A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| ||||
---|---|---|---|---|
Celé číslo | 1 000 000 000 000 Jeden bilion | |||
Rozklad | 212 · 512 | |||
Římskými číslicemi | - | |||
Dvojkově | 1110100011010100101001010001000000000000 | |||
Šestnáctkově | E8D4A51000 |
Bilion, též bilión (1 000 000 000 000) je přirozené číslo rovné milionu milionů, tedy tisíci miliard. Ve vědeckém zápisu čísel se značí 1012.
V metrickém systému se používá pro násobky bilionu řecká předpona „tera-“ (řecky τέρας, téras – kolos, div, netvor) a pro biliontiny předpona „piko-“ (z italského piccolo – malý).
V zemích, kde se používá krátká škála (především ve většině anglicky mluvících zemí), se toto číslo nazývá trillion, přičemž billion zde znamená 109, tedy naši miliardu.
Historie
Slovo vzniklo sloučením latinské předpony bi- (dvojitý) a slova milion používané raně novověkými francouzskými matematiky. Poprvé je zaznamenáno v podobě bymillion ve spise Pojednání o aritmetice (Traité d'arithmétique) napsaném roku 1475 Jehanem Adamem, matematikem ve službách francouzského dvora. V dobovém pravopisu „byllion“ pojem použil Nicolas Chuquet ve svém nevydaném spisu z roku 1484 a rozšířilo se díky převzetí jeho systému názvosloví pro násobky miliónu do učebnice aritmetiky, kterou roku 1520 vydal Estienne de La Roche.[1]
V 17. století, kdy francouzští matematici zaváděli oddělování řádů po třech číslicích, tedy po tisících místo po milionech dle Chuqueta, došlo k úpravě názevosloví a bilion označoval tisíc milionů. Tím vzniknul dvojí systém názvosloví nazývaný krátká a dlouhá škála. V Evropě převažoval původní význam bilionu, zatímco ve Francii a USA se ujala krátká škála. Devátá Generální konference pro míry a váhy v roce 1948 zavedla používání dlouhé škály, tedy definice bilionu jako milion milionů. Francie pak přešla na užívání dlouhé škály, zatímco Velká Británie a další anglofonní země naopak převzaly v průběhu 2. poloviny 20. století americký systém s bilionem o tisíci milionů.
Použití
- Lidské tělo obsahuje zhruba 10 bilionů vlastních buněk a 100 bilionů buněk celkem, včetně bakterií a dalších mikroorganismů.[2]
- Státní dluh ČR v únoru 2019 činil přibližně 1,684 bilionu korun.
- Jeden z nejvýkonnějších českých počítačů Amálka zvládne 6,38 biliony operací za sekundu (6,38 teraFLOPS).
- Jednotka vzdálenosti ve vesmíru, světelný rok, je roven 9 460 000 000 000 km (necelých 9,5 bilionu km). Je to vzdálenost, kterou světlo urazí kosmickým prostorem za jeden rok rychlostí 299 792,458 km/s.
Reference
- ↑ Grands nombres: 1270-1961, sept siècles d'histoire (francouzsky)
- ↑ SAVAGE, D. C. Microbial Ecology of the Gastrointestinal Tract. Annual Review of Microbiology. 1977, s. 107. DOI 10.1146/annurev.mi.31.100177.000543.
Související články
- Krátká a dlouhá škála
- Pan Bilión, americká filmová komedie z roku 1977
Externí odkazy
- Slovníkové heslo bilión ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk