A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Mají symbolizovat sloup, u něhož byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus.[1] Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či křižovatkách a označují zajímavá místa (místa dalekého rozhledu, přírodní zajímavosti, významné bitvy nebo neštěstí), hranice pozemků nebo správních území obcí.[2]
Vymezení a vývoj pojmu
Původně měla boží muka ve výklenku kaplice obraz či reliéf umučeného Krista. Někdy byly původní obrázky nahrazeny jinými obrázky svatých a došlo k posunu významu: zatímco starší slovníky považovaly za podstatný obraz umučeného Krista.[3] Příruční slovník jazyka českého II (Praha 1937–38) na straně 993 popisoval boží muka jako „sloup s obrazem umučeného Krista nebo kříž s tělem Kristovým“, tj. zahrnoval pod tento pojem i krucifixy.[3] Novější slovníky řadí mezi boží muka i sloupy s obrázkem svatého či svatých – Slovník spisovného jazyka českého 1 z roku 1960 definuje boží muka jako sloup s obrazem Kristova umučení nebo s obrazem svatého vůbec a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 1978 jako sloup s křížem n. s obrázkem svatého.[3]
Existuje řada typů božích muk, některé přecházejí ve výklenkovou kapli. Občas bývá název Boží muka používán také pro krucifix situovaný ve venkovním prostoru, což neodpovídá dnešnímu odbornému významu. Pro krucifix se někdy používá termín „boží umučení“, odlišný od termínu „boží muka“.[3]
Kodifikační slovníky češtiny uvádějí přídavné jméno „boží“ ve všech použitích a významech s malým počátečním písmenem, pokud se slovo nevyskytuje na začátku složeného vlastního jména. Internetová jazyková příručka doplňuje poznámku, že pro vyjádření úcty lze psát i s velkým písmenem: „Boží“. Tak je to také obvyklé v náboženském prostředí a kontextu, který je ostatně těmto stavbám vlastní, zatímco v architektonickém nebo památkářském kontextu je běžné i psaní s malým písmenem.
Výraz se používá jak v pomnožném čísle středního rodu (u božích muk), tak v jednotném čísle ženského rodu (u boží muky – častější na Moravě).
Historie
Nejstarší Boží muka se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Od 14. století se objevují kamenná gotická Boží muka, z nichž se zčásti též kvůli husitskému obrazoborectví dochovala jen některá (např. na Českobudějovicku a Českokrumlovsku). Největší rozšíření Božích muk pak patří období baroka a první republiky.
Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po scelování menších polí do rozměrných honů v rámci kolektivizace v 50. letech 20. století, se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná Boží muka společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků.
Tvarosloví a materiál
Jak už bylo zmíněno v úvodu, první Boží muka byla pravděpodobně dřevěná. Jedná se především o 14. a začátek 15. století. Z této doby se však žádná nedochovala. Později od 15. století se již začínají tesat z kamene (v jižních Čechách ze žuly). Tento trend pokračuje až do období baroka, kdy bývá na horní partii umísťován železný kříž. Od poloviny 18. století můžeme též datovat první zděná a omítnutá Boží muka, i když některá mohou být i starší.
Standardní Boží muka z období gotiky jsou tvořena třemi částmi. Jedná se o patku, dřík a hlavici, které bývají někdy vytesány z jednoho kamene, ale daleko častěji se skládají z dílů.
Patka
Patka je nejspodnější část Božích muk, připomínající sokl. Bývá nejčastěji obdélníkového tvaru s ohlazenými stěnami. Vrchní hrany patky mohou být různě zkoseny. Podzemní část patky se pozná podle toho, že není opracována.
Dřík
Na patku navazuje, většinou poměrně dlouhý dřík (1,5–2 m). Je užší než patka, opět obdélníkového tvaru, přičemž postranní hrany jsou zkoseny. Setkáváme se i s dříky v podobě spirály a později též válce. Dřík může na sobě nést reliéfy různých znaků, nápisy či data (ta nemusí ale vždy odpovídat stáří Božích muk).
Hlavice
Hlavice je zakončení této malé sakrální stavby. Jedná se o různě tvarovanou boudičku s nikami či řidčeji reliéfy, na jejímž vrcholu může být kamenný křížek. Hlavice mohou být různě zdobené s různými rostlinnými motivy. Pokud se uvnitř hlavice nachází soška, bývá většinou novějšího data. Pokud došlo v průběhu let k ulomení kamenného křížku, byl nahrazen kovovým. V průběhu baroka byly též ulomené hlavice nahrazovány jinými sochařskými dílky či kříži s Ježíšem Kristem.
Fotogalerie
-
Sloupková Boží muka u obce Klentnice pod Pavlovskými vrchy
-
Boží muka v Přerově nad Labem
-
Boží muka v Přerově nad Labem
-
Boží muka v obci Benátky u Hradce Králové
-
Boží muka v obci Bukovina u Hradce Králové
-
Boží muka u Prčice (město Sedlec-Prčice)
-
Boží muka u Vřesovic
-
Boží muka u Litně
-
Boží muka v Netolicích
-
Boží muka v Karviné
-
Boží muka v Jihlavě
-
Boží muka v Jihlavě
-
Boží muka v Úvalně
Odkazy
Reference
- ↑ Zdeňka Kuchyňová: Boží muka, kaple a kapličky vyprávějí v krajině svůj příběh, Radio Prague International, 24. 12. 2015, Český rozhlas
- ↑ Boží muka, Drobné památky.cz, nedatovaný text, autor neuveden, správce webu Martin Milichovský
- ↑ a b c d Ludmila Švestková: Boží muka, Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 3, s. 165–167
Literatura
- LAVIČKA, R. Boží muka na rožmberském panství. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2003. ISSN 1212-0596. XL; 1; 2003. S. 14–33.
- JANÍK,K. Boží muka a kapličky na Břeclavsku a Mikulovsku. sborník JIŽNÍ MORAVA 1995 – archiv Mikulov
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu boží muka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo boží muka ve Wikislovníku
- Boží muka a kříže na Karlovarsku
- Databáze kostelů a kapliček Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Drobná sakrální architektura v Brně
- Fotogalerie Křížky, boží muka a kapličky Archivováno 25. 7. 2014 na Wayback Machine.
- databáze božích muk
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk