A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | |
---|---|
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820 | |
Nejvyšší štolba císařského dvora | |
Ve funkci: 1834 – 1848 | |
Panovník | František I., Ferdinand I. (V.) |
Předchůdce | Jan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu |
Nástupce | Karl Ludwig Grünne |
Narození | 4. září 1786 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 24. března 1848 (ve věku 61 let) Vídeň Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | hřbitovní kaple v Hořovicích |
Titul | hrabě |
Choť | (1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) |
Rodiče | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803) |
Děti | Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna Evžen Bruntálský z Vrbna Karolína Bruntálská z Vrbna |
Příbuzní | zeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878) zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865) vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941) |
Profese | podnikatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna, německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. září 1786 Vídeň – 24. března 1848 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách.
Život
Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice. Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Dosáhl čestných hodností c. k. komořího a tajného rady, nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.
Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím[1]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.[2]
Rodina
Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu. Manželé měli spolu osm dětí, všechny se dožily dospělosti.
- 1. Dominik (22. 2. 1811 – 28. 1. 1876 Praha), manž. 1873 hraběnka Ida Grimaud d'Orsay (5. 8. 1816 Vídeň – 28. 9. 1894 Horní Maršov)
- 2. Marie Terezie (1. 4. 1812 Vídeň – 12. 3. 1890 Vídeň), manž. 1839 hrabě Antonín Bedřich II. Mitrovský (16. 4. 1801 Vídeň – 19. 8. 1865 Kunštát), nejvyšší zemský sudí (1841–1847), prezident vrchního zemského soudu v Čechách (1849–1854)
- 3. Rudolf Evžen (28. 4. 1813 Vídeň – 6. 2. 1883 Vídeň), poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, člen Panské sněmovny, zůstal svobodný, ale měl nemanželského syna Karla (1861–1941)
- 4. Karolína (11. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice), manž. 1834 Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště), c. k. komoří, zakladatel křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
- 5. Františka (22. 9. 1816 Vídeň – 4. 3. 1892 Vídeň), manž. 1834 hrabě Jan Maxmilián z Hardeggu (14. 7. 1810 Hrušovany nad Jevišovkou – 21. 4. 1894 Vídeň)
- 6. Arnoštka (8. 4. 1819 Vídeň – 11. 8. 1907 Neapol), manž. 1837 kníže Vincenzo Ruffo (25. 6. 1810 Katánie – 6. 5. 1889 Řím)
- 7. Evžen (25. 3. 1822 Vídeň – 21. 1. 1882 Vídeň), generálmajor rakousko-uherské armády, svobodný a bezdětný
- 8. Barbara Dominika (31. 3. 1824 Vídeň – 13. 1. 1900 Neapol), manž. 1851 Nicandro Onofrio Simeoni (29. 7. 1816 Neapol – 4. 9. 1892 Neapol)[3]
Vývod z předků
Jan František Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Marie Terezie Františka z Martinic | ||||||||||||
Eugen Václav Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Václav Norbert Oktavián Kinský | ||||||||||||
Marie Aloisie Štěpánka Kinská | ||||||||||||
Anna Terezie z Nesselrode | ||||||||||||
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Lörinc, Baron Zay de Csömör, Graf von Kollonitz de Kollográd | ||||||||||||
Ladislav Kollonics z Kollegrádu | ||||||||||||
Marie Polyxena Kollonicsová z Kollográdu | ||||||||||||
Marie Terezie Kollonićová z Kollegrádu | ||||||||||||
Jan Jindřich Kollonics z Kollográdu | ||||||||||||
Marie Eleonora Kolloničová z Kollegrádu | ||||||||||||
Marie Alžběta z Valdštejna | ||||||||||||
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Maxmilián Oldřich z Kounic | ||||||||||||
Václav Antonín z Kounic-Rietbergu | ||||||||||||
Marie Ernestina Františka z Rietbergu | ||||||||||||
Dominik Ondřej z Kounic | ||||||||||||
František Antonín ze Starhembergu | ||||||||||||
Marie Ernestina ze Starhembergu | ||||||||||||
Maria Antonia, Gräfin von Starhemberg | ||||||||||||
Marie Terezie Antonie z Kounic-Rietbergu-Questenbergu | ||||||||||||
Ferdinand von Plettenberg | ||||||||||||
Franz Joseph Anton von Plettenberg | ||||||||||||
Bernhardine Felizitas von Westerholt-Lembeck | ||||||||||||
Bernhardine von Plettenberg-Wittem | ||||||||||||
František Antonín z Lamberka | ||||||||||||
Marie Aloisie z Lambergu | ||||||||||||
Ludovika z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
- ↑ Portale di Genealogia | Geneall.net. geneall.net . . Dostupné online.
Literatura
- MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 ISBN 978-80-23817-034
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk