A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antipsychiatrie je široké hnutí převážně anglosaského původu, které se v 60. letech 20. století rozešlo s kritérii a metodami klasické psychiatrie. Původní hlavní směr antipsychiatrie vznikl v rámci psychiatrie (vedli jej sami psychiatři). Odmítal existenci psychických poruch jako specifických nemocí a vykládal je jako reakci na sociální prostředí, přičemž klasická psychiatrie je podle něj oporou patologické a patogenní společnosti.[1] Klasické psychiatrické výklady tak brání kritice stavu společnosti, psychiatrické metody jsou společensky schvalovaným násilím a nástrojem moci pod rouškou medicíny a vědy.[2]
Umírněnější a racionálnější směry vycházející z antipsychiatrie nebo k ní alternativní kritizují především používání neprověřených předsudků a postupů a „psychiatrických legend“ a zaměřují se na analýzu společenské role psychiatrie, psychiatrického nálepkování (labelling) a stigmatizace, procesu sociálně-administrativního psychiatrického dělení lidí na „blázny“ a „normální“ osoby. (viz[2]) Podobnými otázkami se zabýval i Michel Foucault[3]
Většina přístupů řazených k tzv. „antipsychiatrii“ odmítá užívání psychiatrických léčiv (psychofarmak) nebo elektrošoků a preferuje alternativní metody, šetrnější k lidskému tělu, zejména psychologické metody (arteterapie, přijetí a integrace odlišnosti psychiky atd.) Odmítá například internování schizofreniků v psychiatrických léčebnách.
Např. schizofrenie může být interpretována jako reakce na stresovou situaci – tzv. psychologické zhroucení. Zkušenost získaná během změněného prožívání může vést k osobnostnímu růstu jedince, psychofarmaka tento proces naruší. V rámci antipsychiatrického hnutí bývá zdůrazňováno, že psychiatři neznají příčiny duševních nemocí ani nevědí, jak je vyléčit. Předmětem kritiky bývá i to, že psychiatři mnohdy léčí psychofarmaky i stavy, které mohou mít jiné somatické příčiny.
Na přelomu 20. a 21. století je předmětem antipsychiatrické kritiky například nadužívání psychiatrické stigmatizace u dětí (např. ADHD – dětská hyperaktivita s poruchou pozornosti) a masové nasazování psychofarmak k úpravě vybočujících dětí.
Do „antipsychiatrického hnutí“ se počítají modernější a humánnější psychiatrické přístupy, z nichž některé dnes již mají v psychiatrii své místo, tak i přístupy odmítající psychiatrii jako celek například z náboženských nebo jiných ideologických pozic (např. scientologie). Michal Černoušek považoval antipsychiatrii za sebereflexi oboru psychiatrie, která ovšem došla tak daleko, že popřela povahu psychiatrie jako medicínského oboru sloužícího pomoci nemocným a shledala ji sociálně-administrativním nástrojem segregace lidí.[4]
Analýzou antipsychiatrie se zabýval například Cyrille Koupernik, historik psychiatrie, ve své knize Smysl a nesmysl antipsychiatrie.[4] Antipsychiatrické hnutí charakterizoval třemi body:
- místo skutečné diagnostiky používá psychiatrie jakýsi „předem daný herbář patologie lidské botaniky“
- proti psychiatrické represi je třeba bojovat, pochopit v některých případech i svobodu psychopatologického projevu
- je třeba posunout zastaralé metody psychiatrie, jejichž podstatou je nálepkování a internace
Thomas Szasz, jeden ze zakladatelů antipsychiatrie, vycházel z těchto myšlenek:[4]
- ne všechny psychické poruchy jsou psychickými chorobami
- duševní zdraví je tak složitá věc, že nemůže být předepisovánou pouhou medicínou – často bývá duševní nemoc důsledkem sociální patologie
- institucionálně aplikovaná psychiatrie může někdy z duševně zdravého jedince vytvořit pomateného a duševně chorého.
Antipsychiatrie se sama stala obětí nálepkování, když mnohé, často rozdílné i oprávněně kritické pohledy na psychiatrii byly označeny za jediné hnutí s názvem antipsychiatrie, což může napomoci jejich diskreditaci. Podle Černouška[4] tato paušalizace neodpovídá skutečnosti.
Působení scientologické církve
Jako jedna z vůdčích[zdroj? platforem antipsychiatrického hnutí v současné době vystupuje Občanská komise za lidská práva (CCHR, Citizens Commission on Human Rights), založená scientologickou církví v roce 1969.
Jako svůj cíl deklaruje boj se zločiny proti lidským právům spácháné psychiatry a ostatními profesionály, kteří se podílejí na léčení duševních chorob (např. psychologové). Tvrdí, že se zasloužila na odhalení zvěrstev psychiatrů, podvodů v psychiatrických léčebnách apod., vydává publikace dokazující odhalení podvodu psychiatrů či celé společnosti vo vzťahu k pacientom.
Podle českého psychologa Michala Černouška[4] byl prvním průkopníkem antipsychiatrického uvažování anglický filosof A. Meyerson, který v roce 1936 popsal v článku Omyly v psychiatrii předsudky a přežitky obsažené v základech psychiatrického myšlení.
Antipsychiatrie v levicové teorii
Antipsychiatrické názory dnes prosazují i některá levicovo liberálně orientovaná hnutí, případně anarchistická hnutí. Jejich kritika psychiatrie zpočívá v přesvědčení, že jde o korporátní a státní monopol k utláčení lidí a jich pronásledování kvůli jinému názoru, chování či osobné výjimečnosti. Ti radikálnější proti psychiatrii aktivně vystupují, konají různé benefiční akce na pomoc pacientům a vyzývají psychiatry k diskuzi. Psychiatrii kritizují jako škodlivou pavědu založenou na segregaci postižených a nezřídka ji přirovnávají k nacismu či eugenice.
Mezi nejvýznamnější zastánce této teorie patří např. hnutí ANTIFA, nebo na Slovensku působící organizace Spravodlivosť pre všetkých a Inštitút ľudských práv.
Sporné je i zařazení stoupenců tzv. Teorie neurodivergence, kteří tvrdí, že lidská psychika je spektrum, tudíž není možné dělit lidské chování a myšlení na zdravé a nezdravé. Teorie neurodivergence je blízká levicovému pohledu, svůj původ má v sociálních teoriích 20. století, podobně jako rodové teorie.
Představitelé antipsychiatrie
- David Cooper[5]
- Ronald David Laing[6]
- Thomas Szasz, původně psychoanalytik[4]. Knihy:
- Manufaktura šílenství
- Mýtus duševní nemoci
- Giorgio Antonucci
- Marc Rufer. Publikace:
- Irrsinn Psychiatrie (Šílenství psychiatrie), 1988, nakl. Cytglogge, Bern
- Wer ist Irr? (Kdo je blázen?), 1991, nakl. Cytglogge, Bern
- Psychiatrie – Taeter, Opfer, Methoden (Psychiatrie – pachatelé, oběti, metody), 1996, nakl. Cytglogge, Bern
- Tabletky štěstí. Extáze, Prozac – návrat psychofarmak?, nakl. Books, Brno, 1998, ISBN 80-85914-97-2, orig. vydání Glückspillen. Extasy, Prozac und das Comeback der Psychopharmaka., 1995, Droemersche Verlaganstalt Th. Knaur Nachf. München.
Reference
- ↑ Jan Jandourek: Sociologický slovník, Portál, Praha, 2001, ISBN 80-7178-535-0. Str. 28, heslo antipsychiatrie.
- ↑ a b Pavel Hartl, Helena Hartlová: Psychologický slovník. Praha, Portál, 2000, ISBN 80-7178-303-X. Str. 49, heslo antipsychiatrie.
- ↑ Michel Foucault: Psychologie a duševní nemoc, Dauphin, Praha, 1999. Orig. Maladie mentale et psychologie, Presses universitaires de France, Paříž, 1962 a 1966, předchozí verze Maladie mentale et personnalité, 1954.
Michel Foucault: Naissance de la clinique (Zrození kliniky), 1963
Michel Foucault: Surveiller et punir (Dohlížet a trestat), 1975 (vývoj vězeňství, včetně paralel s psychiatrií) - ↑ a b c d e f Michal Černoušek: Šílenství v zrcadle dějin. Grada Avicenum, Praha, 1994, ISBN 80-7169-086-4. O antipsychiatrii je speciálně kapitola 1.4, str. 26.
- ↑ Brother Beast: the David Cooper Anti-Page. www.laingsociety.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19.
- ↑ R.D. Laing and the Paths of Anti-Psychiatry. www.questia.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-21.
Literatura
- Karel Chromý: Duševní nemoc – Sociologický a sociálněpsychologický pohled. Praha, Avicenum, 1990.
- Erving Goffman: Stigma, 1963, česky 2003
- Cyrille Koupernik: Smysl a nesmysl psychiatrie
- Abraham Myerson: Omyly v psychiatrii (článek, 1936)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antipsychiatrie na Wikimedia Commons
- The Antipsychiatry Coalition, anglicky
- Občanská komise za lidská práva
- Citizens Commission on Human Rights, anglicky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk