A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Amálie zu Solms-Braunfels | |
---|---|
oranžská princezna | |
Amálie zu Solms-Braunfels | |
Doba vlády | 1625–1647 |
Narození | 31. srpen 1602 Braunfels |
Úmrtí | 8. září 1675 Haag |
Manžel | Frederik Hendrik Oranžský |
Potomci | Vilém Luisa Henrietta Henrietta Amálie Alžběta Isabela Šarlota Albertina Agnes Henrietta Kateřina Jindřich Ludvík Marie |
Otec | Jan Albrecht I. ze Solms-Braunfels |
Matka | Anežka ze Sayn-Wittgenstein |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Biografie
Původ, mládí
Amálie se narodila jako dcera hraběte Johanna Albrechta I. zu Solms-Braunfels a jeho manželky Agnes zu Sayn-Wittgenstein. Své dětství strávila na zámku své rodiny v Braunfelsu. V rode 1619 přišla do Heidelbergu a stala se dvorní dámou Alžběty Stuartovny, manželky českého zimního krále Fridricha Falckého a přesídlila s ní do Prahy. Když po bitvě na Bílé hoře Fridrich musel opustit Čechy, Amálie spolu s jeho těhotnou manželkou prchaly na západ. Bez útočiště, neboť císař Ferdinand II. vydal zákaz, aby jim bylo kýmkoli poskytnuto, Alžběta začala na útěku rodit a Amálie jí v její těžké hodince pomáhala.
Svou cestu zakončily až v Haagu, kde jim místodržitel Mořic Nasavský poskytl azyl. Obě dámy měly ve zvyku navštěvovat místodržitelský dvůr, kde se nejmladší bratr Mořicův, Frederik Hendrik, do Amálie bláznivě zamiloval. Ta však odmítla stát se jeho milenkou a akceptovat cokoli jiného nežli manželství.
Manželství, potomci
Mořic Nasavský neměl legitimních potomků, chtěl však zachovat dynastii; když cítil blížící se smrt (zemřel 23. dubna 1625), přiměl svého tehdy již čtyřicetiletého nejmladšího bratra ke slibu, že se ožení; Frederik Hendrik tedy 4. dubna uzavřel s Amálií sňatek.
Z manželství Amálie a Frederika Hendrika se narodilo devět dětí, kromě nejstaršího a předposledního samé dcery; tři z nich zemřely jako nemluvňata a další v deseti letech věku:
- Vilém II. Oranžský (27. května 1626 – 6. listopadu 1650), oranžsko-nasavský kníže, místodržitel Spojených provincií nizozemských, ⚭ 1641 Marie Henrietta Stuartovna (4. listopadu 1631 – 24. prosince 1660), Princess Royal
- Luisa Henrietta (7. prosince 1627 – 18. června 1667), ⚭ 1646 Fridrich Vilém I. (16. února 1620 – 9. května 1688), braniborský markrabě
- Henrietta Amálie (*/† 1628)
- Alžběta (*/† 1630)
- Alžběta Šarlota (1632–1642)
- Albertina Agnes (9. dubna 1634 – 26. května 1696), ⚭ 1652 Vilém Frederik Nasavsko-Dietzský (7. srpna 1613 – 31. října 1664), hrabě Nasavsko-dietzský a místodržitel Fríska, Drentska a Groningenu
- Henrietta Kateřina (10. února 1637 – 3. listopadu 1708), ⚭ 1659 Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský (17. listopadu 1627 – 7. srpna 1693)
- Hendrik Ludvík (*/† 1639)
- Marie Henrietta (5. září 1642 – 20. března 1688), ⚭ 1666 falckrabě Ludwig Heinrich von Simmern (11. října 1640 – 3. ledna 1674)
Když se Frederik Hendrik stal po bratrově smrti místodržitelem, jeho vliv podstatně vzrostl a spolu s ním i vliv Amáliin. Spolu pozvedli dvorský život v Haagu a nechali vystavět řadu paláců, mezi nimi Huis ten Bosch. Amálie byla hlavní iniciátorkou řady královských sňatků, včetně svatby svého syna Viléma s anglickou Princess Royal Marií Henriettou Stuartovnou či sňatků svých dcer s významnými německými knížaty.
Amálie byla označována za inteligentní, sebevědomou až arogantní, ambiciózní ženu; nepříliš hezkou, ale svěží a přitažlivou. Tyto vlastnosti ji předurčili k tomu, že měla značný politický vliv: byla rádcem svému manželovi a když roku 1640 onemocněl, otevřeně participovala na politickém dění a přijímala zahraniční diplomaty.
Vdova
Amálie ovdověla v roce 1647, nikterak se však nestáhla do ústraní. Její vliv se promítl i do uzavření vestfálského míru v roce 1648. Jako uznání za tento její přínos jí v roce 1649 španělský král Filip IV. udělil území kolem Turnhoutu.
Musela se ovšem i bránit vnitropolitickým tlakům, namířeným proti jejímu synovi Vilémovi. Po jeho předčasné smrti (zemřel roku 1650 ve čtyřiadvaceti letech na neštovice) se stala Amálie poručnicí svého vnuka Viléma III., který se narodil jako pohrobek šest dní po smrti svého otce, a tvrdě se brala o znovuzískání jeho ztracených práv. Korunou jejích snah se stalo Vilémovo předsednictví ve Státní radě a jeho jmenování vrchním velitelem a dědičným místodržícím v roce 1672.
Amálie zemřela v požehnaném věku 73 let 8. září 1675 v Haagu. Její ostatky byly uloženy v Královské hrobce v Nieuwe Kerku v Delft, v místě posledního odpočinku nizozemských panovníků.
Externí odkazy
- Galerie Amálie zu Solms-Braunfels na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amálie zu Solms-Braunfels na Wikimedia Commons
- Portrét v Digitaal Vrouwenlexicon van Nederland
- Amálie zu Solms-Braunfels na thepeerage.com
Oranžská kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Éléonore de Bourbon |
1625–1647 Amálie zu Solms-Braunfels |
Nástupce: Marie Henrietta Stuartovna |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk