Denisované (někdy uváděni jako děnisované^[1] nebo denisovci^[2]) jsou vyhynulí příslušníci rodu Homo (nebo druhu Homo sapiens), blízcí neandertálcům. Bylo nalezeno pouze několik zlomků jejich kostí, první z nich v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku. Stáří bylo určeno na 41 000 let. Přesto bylo možné provést molekulární analýzu mitochondriální DNA (mtDNA), která denisovany identifikovala jako odlišnou vývojovou větev.

Objev z roku 2018 ukázal, že tito pravěcí lidé zřejmě dokázali vyrábět jednoduché ozdobné předměty.^[3] Pozdější nález ukazuje i na datovaní před 200 000 let.^[4][5]

Přestože denisované dosud nebyli uznáni jako samostatný druh (případně poddruh druhu Homo sapiens), bylo již navrženo několik vědeckých jmen: Homo altaiensis (člověk altajský), Homo siberiensis (člověk sibiřský), případně nejméně problematické Homo denisoviensis (člověk denisovský),^[6] užívané již v některých českých učebnicích.^[7] Denisované se také mohou překrývat (alespoň částečně) s vymezením nově navrženého druhu Homo longi^[8] („člověk dračí“), který by do denisovanů mohl patřit.^{[9][10][11][12][13]}

Analýzy DNA

Ve Španělsku v odlehlé jeskyni Sima de los Huesos v provincii Burgos byla nalezena kost, jejíž mtDNA je blíže denisovanům než neandrtálcům.^[14] Ovšem jaderná DNA „simanů“ je neandrtálská.^[15] I na Islandu se našla DNA.^[16] Realita je však složitější a se současnými daty nelze vytvářet závěry.^[17]

Z molekulárních analýz vyplývá, že se před asi 500 000 lety od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované oddělili, ale přesto docházelo ke křížení denisovanů a neandrtálců ještě v době před 80 000 lety.^[18] Navíc se denisované křížili i se superarchaickou skupinou lidí, která se od ostatních oddělila zhruba před dvěma miliony let.^[19] Ukazuje se, že podíl genomu denisovanů je obsažen i v genomu některých moderních lidí, například Melanésanů (3 až 5 %).^[20] Svědčí to o částečném křížení mezi oběma liniemi. Ke křížení s moderními lidmi došlo minimálně dvakrát.^[21]

Křížení s moderními lidmi

Genetické testy prokázaly, že Denisované se křížili s předky australoidní rasy; denisovanské geny byly detekovány u Melanésanů, Austrálců a nejvíce u filipínských Negritů,^[22] například kmene Mamanwa. Podíl genů na genomu činí 4 % až 6 %. Denisovanské geny však nebyly nalezeny u všech Negritů, nemají je Andamanci kmene Onge z Andamanských ostrovů ani Negritové kmene Jehai z Malajsie. Z toho se usuzuje, že k mísení došlo východně od Wallaceovy linie, která odděluje jihovýchodní Asii od Wallacey, respektive od australského kontinentu.^[23][24]

Podle studie z roku 2013 mají kontinentální Asiaté a američtí Indiáni také podíl denisovanských genů v genomu, ale pouhá 0,2 %, což je 25× méně než australoidé.^[25]

Papuánci na ostrově Nová Guinea mají podíl 6 %. Ke křížení docházelo ještě před 15 000 lety.^[26] Také se ukazuje, že vznikly minimálně dvě linie denisovanů.^[27]

Nové objevy

V květnu 2019 bylo oznámeno, že v Tibetu byla objevena dosud největší fosilie denisovana, zkamenělá čelistní kost. Na jejím základě by mělo být možné rekonstruovat přibližnou podobu obličeje tohoto pravěkého člověka.^[28][29][30]

V září 2019 představili izraelští vědci rekonstrukci obličeje denisovanské dívky na základě analýzy mtDNA.^[31][32] Má širší obličej než současní lidé.

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. S. 208–212. Vesmír online. 10. 4. 2014. Roč. 93, čís. 4, s. 208–212. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
• HAMPL, Václav. Fysiologie v extrémních podmínkách. Praha: UK. 2020, s. 49–51 108–113. Přístup také z: https://fyziologie.lf2.cuni.cz/vseobecne-lekarstvi/vyukove-materialy
• KRAUSE, Johannes, et al. The complete mitochondrial DNA genome of an unknown hominin from southern Siberia. S. 894–897. Nature online. 24. 3. 2010. Svazek 464, čís. 7290, s. 894–897. Dostupné online. PDF 3. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature08976. PMID 20336068. (anglicky) 
• LALUEZA-FOX, Carles; GILBERT, M. Thomas P. Paleogenomics of Archaic Hominins. S. R1002–R1009. Current Biology online. 20. 12. 2011. Svazek 21, čís. 24, s. R1002–R1009. Dostupné online. PDF 4. DOI 10.1016/j.cub.2011.11.021. (anglicky) 
• MAX PLANCK SOCIETY. DNA scan sheds new light on mankind's mysterious cousins (Update). Phys.Org online. August 30, 2012 cit. 16. 11. 2022. Dostupné z: http://phys.org/news/2012-08-dna-scan-mankind-mysterious-cousins.html (anglicky) Popularizační příspěvek k Meyer, M.; Kircher, M.; Gansauge, M.-T. et al.
• MAX PLANCK SOCIETY. Human evolution has become multi-colored. Phys.Org online. September 3, 2012 cit. 16. 11. 2022. Dostupné z: http://phys.org/news/2012-09-human-evolution-multi-colored.html (anglicky) Popularizační rozhovor k záznamu výše a k Meyer, M.; Kircher, M.; Gansauge, M.-T. et al.
• MEYER, Matthias; KIRCHER, Martin; GANSAUGE, Marie-Theres; LI, Heng; RACIMO, Fernando; MALLICK, Swapan; SCHRAIBER, Joshua G.; JAY, Flora; PRÜFER, Kay; de FILIPPO, Cesare; SUDMANT, Peter H.; ALKAN, Can; FU, Qiaomei; DO, Ron; ROHLAND, Nadin; TANDON, Arti; SIEBAUER, Michael; GREEN, Richard E.; BRYC, Katarzyna; BRIGGS, Adrian W.; STENZEL, Udo; DABNEY, Jesse; SHENDURE, Jay; KITZMAN, Jacob; HAMMER, Michael F.; SHUNKOV, Michael V.; DEREVIANKO, Anatoli P.; PATTERSON, Nick; ANDRÉS, Aida M.; EICHLER, Evan E.; SLATKIN, REICH, David; Montgomery; KELSO, Janet; PÄÄBO, Svante. A High-Coverage Genome Sequence from an Archaic Denisovan Individual. S. 222–226. Science online. 30. 8. 2012. Roč. 338, čís. 6104, s. 222–226. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1224344. (anglicky) 
• PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 1. S. 432–434. Vesmír online. 14. 7. 2011. Roč. 90, čís. 7–8, s. 432–434. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
• PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 2. S. 520–522. Vesmír online. 8. 9. 2011. Roč. 90, čís. 9, s. 520–522. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
• REICH, David et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. S. 1053–1060. Nature online. 22. 12. 2010. Svazek 468, čís. 7327, s. 1053–1060. Dostupné online. PDF 5. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09710. PMID 21179161. (anglicky) 
• SKOGLUND, Pontus; JAKOBSSON, Mattias. Archaic human ancestry in East Asia. S. 18301–18306. PNAS online. 31. 10. 2011. Svazek 108, čís. 45, s. 18301–18306. Dostupné online. PDF 6. DOI 10.1073/pnas.1108181108. (anglicky) 

Filmeditovat | editovat zdroj

• Tajemní denisovci dokumentární TV film. Francie, 2022. Režie Guy Beauché. 52 min. V orig. Le Mystère de ľHomme de Denisova. Dostupné také z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14491509368-tajemni-denisovci/

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Denisované na Wikimedia Commons
• Nový lidský druh: Vědci ho objevili na Sibiři Archivováno 31. 12. 2010 na Wayback Machine. Eurozprávy, 26. prosince 2010
• Vědci potvrdili, že v jeskyni na Sibiři našli ostatky neznámého lidského druhu^{[nedostupný zdroj}. Lidovky, 28. prosince 2010
• HOUSER, Pavel: „Třetí druh“ člověka žil možná nejen na Sibiři. ScienceWorld, 3. října 2011
• Nejen neandertálci. Naši předci se křížili i s tajemnými lidmi z Altaje. Týden, 2. listopadu 2011
• Článek o datování fosilií Denisovanů v periodiku Nature (anglicky)
• Článek o rekonstrukci obličeje Denisovanů na webu BBC (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.