A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dalmácie Dalmatia
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
481 – porážkou posledních západořímských jednotek a Odoakerovou nadvládou
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova. Její název je odvozen ze jména ilyrského kmene Dalmatů (Delmatů), jenž v 1. tisíciletí př. n. l. sídlil na východním pobřeží Jaderského moře. Termín Dalmácie byl jako geografický název užíván zřejmě od poloviny 2. století př. n. l. a nejpozději v první polovině 1. století př. n. l. se toto označení ustálilo pro území rozkládající se od řeky Neretvy směrem na sever k řece Krka.
Území Dalmatů bylo součástí ilyrského království zhruba od 4. století př. n. l. až do ilyrských válek na konci 3. století př. n. l., resp. do sedmdesátých let 2. století př. n. l., kdy Dalmatové získali nezávislost na ilyrském králi Gentiovi. Po jeho porážce Římany v roce 168 př. n. l. byl nad oblastí na jih od Neretvy zřízen římský protektorát. Hlavním střediskem Dalmatů bylo Delminium (dnešní Tomislavgrad v Bosně a Hercegovině). V roce 156 př. n. l. se Dalmatové dostali do prvního přímého střetu s Římany, kteří si tento bojovný kmen během dalších více než sta let postupně zcela podrobili. Augustus začlenil teritorium Dalmatů do provincie Ilýrie, jež byla formálně založena patrně mezi léty 32 až 27 př. n. l. V roce 6 n. l. Dalmatové společně s Panony naposledy povstali proti římské moci. Tato vzpoura byla však po třech letech rozdrcena, načež bylo Illyricum rozděleno do dvou provincií – Panonie a Dalmácie. Druhá uvedená zahrnovala většinu východního pobřeží Jaderského moře a značnou část přilehlého vnitrozemí včetně Dinárských hor. Dalmácie byla rodištěm římského císaře Diocletiana, který dal postavit Diocletianův palác poblíž antického města Salona, jež bylo správním centrem provincie. Tento palác se stal později jádrem chorvatského města Split. Během administrativní reorganizace římské říše na konci 3. století bylo stávající uspořádání Dalmácie změněno, přičemž oblast na jih od chorvatského města Cetinje byla přeměněna v provincii nazývanou Praevalitana. Zbytek provincie si podržel svůj dosavadní název. Po zhroucení západořímské říše v důsledku stěhování národů byl region po smrti Julia Nepota od roku 481 v moci Odoakera, po němž v roce 493 převzal vládu nad Dalmácií ostrogótský král Theodorich. Panství Gótů skončilo v roce 535, kdy císař Justinián I. připojil Dalmácii k východořímské říši.
Historik Theodor Mommsen tvrdil, že Dalmácie byla ve 4. století plně romanizována a veškeré místní obyvatelstvo mělo tudíž hovořit latinsky. Avšak analýzy archeologických materiálů z této doby svědčí o tom, že proces romanizace zde zřejmě neprobíhal tak intenzivně. Zatímco městská centra, jak na pobřeží tak ve vnitrozemí, byla takřka úplně pořímštěna, takže se zde mluvilo a psalo latinským jazykem a způsob života místního obyvatelstva byl stejný jako v ostatních větších městech říše, mimo tato sídla byla situace značně odlišná. Ilyrové byli sice vystaveni silnému římskému vlivu po celá staletí, navzdory tomu však nepřestali používat svůj původní jazyk, uctívat vlastní bohy a dodržovat své starodávné zvyky. Rovněž si zachovali svoji sociálně-politickou kmenovou organizaci, která se jen v některých nezbytných aspektech přizpůsobila římským správním a politickým strukturám.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmatia na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Mapa provincie Dalmácie (4. století) (chorvatsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk