A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
حركة أحرار الشام الإسلامية | |
---|---|
Účast na občanské válce v Sýrii | |
Varianta loga Islámské fronty patřící Ahrár aš-Šám | |
Základní info | |
Aktivní | konec roku 2011–současnost |
Operační území | Sýrie |
Ideologie | sunnitský islamismus saláfistický džihádismus syrský nacionalismus (oficiálně od 21. června 2017, předtím neoficiálně) |
Velitel | Hassán Abúd (2011–2014)[1] Abu Jaber (2014–2015) Abu Yahia al-Hamawi (2015–současnost) |
Síla | 10 000–20 000 (červenec 2013) 16 000 (prosinec 2016) 18 000–20 000 (březen – červen 2017) |
Částí | Islámská fronta – k Džajš al-Fatahu (2013–2016) Syrská rada revolučního velení (2014–2015) Džajš al-Fatah (2015–2017) Syrská národní armáda |
Spojenci | Džajš al-Islám Svobodná syrská armáda Turecko Katar[2] |
Oponenti | Sýrie, Syrské ozbrojené síly[3] Rusko[4] Írán[5] Hizballáh Syrské demokratické síly Tahrír al-Šám (částečně) Islámský stát Jund al-Aksá (od října 2016) |
Ahrár aš-Šám (v překladu Islámské hnutí svobodných mužů Levanty) je koalice několika islamistických a saláfistických jednotek, které jsou spojeny do samostatné brigády s cílem bojovat proti syrské vládě vedené Bašárem Asadem. V červnu 2013 bylo součástí organizace Ahrár aš-Šám 10 000 až 20 000 bojovníků, což z ní dělalo, po Svobodné syrské armádě, druhou nejsilnější samostatnou jednotku bojující proti Bašáru Asadu. Ahrár aš-Šám je hlavní součástí Islámské fronty a koalice Džajš al-Fatah.[6]. Ahrár aš-Šám a Džajš al-Islám jsou hlavní skupiny rebelů podporované Tureckem a Saúdskou Arábií. Skupina si klade za cíl vytvořit islámský stát, řízený podle práva šaría. Ahrár aš-Šám je spojencem Fronty an-Nusrá, která je větví al-Káidy v Sýrii a provádí s ní společné operace. Sýrie, Spojené arabské emiráty, Rusko, Írán a Egypt prohlásili Ahrár aš-Šám za teroristickou organizaci. Někteří američtí činitelé ji údajně označují za teroristickou organizaci kvůli její údajné vazbě na al-Káidu. Na druhou stranu, několik evropských států započalo malá jednání v Turecku se členy Ahrár aš-Šámu.
Historie
První brigáda Ahrár aš-Šámu byla zformována po egyptské revoluci, ale ještě před začátkem syrské revoluce v roce 2011. Většina zakladatelů Ahrár aš-Šámu byli islamističtí političtí vězni, kteří byli roky zadržováni ve věznici Sednaya až do března a května 2011, kdy byli propuštěni díky amnestii. V době založení organizace koncem roku 2011 se Ahrár aš-Šám skládala z přibližně 25 jednotek rebelů rozšířených napříč Sýrií. Od té doby se Ahrár aš-Šám rozrůstala, v červnu 2012 evidovaly internetové stránky organizace 50 jednotek a v polovině ledna 2013 se počet zvýšil na 83. Většina z těchto jednotek měla hlavní sídlo ve vesnicích v guvernátoru Idlib, ale mnoho dalších hlavních sídel se nacházelo v guvernátorech Hamá a Allepo.
Členové skupiny jsou islamisté. Ahrár aš-Šám spolupracuje se Svobodnou syrskou armádou a s ostatními sekulárními skupinami, avšak neudržuje vztahy s opoziční Syrskou národní radou. Ačkoli spolupracuje s ostatními skupinami, zachovává si svoje vlastní přísné a utajené vedení, které dostává finanční zdroje a podporu hlavně od dárců v Kuvajtu.
Díky podpoře od zahraničních podporovatelů a materiálu ukořistěnému od Syrských ozbrojených sil se z Ahrár aš-Šámu stala jedna z nejlépe vyzbrojených a nejsilnějších frakcí rebelů působící v občanské válce v Sýrii.
Ideologie
Skupina má syrské velení a zdůrazňuje, že její kampaň je omezená jen na Sýrii, ne pro globální džihád. Nicméně, podle amerických zpravodajských služeb, několik členů al-Káidy bylo po výkonu trestu podle syrské vlády schopných ovlivňovat činnost skupiny a nainstalovat agenty v rámci vyšších řad do organizace. Takové vazby nebyly zveřejněny až do ledna 2014, kdy jeden z bývalých vůdců Ahrár aš-Šámu, nyní již mrtvý Abú Chálid as-Súrí, uznal své dlouholeté členství v al-Káidě a současně uznal i svou roli zástupce velitele al-Káidy (Ajmana Zaváhirího) v Sýrii.
Ve své první zvukové nahrávce Ahrár aš-Šám uvedla, že jejím cílem je nahradit vládu Bašára Asada státním zřízením islámského státu. Skupina také popsala povstání jako džihád proti spiknutí Safíovců s cílem šířit ší'itský islám a vytvořit šíitské státy od Íránu, přes Irák a Sýrii, který by zasahoval až k Libanonu a Palestině. Ahrár aš-Šám uvedla, že své útoky míří pouze proti vládním silám a milicím a že některé své operace i zrušila kvůli obavě z civilních obětí. Organizace poskytuje humanitární pomoc a podporu místním komunitám.
Bývalý velitel Ahrár aš-Šámu Hassán Abúd prohlásil, že Ahrár aš-Šám bude spolupracovat s an-Nusrou a nebude s ní mít problém, dokud bude bojovat proti Bašáru Asadovi. Abúd také prohlásil, že Ahrár aš-Šám spolupracovala s Islámským státem v některých bitvách a že všechny bojující skupiny – ať už se jedná o Islámský stát, an-Nusru, Islámskou frontu, nebo o Svobodnou syrskou armádu – mají stejný cíl: vytvořit islámský stát. Navzájem je odlišují jen taktika, strategie a metody. Abúd poznamenal, že v Sýrii nejsou žádné sekulární bojující skupiny. Hassán Abúd odsoudil demokracii v interview pro stanici al-Džazíra. Uvedl, že demokracie je vláda lidí lidem, podle pravidel, které si lidé sami přejí. Dále prohlásil, že oni mají svůj dokonalý systém, jehož právo je Alláhovo.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahrar ash-Sham na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.bbc.com/news/world-middle-east-29135922
- ↑ http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/qatar/11110931/How-Qatar-is-funding-the-rise-of-Islamist-extremists.html
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz . Borgis . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-02.
- ↑ https://informnapalm.org/cz/ruska-letecka-zakladna-hmeimim-v-syrii-se-stala-tercem-delostreleckeho-utoku-video/
- ↑ http://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-rebels-idUSKCN0RZ18F20151005
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz . Borgis . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahrár aš-Šám na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk