A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dvouhybridový systém[1] (příp. dvojhybridní systém[2]) je molekulárně biologická metoda umožňující studium interakcí mezi proteiny. Systém využívá jistý uměle sestavený genový konstrukt, který je vložen do hostitelských buněk (nejčastěji kvasinky či bakterie) a po expresi vložených genů se dá posoudit, zda spolu dva proteiny interagují (jsou v buňce v těsném kontaktu).[3]
Nejčastější variantou této metody je kvasinkový dvouhybridový systém (Y2H). Jeho objev představuje velký milník ve výzkumu vzájemných vztahů mezi bílkovinami.[2]
Postup (Gal4 Y2H)
Dva proteiny, jejichž interakce je studována, jsou v průběhu experimentu často označovány jako „bait“ (návnada) a „prey“ (kořist). Dvouhybridový systém umožňuje nepřímo zjistit, zda spolu jsou kořist a návnada v buňce ve fyzickém kontaktu. Zásadní roli v experimentu pokaždé hrají dvě bílkovinné domény: první je DNA-vazebná („DBD“, též „BD“), druhá („AD“) je schopná aktivovat expresi přilehlého reportérového genu. Tradičně se používají domény faktoru Gal4, který poskytuje rovnou obě domény.[3][pozn. 1]
Využívá postupy genového inženýrství a vpravuje do buněk (nejčastěji do kvasinek) plazmidy nesoucí geny pro dva speciálně připravené fúzní proteiny. Za geny pro tyto fúzní proteiny je umístěn tzv. reportérový gen – pokud vše funguje správně, dochází k expresi tohoto genu. Fúzní proteiny představují vlastní klíč k pochopení celé metody. První fúzní protein se skládá z prvního našeho zájmového proteinu („návnada“) připojeného k DNA-vazebné doméně (BD). Druhý fúzní protein se skládá z druhého zájmového proteinu („kořist“) připojeného k aktivační doméně (AD). Pointa spočívá v následujícím předpokladu: pokud se kořist naváže na návnadu (a dochází tedy k jejich proteinové interakci), BD se naváže na určitou sekvenci DNA poblíž reportérového genu a AD způsobí aktivaci jeho transkripce. AD nefunguje bez blízko se nacházející BD a BD nefunguje bez AD – jedině kontakt kořisti s návnadou způsobí, že reportérový gen je přepisován. Tímto genem je třeba lacZ, který např. způsobí změnu barvy kvasinkové kolonie. To je chápáno jako pozorovaný důkaz interakce mezi dvěma proteiny.[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Genové inženýrství . Přírodovědecká fakulta UK. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ a b Metody studia vzájemných interakcí proteinů . Chem. Listy 102, 28–34 (2008).
- ↑ a b c d SEREBRIISKII, Ilya; GOLEMIS, Erica A. Two-Hybrid Protein–Protein Interactions. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. :
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk