (AP.32.4–AP.32.9) a 19. prosince 1929 následovala zakázka na dalších 25 kusů (AP.32.10–AP.32.34). V návaznosti na zkoušky prototypů a ve spolupráci s VLÚS firma Aero nabídla vylepšenou verzi, jíž v letech 1930–1931 na základě objednávek ze srpna 1930 a ledna 1931 vzniklo 45 kusů (AP.32.35–AP.32.79). Také všechny původní stroje byly na žádost letectva upraveny na vylepšenou verzi (došlo k zesílení trupu, rekonstrukci podvozku, instalaci brzd a nových pumových závěsníků). Formace těchto bitevních a průzkumných letounů se s úspěchem v roce 1930 účastnila vedená velitelem československého letectva, generálem ing. Jaroslavem Fajfrem, národního leteckého mítinku v Bukurešti.[3]
Montáží výkonnějšího motoru Walter Jupiter VI vznikla verze APb.32, které bylo do roku 1932 ve dvou sériích vyrobeno 35 kusů (APb.32.80–APb.32.99 a APb.32.100–APb.32.114).
Jako bitevní sloužily AP.32/APb.32 do poloviny 30. let, kdy je nahradily Letovy Š.328. V roce 1938 byly používány pouze jako cvičné a jako stroje druhé linie. Čtyři armádou zapůjčené AP.32 (výrobních čísel 7, 19, 20 a 42) vytvořily společně se stíhačkami Škoda D.1 v červenci 1935 základ výzbroje Četnických leteckých hlídek.
Během služby u československého letectva bylo ze 114 vyrobených při haváriích zrušeno 43 AP.32/APb.32. Zahynulo v nich 11 pilotů a devět pozorovatelů. Po zániku ČSR se pět AP.32 a jeden APb.32 dostaly jako dědictví po Leteckém pluku 3 do výzbroje Slovenských vzdušných zbraní (náhradní a 12. letka). Ostatní padly do rukou Luftwaffe, která je ještě rok používala u svých cvičných jednotek.
Technický popis
AP.32 a APb.32 byly dvoumístné jednomotorové vzpěrové dvouplošníky s pevným záďovým podvozkem a otevřenými prostory osádky. Kovová kostra trupu byla v přední části kryta hliníkovými plechy, zbytek trupu a dřevěná kostra křídel byly potaženy plátnem. Výztužné sloupky mezi křídly byly z ocelových trubek a opláštěny aerodynamickým obložením ze dřeva. V baldachýnu byla umístěna spádová benzínová nádrž.[4]
AP.32 poháněl vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k), APb.32 Walter Jupiter VI o výkonu 330 kW (450 k), s dvoulistou nestavitelnou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořily dva synchronizované kulomety vz. 28 ráže 7,92 mm v trupu. Pozorovatel ovládal kulometné dvojče vz. 28. Celková zásoba munice činila 1100 nábojů. Pumy do celkové hmotnosti 120 kg u AP.32 a 250 kg u APb.32 mohly být zavěšeny pod spodním křídlem.
Dochované exempláře
V leteckém muzeu Kbely je vystaven letoun Aero AP-32.[5] Tento letoun je částečnou replikou. Byl vyroben v Leteckých opravnách Trenčín v roce 1990 na základě původní technické a výrobní dokumentace. Je opatřen kamufláži Leteckého pluku č. 1 československého letectva, který sídlil na letišti Praha-Kbely. [6]
Ve finském leteckém muzeu v Päijät-Häme je vystaven nekompletní letoun Aero A-32GR (bez motoru).[2]
Varianty
- Aero A-11J
- První prototyp vzniklý přestavbou z Aera A-11 s motorem Walter Jupiter IV.
- Aero A-32
- Tři prototypy a 31 sériových strojů, užívaných jako dvoumístné stíhací letouny.
- Aero AP-32
- Bitevní letoun s modifikovaným podvozkem vyrobený v počtu 45 kusů. Na stejný standard byly později modifikovány i původní A-32.
- Aero APb-32
- 35 bitevních strojů s motorem Walter Jupiter VI a nosností pum zvýšenou na 250 kg.
- Aero A-32IF
- Prototyp stroje pro Finsko s motorem Isotta Fraschini Asso Caccia V-12 (1930)[2]
- Aero A-32GR
- Patnáct sériových strojů pro Finsko s motory Gnome-Rhône Jupiter (Modelové označení „GR“ označovalo společnost Gnome & Rhone, protože Finsko muselo od této francouzské továrny koupit motory Jupiter IV.)[2]
Uživatelé
Specifikace
Technické parametry
- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/střelec)
- Rozpětí: 12,4 m (A-32), 12,8 m (AP-32)
- Délka: 8,2 m (A-32), 8,14 m (AP-32)
- Výška: 3,10 m (A-32), 3,45 m (AP-32)
- Nosná plocha: 36,50 m2 (A-32), 36,45 m2 (AP-32)
- Prázdná hmotnost: 1 046 kg (AP-32), 1 072 kg (AP-32)
- Vzletová hmotnost: 1 917 kg (AP-32), 1 927 kg (AP-32)
- Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter Jupiter IV nebo VI
- nominální, jmenovitý výkon: 308 kW / 420 k při 1750 ot/min (Jupiter IV), 330 kW / 450 k při 1750 ot/min (Jupiter VI)
- maximální, vzletový výkon: 330 kW / 450 k při 1850 ot/min (Jupiter IV), 399 kW / 543 k při 1850 ot/min (Jupiter VI)
- Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením
Výkony
- Maximální rychlost: 226 km/h (A-32), 235 km/h (AP-32)
- Cestovní rychlost: 192 km/h (A-32), 200 km/h (AP-32)
- Dostup: 5 500 m (A-32), 6 700 m (AP-32)
- Stoupavost: 171 m/min
- Výstup do výše 5 000 m: 29,2 minuty (A-32), 27 min. (AP-32)
- Dolet: 796 km (A-32), 950 km (AP-32)
- Vytrvalost: 4 hodiny letu
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm[9][p 1]
- 2 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm na kulometném kruhu Škoda[9][p 1]
- 120 kg pum na šesti závěsnících Pantof pod křídly a 2 světelné rakety Michelin pod trupem [9]
Havárie, 7. 6. 1935, Radějov
Při nočním leteckém cvičení 7. června 1935 došlo nedaleko Radějova (okr. Hodonín) k havárii Aero APb-32. Letoun patřící do stavu 13. letky Leteckého pluku 3 tehdy dislokovaného na košickém letišti se po přeletu slovanské vesnice Sobotište dostal do nekontrolované vývrtky a havaroval v katastru obce Radějov. Jeden ze dvou letců na palubě, pozorovatel nadporučík Antonín Šárovec (1904–1980) z letounu vyskočil a s drobnými zraněními se zachránil na padáku. Pilot četař Václav Kopta (nar. 1908) zahynul v hořících troskách letounu po jeho dopadu na zem. Byl pohřben v rodné vesnici, Klecanech za účasti oficiální delegace příslušníků Leteckého pluku 3, kteří u hrobu drželi čestnou stráž, když předtím byla rakev s ostatky pilota vezena na draku letadla[10][11].
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Nový zahraniční úspěch továrny Aero. Letectví. Červenec 1929, roč. 9. (1929), čís. 7, s. 248–250. Dostupné online.
- ↑ a b c d Aero A-32GR (anglicky) . Aviation Museum Society, Finland, 2016 . Dostupné online.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L26
- ↑ JIROUT, Jar. Pozorovací letouny firmy Aero typu AP-32. Letectví. Září 1930, roč. X. (1930), čís. 9, s. 338–341. Dostupné online.
- ↑ Dvojplošník Aero A-32 . Praha: Vojenský historický ústav . Dostupné online.
- ↑ GLOVER, Phil. Aero Ap-32 (anglicky) . aviationmuseum.eu . Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 250–251.
- ↑ PALT, Karsten. Aero A.32 . Lipsko: flugzeuginfo.net, 2019 . Dostupné online.
- ↑ a b c Aero A-32
- ↑ Pilot Kopta zabit, In. Venkov, roč. 30 (1935), č. 135 (9. 6.), s. 4; Letadlo shořelo u Strážnice, In. Moravská orlice, roč. 73 (1935), č. 135 (9. 6.), s. 3; Letecká katastrofa v noci, In. Polední list, roč. 9 (1935–1936), č. 160 (9. 6. 1935), s. 2; Havarie při nočním letu, In. Národní listy, roč. 75 (1935), č. 159 (6. 6.), s. 3
- ↑ https://www.vets.cz/vpm/33617-hrob-vaclav-kopta/
Literatura
- ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938, I. vydání. Praha : Naše vojsko, 2015
- KOLMANN, Petr., Aero Ap.32, Letectví a kosmonautika 2/2007, s. 76–79
- KUDLIČKA, Bohumír, „Dvaatřicítka“ z Vysočan, Hobby Historie 1 a 2/2010, s. 6–12 a 36–42
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (I) (1918-1945), III vydání. Praha : Naše vojsko, 1983
- HEINONEN, Timo: Thulinista Hornetiin : 75 vuotta Suomen ilmavoimien lentokoneita (Z Thulinu na Hornet: 75 let finského letectva), finsky, Tikkakoski: Keski-Suomen Ilmailumuseo, 1992, 288 stran, ISBN 9519568824
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aero A-32 na Wikimedia Commons
- Aero A-32, Ap-32 a Apb-32 na www.valka.cz
- AERO A-32, AP-32, APb-32 na www.vinar.cz
- AERO A-32 ve Finsku na www.vinar.cz
- Aero A.32 na jn.passieux.free.fr
- Aero A-32 na vhu.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk