Cysta je sexuální i asexuální stadium některých organismů, například prvoků, bakterií i např. určitých stadií motolic. Je obklopeno celistvým mimobuněčným obalem a bývá zpravidla klidovým stadiem, jímž daný organismus přečká nehostinné podmínky (nedostatek potravy, sucho). Tento proces přežívání je označován též jako kryptobióza.^[1]

Vznik cysty se označuje encystace, zánik excystace.^[1]

Cysty prvoků

Cysty v protozoologii označují širší okruh struktur. Tímto termínem se totiž označují nejen klidová stadia, ale i některé potravní váčky, v nichž probíhá trávení, a také některá rozmnožovací stadia. Nicméně i v tomto oboru platí, že se cystami míní klidová stadia, která v nepříznivých podmínkách mohou přežít i více než patnáct let.^[1] Mohou být rozšiřována na nové lokality ptáky a jinými živočichy.

Stěny cyst prvoků jsou složeny zejména z chitinu, vzácněji celulózy či křemičitých struktur. Podnětem ke vzniku cyst je u prvoků například změna teploty, pH, nízké nebo vysoké množství kyslíku, příliš mnoho odpadních produktů či množství jedinců stejného druhu, málo či mnoho potravy apod.^[1] Cysty jako typická klidová stadia se vyskytují například u nálevníků.^[2]

Cysty bakterií

Známými bakteriemi, které mají cysty, je rod Azotobacter. Jsou to klidová stadia obklopená ochranným pláštěm. Ten jim zaručuje přežití například při vystavení chemickým a fyzikálním stresům. Cysty rodu Azotobacter se skládají z alkylresorcinolů.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Spora (bakterie)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.