A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Beaufortové jsou anglický šlechtický rod. Příslušníci rodu Beaufortů jsou v mužské linii potomky Plantagenetů a odvozují svůj původ od Jana z Gentu, což byl třetí syn anglického krále Eduarda III.
Vznik rodu
Třetí syn krále Eduarda III., Jan z Gentu, měl kromě svých manželských dětí také čtyři děti nemanželské. Se svou milenkou Kateřinou Swynfordovou zplodil v letech 1371 až 1379 syny Jana, Jindřicha a Tomáše a dceru Janu, kteří odvozovali svůj přídomek Beaufortové od hradu Beaufort (dnes Montmorency-Beaufort ve Francii), kde se narodili. Po smrti své druhé ženy, Konstancie Kastilské, se Jan z Gentu v roce 1396 se svou dlouholetou milenkou Kateřinou Sywynfordovou oženil a dodatečně legitimizoval své děti z tohoto vztahu. Potomci byli legitimizováni i papežskou bulou jako plnoprávní dědici Jana z Gentu, ale zároveň vyloučeni z nároků na královský trůn.
Vzhledem k blízké vazbě ke královské rodině hráli Beaufortové důležitou roli v dynastických bojích v období války růží, kdy stáli na straně příbuzných Lancasterů.
Další historie rodu
První hlavou rodu Beaufortů byl nejstarší syn Jana z Gentu a Kateřiny, Jan Beaufort (1371 – 1410), od roku 1397 nesoucí titul 1.hrabě ze Somersetu. Následoval jeho syn Jindřich Beaufort 2. hrabě ze Somersetu (1401 – 1418) a po jeho předčasné smrti se stal hlavou rodu Jindřichův mladší bratr Jan Beaufort 1. vévoda ze Somersetu (1404 – 1444), jehož dcera Margareta Beaufortová se stala v roce 1457 matkou budoucího krále Jindřicha VII. Tudora. Po Janově smrti přešlo dědictví na jeho mladšího bratra Edmunda Beauforta 2.vévodu ze Somersetu (1406 – 1455), který padl 22. 5. 1455 v bitvě u St Albans a tituly přešly na jeho syna Jindřicha Beauforta 3.vévodu ze Somersetu (1436 – 1464). Ten uprchl po porážce v bitvě u Towtonu do Skotska a přišel o veškerý majetek. Jeho tituly mu byly vráceny až roku 1463, ale o rok později byl po bitvě u Hexhamu zajat a popraven. Všechny jeho tituly rozhodnutím parlamentu propadly státu, ale bratr popraveného Jindřicha, Edmund Beaufort (1439 – 1471) označoval sám sebe nadále za vévodu ze Somersetu, a to až do bitvy u Tewkesbury, 4. 5. 1471, po které byl zajat a sťat, čímž rod Beaufortů vyhynul v legitimní linii. Rod však nadále pokračoval v linii nelegitimní, jelikož měl Jindřich Beaufort 3.vévoda ze Somersetu nemanželského syna Karla Somerseta 1.hraběte z Worcesteru (1450 – 1526). Potomci Karla Somerseta žijí dodnes a jsou v současné době nositeli titulu vévoda Beaufort.
- Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (1371-1410), syn Jana z Gentu.
- Jindřich Beaufort, 2. hrabě ze Somersetu (cca 1401-1418).
- Jan Beaufort, 1. vévoda ze Somersetu (1404-1444).
- Margareta Beaufortová (1443-1509), matka krále Jindřicha VII. Tudora
- Johana Beaufortová, královna Skotská ( 1404-1445)
- Tomaš Beaufort, hrabě z Perche (c. 1405-1431)
- Edmund Beaufort, 2. vévoda ze Somersetu (1406-1455). Někdy je uváděn také jako 1. vévoda ze Somersetu, jelikož titul pro rod znovu získal v roce 1448. Skutečným prvním vévodou byl však jeho bratr Jan Beaufort (1404 - 1444), který získal titul vévody v roce 1443.
- Jindřich Beaufort, 3. vévoda Somersetu (1436-1464)
- Margareta Beaufortová, hraběnka ze Staffordu (1437-1474), matka Jindřicha Stafforda, 2. vévody z Buckinghamu
- Edmund Beaufort, 4. vévoda ze Somersetu (1438-1471).
- Jan Beaufort, markýz z Dorsetu (1455-1471)
- Margareta Beaufortová, hraběnka z Devonu (1409-1449)
- Jindřich, kardinál Beaufort (1375-1447), biskup z Winchesteru, syn Jana z Gentu.
- Tomaš Beaufort (1377-1426), vévoda Exeter, syn Jana z Gentu.
- Jana Beaufortová, hraběnka z Westmorlandu (1379-1440), dcera Jana z Gentu.
Tituly rodu
Nejstarší syn Jana z Gentu a Kateřiny, Jan Beaufort (1371 – 1410), se stal v roce 1397 1. hrabětem ze Somersetu, následně markýzem ze Somersetu a po manželství z Margaretou Holandovou přijal titul markýze z Dorsetu. Oba tituly markýze ale už v roce 1399 zrušil král Jindřich IV. a hlavní linie Beaufortů užívala až do roku 1443 jen titulu hrabat ze Somersetu. V roce 1443 se stal Jan Beaufort (1404 – 1444) 1. vévodou ze Somersetu, v roce 1442 byl znovu obnoven titul markýzů z Dorsetu, v roce 1514 se stali hrabaty z Worcesteru, 1642 markýzi z Worcesteru a 1682 vévody z Beaufortu. Titul vévodů z Beaufortu používají dodnes. Titul markýze z Worcesteru používá nejstarší syn vévody a dědic rodu. Další příslušníci rodu používají další tituly – např. hrabě Glamorgan nebo vikomt Grosmont.
Hrabata ze Somersetu
- Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (1371-1410), nejstarší legitimní syn Jana z Gentu, 1. vévody z Lancasteru. Jan Beaufort byl v letech 1397 – 1399 markýzem ze Somersetu a markýzem z Dorsetu.
- Jindřich Beaufort, 2. hrabě z Somersetu (1401-1418), nejstarší syn 1. hraběte
- Jan Beaufort, 3. hrabě ze Somersetu (1404-1444), druhý syn 1. hraběte
- Edmund Beaufort, 4. hrabě ze Somersetu, třetí syn 1. hraběte
Vévodové ze Somersetu
- Jan Beaufort, 1. vévoda ze Somersetu (1404-1444), titul získal roku 1443.
- Edmund Beaufort, 2. vévoda ze Somersetu (1406-1455), se stal vévodou ze Somersetu v roce 1448
- Jindřich Beaufort, 3. vévoda ze Somersetu (1436-1464), nejstarší syn Edmunda
- Edmund Beaufort, 4. vévoda ze Somersetu (1439-1471), druhý syn Edmunda, na titul si dělal nárok protiprávně, jelikož titul byl rodu odebrán roku 1464. Poslední legitimní člen rodu.
Hrabata z Worcesteru
- Karel Somerset, 1. hrabě z Worcesteru (1450-1526), nemanželský syn Jindřicha Beauforta, 3. vévody ze Somersetu.
- Jindřich Somerset, 2. hrabě z Worcesteru (1495-1548)
- Vilém Somerset, 3. hrabě z Worcesteru ( zemřel 1589)
- Eduard Somerset, 4. hrabě z Worcesteru (1553-1628)
- Jindřich Somerset, 5. hrabě z Worcesteru (1577-1646)
Markýzové z Worcesteru
- Jindřich Somerset, 1. markýz z Worcesteru (1577-1646), získal titul markýze v roce 1642.
- Eduard Somerset, 2. markýz z Worcesteru (1601-1667)
- Jindřich Somerset, 3. markýz z Worcesteru (1629-1700)
Vévodové Beaufortové
- Jindřich Somerset, 1. vévoda Beaufort (1629-1700), vévoda od roku 1662
- Jindřich Somerset, 2. vévoda Beaufort (1684-1714)
- Jindřich Scudamore, 3. vévoda Beaufort (1707-1745)
- Karel Noel Somerset, 4. vévoda Beaufort (1709-1756)
- Jindřich Somerset, 5. vévoda Beaufort (1744-1803)
- Karel Jindřich Henry Somerset, 6. vévoda Beaufort (1766-1835)
- Jindřich Somerset, 7. vévoda Beaufort (1792-1853)
- Karel Jindřich Fitzroy Somerset, 8. vévoda Beaufort (1824-1899)
- Jindřich Adelbert Wellington Fitzroy Somerset, 9. vévoda Beaufort (1847-1924)
- Jindřich Arthur Hugh Somerset, 10. vévoda Beaufort (1900-1984)
- David Robert Somerset, 11. vévoda Beaufort (1928-2017)
- Jindřich Jan FitzRoy 12. vévoda Beaufort (nar. 1952)
- Robert Somerset, markýz Worcester (nar. 1989)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Beaufort na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beaufortové na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk