A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Evropský měnový systém (EMS) je systém, který existoval v letech 1979 až 1999 v zemích Evropského hospodářského společenství (EHS), s cílem udržet stabilní kurzy mezi měnami těchto zemí.
Vznik EMS
EMS vznikl v roce 1979, kdy se osm z devítí tehdejších zemí EHS (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Západní Německo) dohodly, že na sebe navzájem naváží kurzy svých měn, aby předešly kurzovým fluktuacím. (Státy Beneluxu a Dánsko měly již v té době své měny navázané na německou marku.) Byla to reakce na rozpad Brettonwoodského měnového systému v roce 1971, ve kterém byly evropské měny navázány na americký dolar, přičemž dolar byl do té doby směnitelný za zlato.
Současně se vznikem EMS byla zavedena košová měnová jednotka ECU. Nešlo o samostatnou měnu, ale o koš měn, vůči kterému se každá země zavázala udržovat svůj měnový kurz v rozmezí +/- 2,5 %, s výjimkou Itálie, pro kterou platilo rozmezí +/- 6 %.[1] V roce 1989 k EMS přistoupilo Španělsko, následujícího roku Spojené království a Portugalsko. Také tyto země měly udržovat svůj kurz v rozmezí +/- 6 %.[1]
Princip fungování
V systému nekrytých peněz má centrální emisní banka možnost oslabit měnu svého státu tak, že vytvoří nové peníze (provede inflaci) a použije je k nákupu měn jiných států. To vede k poklesu měnového kurzu.[2] Naproti tomu posílit měnu tímto způsobem není tak snadné, protože nelze jednoduše stáhnout z oběhu velké množství peněz. Centrální banka může začít prodávat své devizové rezervy a nakupovat za ně vlastní měnu (a tím zvýšit měnový kurz), ale takové řešení je velmi nákladné.[2] Proto je v takovém případě nutné, aby nové peníze vytvořily ostatní centrální banky, a nákupem dané měny zvýšily její kurz.[2] Pokud by v takovém případě existovala povinnost ostatních centrálních bank nakupovat znehodnocenou měnu, motivovalo by to centrální banky k nadměrnému tištění peněz (inflaci), protože by tak posilovaly vlastní ekonomiku na úkor ostatních. Výsledkem by byla hyperinflace.[2]
V EMS ale taková povinnost neexistovala, a zejména německá Bundesbanka neemitovala tolik peněz, kolik by bývalo potřeba k udržení měnového kurzu německé marky v domluveném rozsahu.[1][2] Z toho důvodu bylo potřeba stanovené kurzy různých měn často upravovat.
Krize v letech 1992 - 1993
V roce 1992 bylo třeba upravit kurzy irské libry a španělské pesety.[2] Později začala prudce padat britská libra. Bank of England (britská centrální banka) utratila devizy v hodnotě 27 miliard liber v marné snaze udržet libru v daném pásmu. Nakonec britská vláda snahy o udržení kurzu ve stanoveném pásmu vzdala, a v září 1992 Spojené království z Evropského měnového systému vystoupilo. Vzápětí je následovala Itálie.[1] Britské daňové poplatníky tato epizoda stála 3,3 miliard liber, tedy asi půl procenta tehdejšího britského hrubého domácího produktu.[1]
Následujícího roku fluktuace pokračovaly, a tak se v roce 1993 rozšířilo fluktuační pásmo na +/- 15 %.[1][2] To fluktuace zmírnilo, a Itálie se v roce 1996 do EMS vrátila.[1]
Zánik EMS a Euro
1. ledna 1999 vznikl nástupce Evropského měnového systému, ERM II, který zrušil navázání měn na ECU a zavedl navázání na nově vzniknuvší euro. Fluktuační pásmo zůstalo zachováno na +/- 15 %.
Reference
- ↑ a b c d e f g HÖFERT, Andreas. The 20th anniversary of the EMS crisis. UBS.com . 31. srpna 2012 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g HÜLSMANN, Jörg Guido. Krásný nový svět papírových peněz. Doslov ke knize Murray Rothbarda Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 111–115.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk