Dalmácie Dalmatia Dalmacija ←  ←  454–480  → znak
Geografie Stát Dalmácie za vlády Marcellina a Julia Nepota v letech 454–480
Hlavní město	Salona
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Ilyrové, Římané
Jazyky	latina, dalmatština
Náboženství	latinské křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	nezávislá monarchie, de iure západořímská provincie
Mateřská země	Západořímská říše Západořímská říše (do roku 476)
Státní útvary a území
Předcházející Západořímská říše Dalmácie (provincie) Následující Odoakerovo království

Dalmácie (latinsky Dalmatia, Dalmacija) byla římská provincie a de facto nezávislý stát v letech 454–480, kdy se stal útočištěm posledních západořímských císařů po svržení posledního císaře Romula Augustula. Římský vojevůdce germánského původu Flavius Odoacer se stal italským králem a ukořistěné císařské insignie vrátil do Konstantinopole s tvrzením, že jeden císař stačí. Tím uznal formální podřízenost východořímské říši a historicky ukončil západořímské císařství. V roce 480 Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke svému království.

Historie

Římská provincie Dalmácie se osamostatnila bezprostředně po zhroucení Západořímské říše, kdy se většina jejího území včetně Itálie a Říma octla pod nadvládou nově vytvořených germánských státních útvarů. Románskému obyvatelstvu Západořímské říše se tak podařilo zachovat si nezávislost v rámci dvou nových osamostatněných provincií, tj. Dalmácie v oblasti Ilýrie a také státu římského krále Syagria v oblasti Galie. Oba tyto státy neměly dlouhého trvání. Odoaker ovládl Itálii a poslal císařské insignie do Konstantinopole, ale tím vláda západních císařů ještě neskončila. Odoaker formálně oba císaře uznával, v Mediolanu nechal razit mince se jmény obou císařů, Nepotem a východořímským Leonem. Těmito kroky chtěl Odoaker patrně předejít konfliktu s Východořímskou říší.

Vládci osamostatněné provincie byli Marcellinus (454–468), Julius Nepos (468–480) a Ovida (480).

Ke změně došlo po Ovidově smrti roku 480, kdy Odoaker Dalmácii dobyl a připojil ji ke své zemi, zatímco Syagriovo království rozvrátili Frankové o šest let později, čímž definitivně zmizely poslední pozůstatky západní římské říše.

Politickým střediskem Dalmácie bylo město Salona (dnešní Solin) a okolní území zahrnující pobřežní oblasti dnešního Chorvatska, ale i části dnešní Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Černé Hory.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmacija (država) na srbochorvatské Wikipedii.

Literatura

• Dragan Brujić, Vodič kroz svet Vizantije (Průvodce světem Byzance), Bělehrad, 2004.

Související články

• Dalmácie
• Dalmácie (římská provincie)
• Illyricum
• Západořímská říše

Externí odkazy

• Mapa státu Dalmácie
• Mapa státu Dalmácie