A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ben Cijon Dinur בן ציון דינור | |
---|---|
Ben Cijon Dinur v říjnu 1951 | |
4. ministr školství Izraele | |
Ve funkci: 8. října 1951 – 3. listopadu 1955 | |
Předchůdce | David Ben Gurion |
Nástupce | Zalman Aran |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mapaj |
Narození | 2. ledna 1884 Chorol, Ruské impérium (nyní Ukrajina) |
Úmrtí | 8. července 1973 (89 let) |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Kneset | 1. |
Profese | politik, historik, rabín, pedagog, spisovatel, aktivista a vysokoškolský učitel |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1957) Izraelská cena (1958) Jakir Jerušalajim Rothschild prize |
Commons | Ben-Zion Dinur |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ben Cijon Dinur (hebrejsky: בן ציון דינור, rodným jménem Ben Cijon Dinaburg; 2. ledna 1884 – 8. července 1973) byl sionistický aktivista, emeritní profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, historik, rabín a izraelský politik. V první polovině 50. let byl v pořadí čtvrtým izraelským ministrem školství.
Biografie
Dinaburg se narodil ve městě Chorol v carském Rusku (dnešní Ukrajina) a vzdělání získal v litevských ješivách. Studoval v Telšské ješivě pod vedením Šimona Škopa jako student se začal zajímat o židovské osvícenecké hnutí haskala, a to prostřednictvím polemik roš ješivy, rabína Eliezera Gordona. V roce 1898 se přesunul do ješivy Slabodka a o dva roky později odcestoval do Vilniusu, kde byl ustanoven rabínem. Poté odešel do Ljubaviče, aby byl svědkem chabad-lubavičské větve chasidismu. V letech 1902 až 1922 se angažoval v sionistickém aktivismu a pedagogické činnosti, což vedlo v jeho krátké uvěznění carskými úřady. V roce 1910 se oženil s Bilhou Feingoldovou, kolegyní učitelkou z dívčí obchodní školy v Poltavě. V roce 1911 na dva roky odešel od své ženy a syna kvůli studiím na Berlínské univerzitě, kde studoval pod Semenem Ivanovičem Rostovzevem a Eugenem Taublerem. Další dva roky studoval na univerzitě v Bernu, kde pod vedením Rostovzeva sepsal svou dizertační práci o Židech v zemi izraelské za dob Římské říše. Vypuknutí první světové války jej donutilo odejít na Petrohradskou univerzitu. Kvůli bolševické Říjnové revoluci v roce 1917 však nakonec nezískal doktorský titul. V letech 1920 až 1921 pak přednášel na univerzitě v Oděse.[1]
V roce 1921 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny v letech 1923 až 1948 působil jako učitel a později ředitel na učitelském semináři v Jeruzalémě. V roce 1936 se stal odborným asistentem přednášejícím moderní židovské dějiny na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1948 se na téže univerzitě stal profesorem a v roce 1952 pak emeritním profesorem. Jako historik popsal sionismus v diaspoře jako „širokou řeku, do níž se vlévají všechny malé potoky a potůčky židovského boje v průběhu dějin,“[2] a datoval jeho počátky do roku 1700, kdy, podle historických zdrojů odešla první vlna polských Židů do Jeruzaléma. Věřil, že „mesiášský neklid“ hrál v židovských dějinách klíčovou roli[3] a zavedl myšlenku meret ha-galut (doslova „vzpoura/revolta diaspory“).[4]
Poslancem izraelského parlamentu byl zvolen v prvních volbách v roce 1949 na kandidátní listině strany Mapaj a v průběhu třetí až šesté vlády (tedy v letech 1952 až 1955) působil jako izraelský ministr školství. Během svého působení v této funkci byl zodpovědný za přijetí zákona o státním vzdělání, který ukončil panující stranickou tendenčnost vzdělávacího systému. V letech 1953 až 1969 byl ředitelem muzea holocaustu Jad Vašem.[5]
Zemřel v roce 1973.
Ocenění
- Dinur je dvojnásobným držitelem Izraelské ceny, jež vznikla z jeho iniciativy[4] v době, kdy stál v čele ministerstva školství. Uděleny mu byly v následujících kategoriích:
- V roce 1967 mu bylo rovněž uděleno ocenění Jakir Jerušalajim (Úctyhodný občan Jeruzaléma).[8]
Dílo
Všechna uvedená díla byla vydána v hebrejštině. Uvedeny jsou jejich anglické názvy.
- Lovers of Zion (1932–1934)
- Our Rabbi Moshe Ben Maimon: His Life, Writings, Activities and Views (1935)
- Simon Dubnow: for his 75th Birthday (1936)
- Israel in its Land: From the First Days of Israel until the Babylonian Exile: Sources and Documents (1938)
- Path Makers: Prominent Figures in the Sad History of the Return to Zion and the Renewal of Israel (1946)
- The Changing of the Generations: Researches and Studies in the History of Israel from Early Modern Times (1955)
- In Memory of Ahad Ha'Am (1957)
- Values and Methods: Problems of Education (1958)
- A Vanished World: Memories of a Way of Life” (Biography) (1958)
- Remember: Issues of the Holocaust and its Lessons (1958)
- Israel in Exile 2nd Edition (expanded) five volumes (1958)
- Days of War and Revolution: Memories of a Way of Life (1961)
- My Generation: Characteristics and Traits of Scholars and Educators, Public Personalities and Gate Keepers (1964)
- Benjamin Zeev Herzl: the Man, his Path and Personality, his Vision and Activities (1968)
- The Struggle of the Generations of Israel for its Land: from the Destruction of Betar until the Renewal of Israel (1975)
- Generations of the Bible: Research and Studies to Understand the Bible and the History of Israel in that Period (1977)
- Generations and Impressions: Researches and Studies in Israeli Historiography, its Problems and its History (1978)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ben-Zion Dinur na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ben-Zion Dinur . Kneset . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WISSE, Ruth R. The Brilliant Failure of Jewish Foreign Policy . Židovská agentura, 2007-08-02 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. (anglicky)
- ↑ MORGENSTERN, Arie. Dispersion and the Longing for Zion, 1240-1840 . Židovská agentura . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-29. (anglicky)
- ↑ a b MAROM, Daniel. The Role of Jewish Studies Scholars in Early Zionist Education . Mandel Foundation . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky)
- ↑ Encyclopaedia Judaica. : Dostupné online. Kapitola Dinur (Dinaburg), Benzion.[nedostupný zdroj
- ↑ Israel Prize recipients in 1958 . Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Israel Prize recipients in 1973 . Ministerstvo školství Státu Izrael. (hebrejsky)
- ↑ Recipients of Yakir Yerushalayim award . Město Jeruzalém . Dostupné v archivu pořízeném dne 17-06-2011. (hebrejsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ben Cijon Dinur na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kneset – Ben Cijon Dinur
- (anglicky) Jewish Virtual Library – Mapai Leader Benzion Dinur (Dinaburg) Comments on the Sinking of the Struma
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk