A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Codex gigas | |
---|---|
Původní název | Codex Gigas |
Jazyk | latina |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Codex gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible, švédsky Djävulsbibeln[1]. Dále je, či dříve byla, také označována jako Codex giganteus, Liber pergrandis či Gigas librorum.[1] Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.
Vzhled kodexu
Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg[2] a odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu bylo spotřebováno 160 kůží oslů či mezků.[1]
Historie kodexu
Kodex patrně vznikl v klášteře Podlažice u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477–1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.[1]
Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili a odcizili poklady veliké hodnoty – mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.
Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti je připomenut alespoň maketou.[3]
Obsah kodexu
Celý rukopis je napsán latinsky. Jeho obsahem je větší množství různých textů, které lze rozdělit do desíti skupin:[4]
- text bible v latinském překladu (Starý a Nový zákon) v poněkud jiné podobě, než jsme zvyklí z moderních překladů (pořadí jednotlivých knih je poněkud jiné, jsou zde obsaženy i deuterokanonické texty jako např. kniha Báruch)
- Josephus Flavius – oba jeho spisy z oblasti historie – tj. Židovské starožitnosti a Židovská válka
- Isidor ze Sevilly – kopie jeho monumentální encyklopedie zvané Etymologie
- několik drobnějších spisů s lékařskou tematikou, podle kterých se v této době vyučovala medicína a které souvisí především s činností tzv. salernské lékařské školy – například:
- úvod (Isagoge) do lékařské problematiky, který je vlastně latinským překladem spisu Masá'il fi t-tibb arabského učence Hunajna ibn Isháqa (9. stol.), který přeložil Konstantin Afričan v 11. století
- Liber de oculis – tj. spisek oftalmologický od stejného autora přeložený stejným překladatelem
- vyznání hříchů
- obranná zaklínadla pro vyhánění démonů (strany na zčernalém pergamenu)
- Kosmova kronika česká
- kalendář s nekrologiem, seznam bratří podlažického kláštera
- strana s hlaholskou a cyrilskou abecedou
- dalších padesát drobných poznámek, které byly do kodexu zapsány dodatečně ještě během středověku ale i později
Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Značně poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. Stylově se jedná o klasickou ukázku románského knižního malířství. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad. Možnost, že rukopis vznikl v rámci písařské dílny, je minimalizována absencí odlišných rukopisů. Odlišné rukopisy jsou znatelné pouze na stranách 216–224 (přepis jedné z dvaceti etymologií od Isidora ze Sevilly) a stranách 305–311 (kalendář s nekrologem). Veškeré údaje o vzniku díla a autora v knize chybí.[1]
Na listu označovaném číslem 289 (podle serveru Manuscriptorium.com) či 290 (podle stránek Švédské národní knihovny) je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik předchozích listů je napsáno inverzně na tmavém podkladu a má charakter velmi ponurý (kromě vyobrazení nebeského města), hodně odlišný od celého zbytku kodexu.
Legenda o sepsání Ďáblovy bible
Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. V roce 1212 se vydal spolu s královskou výpravou Přemysla Otakara I. do Basileje, aby od Fridricha II. přijal Zlatou bulu sicilskou. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání Satana. Po jeho návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat, a aby se provinilý mnich vyhnul přísnému trestu zazdění zaživa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod., ale ne pro vymítání ďábla, ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně.
I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření inkvizice.[1]
Legenda i kodex hrají podstatnou roli ve filmu Ďáblova lest.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f BÁRTL, Stanislav; KOSTELECKÝ, Jiří. Ďáblova bible : tajemství největší knihy světa = The Devil's Bible : the mystery of the largest book in the world = Die Teufelsbibel : das Geheimnis des grössten Buches der Welt. České Budějovice: Herbia, 2007. ISBN 978-80-239-9935-8. S. 91; 8 a 25; 25; 8–9; 26–28; 50.
- ↑ DVOŘÁČEK, Marek. Ďáblova bible se po 360 letech vrátí do Česka. iDNES.cz . MAFRA, 2005-10-05 . Dostupné online. ISSN 1210-1168.
- ↑ Ďáblova bible - Codex gigas . Městské muzeum Chrast, 2018-02-12 . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. ds.kb.se . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14.
Literatura
- BÁRTL, Stanislav; KOSTELECKÝ, Jiří. Ďáblova bible. Tajemství největší knihy světa. Praha: Paseka, 1993. ISBN 80-85192-64-0.
- BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa. Praha: Národní knihovna ČR, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-532-8.
- BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - The Devil’s Bible: the secrets of the world’s largest book. 1st ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-533-5.
- CHARVÁT, Petr. Podlažické sestry dvanáctého století v zápisech Codexu Gigas. Archeologie východních Čech. 2015 , sv. 10, s. 99–105, čes. a angl. res.
- VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr a Dušan FOLTÝN. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, str. 258–259, heslo Chrast-Podlažice. ISBN 80-85983-17-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Codex gigas na Wikimedia Commons
- Codex gigas - online na Manuscriptorium (s vodoznaky) Archivováno 23. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Codex gigas - online na World Digital Library
- Codex gigas ve Švédské královské knihovně – česky (obsahuje méně informací) a anglicky (obsahuje více informací, zvláště o obsahu)
- Codex gigas, jeho obsah a funkce[nedostupný zdroj, Zdeněk Uhlíř
- Vladimír Novotný - Velikonoce a Codex gigas (Záznam schůzky Kosmologické sekce České astronomické společnosti ze 14. 8. 2017, s přednáškou Ing. Vladimíra Novotného)
- iDnes: Ďáblova bible se po 360 letech vrátí do Česka
- aktualne.cz: Vzácná Ďáblova bible se vrátí do Čech. Na čas
- iDnes: Ďáblova bible přijela s policejním doprovodem
- Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible – 1. díl seriálu Karla Moudrého (* 24. 12. 1947, † 22. 3. 2009)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk