Betty Fibichová
Jan Vilímek: Betty Fibichová (1884)
Základní informace
Rodné jméno	Barbora Hanušová
Narození	16. března 1846 Jilemnice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. května 1901 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	operní pěvkyně a operetní pěvkyně
Nástroje	hlas
Hlasový obor	alt
Manžel(ka)	Zdeněk Fibich
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Betty Fibichová, rozená Barbora Hanušová (16. března 1846 Jilemnice – 20. května 1901 Praha^[1]) byla česká operní zpěvačka (alt).

Životopis

Altistka, dívčím jménem Barbora Hanušová, se v roce 1875 provdala za skladatele Zdeňka Fibicha. Pěvecky se školila u A. Appé a krátce působila u německých divadel v Karlových Varech a Olomouci. Roku 1868 debutovala v Prozatímním divadle jako Abatyše v Bendlově Lejle a brzy se stala hvězdou souboru jak Prozatímního divadla, tak později Národního divadla. Do historie české opery se nesmazatelně zapsala tím, že právě její hlas poprvé zazněl v prostoru Národního divadla při slavnostní premiéře Smetanovy Libuše (11. červen 1881), když jako Radmila oslovila Libuši. Premiérovala i v dalších rolích Smetanových oper - jako Panna Róza v Tajemství a jako Záviš v opeře Čertově stěně. Pro její hlas Fibich komponoval altové role, Elišku v Bukovínu a Perchtu v Blaníku. Také Antonín Dvořák pro ni vytvořil hlasový part Homeny ve Vandě. Měla mohutný hlas velkého rozsahu a patetický projev, což znamenitě odpovídalo např. Donně Isabelle z Fibichovy Nevěsty messinské, která patřila k jejím nejlepším kreacím (1884).

Na scéně Národního divadla se objevila jako stálý člen souboru opery naposledy 30. listopadu 1890 v roli Klíčnice v Dvořákově opeře Jakobín. V lednu 1891 opustila operní scénu.

Zemřela 20. května 1901 a svého manžela Zdeňka Fibicha tak přežila pouze o několik měsíců. Jsou pochováni spolu na Vyšehradském hřbitově^[2] v Praze, v hrobce s pomníkem navrženým Josefem Fantou.

Odkazy

Reference

Literatura

• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 98
• Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 390
• Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla – Opera a Balet, Nakl. Jos. R. Vilímek, Praha, 1938, str. 53–57
• Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 103

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Betty Fibichová na Wikimedia Commons