Bankovní karta - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Bankovní karta je obvykle plastová karta vydaná bankou svým klientům, která poskytuje jednu nebo více z řady služeb souvisejících s poskytováním přístupu klienta k bankovnímu účtu.

Fyzicky bývá na bankovní kartě vytištěno jméno klienta, jméno vydavatele karty a jedinečné číslo karty.^[1] Na zadní straně bývá magnetický proužek, který umožňuje různým přístrojům číst data a získat informace o kartě.^[2] V závislosti na vydávající bance a preferencích klienta to může umožnit použití karty pro transakce na bankomatech i jako debetní kartu, propojenou s bankovním účtem klienta a použitelnou pro platby za nákupy u pokladny.

Prvními bankovními kartami byly bankomatové karty vydané Barclays v Londýně v roce 1967 a Chemical Bank na Long Islandu (New York), v roce 1969. V roce 1972 vydala Lloyds Bank první bankovní kartu obsahující osobní identifikační číslo (PIN) pro zabezpečení spolu s magnetickým proužkem kódujícím informace.

Historicky sloužily bankovní karty také jako šekové garanční karty, dnes již téměř zaniklého systému garancí šeků na prodejních místech.

Související články

Reference

↑ GOUGH, Belinda; DU TOIT, Trudie. FCS Hospitality Generics L3. Cape Town: Pearson Education South Africa, 20 December 2007. ISBN 978-1770251335. S. 120.
↑ WONGLIMPIYARA, Jarunee. Strategies of Competition in the Bank Card Business. : Sussex Academic Press, 1 March 2005. ISBN 978-1903900550. S. vi.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bankovní_karta
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] GOUGH, Belinda; DU TOIT, Trudie. FCS Hospitality Generics L3. Cape Town: Pearson Education South Africa, 20 December 2007. ISBN 978-1770251335. S. 120.

[2] WONGLIMPIYARA, Jarunee. Strategies of Competition in the Bank Card Business. : Sussex Academic Press, 1 March 2005. ISBN 978-1903900550. S. vi.

[1]

[2]