A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Božena Hauserová | |
---|---|
Barbara Lauwersová přebírá Bronzovou hvězdu | |
Rodné jméno | Božena Hauserová |
Narození | 22. dubna 1914 Brno Československo |
Úmrtí | 16. srpna 2009 (ve věku 95 let) Washington, D.C. USA |
Alma mater | Právnická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | advokátka, redaktorka, analytička a knihovnice |
Ocenění | Bronzová hvězda |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Božena Hauserová (22. dubna 1914 Brno[1] – 16. srpna 2009 Washington, D.C.), známá jako Barbara Lauwersová, byla česko-americká vojákyně a první Češka sloužící v americké armádě. V rámci Ženského armádního sboru (Womens Army Corps) dosáhla hodnosti desátníka a během druhé světové války pracovala v ústředí Úřadu pro strategické služby (OSS). Získala bronzovou hvězdu, vyznamenání udělované příslušníkům ozbrojených sil Spojených států za hrdinské úspěchy a služby v bojové zóně. V rámci americké zpravodajské služby OSS se podílela na operaci Sauerkraut, jedné z nejúspěšnějších akcí psychologické války.[2] Ministerstvo zahraničí České republiky ocenilo její působení během druhé světové války cenou Významná česká žena ve světě.
Životopis
Mládí
Božena Hauserová se narodila 22. dubna 1914 v Brně do rodiny inženýra Karla Hausera.[3] Po studiu na gymnáziu v Brně, kde maturovala 13. června 1933, začala studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Již během studií pracovala v advokátní kanceláři Aloise Pražáka.[4] Po úspěšném ukončení studia 11. listopadu 1937, pokračovala jako advokátní koncipient v Pražákově firmě. Vedle právnické praxe přispívala také jako novinářka do podnikového časopisu, který vydávala zlínská firma Baťa.[5] Ve Zlíně poznala svého budoucího manžela Američana Charlese Lauwerse, který byl tajemníkem firmy Baťa v Eindhovenu v Nizozemsku.[6] Byli oddáni 16. března 1939 ve Zlíně po obsazení českých zemí.[7] Brzy po svatbě v rámci pracovních povinností se manželé Lauwersovi přestěhovali do Belgického Konga. Božena Hauserová si po svatbě změnila i jméno a stala se Barbarou Lauwersovou. Charles Lauwers se po dvou letech vrátil do Spojených států amerických. Jeho manželka žila nějaký čas v Kapském Městě.[5][3]
Američanka
V roce 1941 se manželé konečně setkali v USA. Brzy po útoku na Pearl Harbor Charles Lauwers nastoupil jako poručík k americkému letectvu operujícímu v Tichém oceánu. Barbara pracoval od prosince 1941 na československém velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. Jejím nadřízeným byl diplomat Ján Papánek, úředník československé exilové vlády.
Americké občanství získala 1. června 1943.[4] Ve stejné době vstoupila do Womens Army Corps. Po základním školení a vzhledem k jejím výborným znalostem angličtiny, němčiny, francouzštiny a slovenštiny byla vybrána jako analytička do Úřadu pro strategické služby (OSS), předchůdce CIA.[8] S armádou se dostala do Alžíru. V Itálii se zúčastnila výslechů válečných zajatců. V rámci americké zpravodajské služby OSS byla zodpovědná za jednu z nejúspěšnějších akcí psychologické války tzv. operaci Sauerkraut. Na základě letáků, napsaných Barbarou a distribuovaných spojeneckými bombardéry nad italskými bojišti (i rozhlasová stanice BBC odvysílala jejich znění v češtině a slovenštině), přešlo kolem šesti set vojáků frontu a vzdalo se. Za svou statečnost převzala 6. dubna 1945 v Římě vysoké americké vojenských vyznamenání – Bronze Star (Bronzovou hvězdu).
S manželem se v průběhu války odcizili. Manželství skončilo rozvodem. Po válce se Barbara Lauwersová vrátila k rodině do Československa. Ale blížící se změna politického režimu ji přiměla na počátku roku 1948 k návratu do Washingtonu. Vystřídala různá zaměstnání. Prodávala klobouky, byla zubní asistentkou, pracovala také jako moderátorka Hlasu Ameriky. Po roce 1968 pomáhala československým emigrantům. Dvacet let byla zaměstnaná v Knihovně Kongresu. Ve Vídni pracovala pobočce Fondu Spojených států pro uprchlíky. Zde se seznámila se svým druhým manželem Josephem Junoszou Podoskim, Američanem polského původu. Vzali se v roce 1954.[4]
Barbara Lauwersová Podoskiová zemřela 16. srpna 2009 ve Washingtonu, D.C. Bylo jí devadesát pět let. Je pohřbena na Arlingtonském národním hřbitově u Washingtonu.[2]
Ocenění
- 1999 – Gratias Agit, ocenění ministra zahraničí ČR
- 2003 – Významná česká žena ve světě
- 21. dubna 2009 – medaile prezidenta ČR Václava Klause a plaketa vojenského přidělence ČR v USA Emila Pupiše[3]
Agentka OSS a CIA, spisovatelka Elizabeth McIntoshová věnovala ve své knize o amerických špionkách jednu kapitolu také Barbaře Lauwersové.[4] Řekla o ní:
„ | Patřila k nejlepším. Těžko lze najít srovnání. Třeba já takové výsledky neměla. Opravdu byla výjimečná.“ | “ |
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17378, sn. 96 . MZA . Dostupné online.
- ↑ a b Božena Hauserová. Radio Prague International . 2020-07-07 . Dostupné online.
- ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online.
- ↑ a b c d Eso psychologické války. CIA vzpomíná na Češku, která přiměla 600 německých vojáků zběhnout. Lidovky.cz . 2017-06-30 . Dostupné online.
- ↑ a b ŠINAGL, Jan. Kdo byla Božena Hauserová?. www.sinagl.cz . . Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online.
- ↑ Matrika 4188, sn. 108 . MZA . Dostupné online.
- ↑ Zemřela žena, která jako první Češka sloužila v US army. Aktuálně.cz . Economia, 2009-08-25 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Hauserová na Wikimedia Commons
- Božena Hauserová v Encyklopedii dějin města Brna
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk