A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Emil Kotrba | |
---|---|
Narození | 22. února 1912 Znojmo Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. února 1983 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
Povolání | malíř, grafik, dřevorytec a ilustrátor |
Podpis | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Kotrba (22. února 1912 Znojmo[1] – 21. února 1983 Praha) byl český akademický malíř a grafik, v 60.–70. letech světově proslulý malíř koní.[2] Je pohřben na hřbitově v Praze-Dejvicích U Matěje.
Život
Narodil se v rodině znojemského koželuha. V roce 1927 odešel studovat na Školu uměleckých řemesel grafiku u Petra Dillingra v Brně. Zejména se zajímal o stavbu těla zvířat. Účastnil se jako mimořádný posluchač zootechniky a anatomie přednášek profesora Koldy z anatomie na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně kde se seznámil s Karlem Pardubským a Antonínem Hrůzou. Profesor Pardubský ho později finančně podporoval v dalším studiu v letech 1931–1937 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Tavíka Františka Šimona.
V té době potkal Maxe Švabinského, který se stal Kotrbovým dlouholetým rádcem. Od třicátých letech až do roku 1942 působil jako profesor na Rotterově reklamní škole v Praze kde vyučoval figurální a všeobecné kreslení. V roce 1941 se oženil s Janou, rozenou Drvotovou, později měli syna Jana a dceru Danielu.
Byl aktivním jezdcem, trenérem a rozhodčím jezdeckých soutěží s kontakty na hřebčíny, zemědělská a chovatelská zařízení i závodiště jako např. v Kladrubech nad Labem, Slatiňanech, Pecínově, Písku, Albertovci, Napajedlích na Moravě, Brnířově u Domažlic, Novém Jičíně, Chuchli a Pardubicích, na Slovensku v Topoľčiankách a Šamoríně. V sedmdesátých letech udržoval styky s Jaroslavem Dražanem, rektorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, spolupracoval s Vysokou školou zemědělskou v Brně s profesorem Koudelou i s Českou zemědělskou univerzitou v Praze Janem Navrátilem či Lubomírem Kratochvílem.
Dílo
Inspiroval se motivem koně a tím vytvořil světově ojedinělou kolekci dokumentující padesátileté období českého chovatelství. Jeho dílo obsahuje více než 900 grafických listů, často vícebarevných, množství olejů, kvašů, kreseb, leptů a dřevorytů. Jeho nejznámější grafikou je Hořící stáj. Patří k hlavním českým autorům ex libris kterých vytvořil kolem 750.
Třikrát se podílel na vzniku našich poštovních známek. V roce 1956 byla vydána poštovní známka v sérii Sport – Velká pardubická steeple-chase. V roce 1976 navrhl emisi známek k příležitosti celostátní výstavy Země živitelka.
Byl dlouholetým ilustrátorem časopisu Náš chov. Stal se autorem plakátů a pozvánek na akce které se týkaly jezdeckých dnů, výstav zvířat a koňských dostihů. Poprvé vystavoval v roce 1933 ve Znojmě, velmi často vystavoval v Praze. Zahraniční výstavy měl v Belgii, ve Španělsku, Vídni, v Lipsku, Cannes, v Padově, Vilniusu a mnoha dalších městech a zemích.
Ocenění
- První cena udělena Spolkem českých umělců grafických Hollar v roce 1943 za cyklus litografií k Vergiliově Aeneidě
- Pešinova medaile udělená Vysokou školou veterinární v roce 1969
- Medaile MVDr. Josefa Taufera udělena Vysokou školou zemědělskou v Brně v roce 1978
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Znojmo
- ↑ DUŠEK, Jaromír. Emil Kotrba : barevná grafika. V Praze: Středočeská galerie, . 1 složený list (6 stran) s.
Literatura
- Vzpomínka na nejslavnějšího malíře koní
- Znojemsko, 1992, č.13.,
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
- Pardubický deník, 24. 1. 2010
- Výstava grafických listů a obrazů s tématem koní E. Kotrby ke stému výročí narození
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VI. Kon - Ky. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001. S. 112
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Kotrba
- Registr sbírek výtvarného umění, Emil Kotrba: Hořící stáj, 1944
- Registr sbírek výtvarného umění, Emil Kotrba: Koně 8/24, 1966
- Emil Kotrba v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk