FC Bayern Mnichov
Název	Fußball‑Club Bayern, München e. V.
Přezdívka	FCB, Stern des Südens, FC Hollywood
Země	Německo Německo
Město	Mnichov (Schwabing-Freimann)
Založen	1900
Asociace	DFB
Domácí dres Venkovní dres Alternativní
Soutěž	Bundesliga
2022/23	1. místo
Stadion	Allianz Arena, Mnichov
Kapacita	75 000 diváků
Vedení
Předseda	Jan-Christian Dreesen (od 2023)
Trenér	Vincent Kompany
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	33× mistr Německa
Domácí trofeje	20× DFB-Pokal 7× DFL-Supercup 6× DFB-Ligapokal
Mezinárodní trofeje	6× PMEZ / Liga mistrů UEFA 1× Pohár vítězů pohárů 1× Pohár / Evropská liga UEFA 2× Superpohár UEFA 2× Interkontinentální pohár 2× MS ve fotbale klubů
Německá fotbalová Bundesliga 2022/23
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
PMEZ / Liga mistrů UEFA
	1973/1974	FC Bayern Mnichov
	1974/1975	FC Bayern Mnichov
	1975/1976	FC Bayern Mnichov
	1981/1982	FC Bayern Mnichov
	1986/1987	FC Bayern Mnichov
	1998/1999	FC Bayern Mnichov
	2000/2001	FC Bayern Mnichov
	2009/2010	FC Bayern Mnichov
	2011/2012	FC Bayern Mnichov
	2012/2013	FC Bayern Mnichov
	2019/2020	FC Bayern Mnichov
Pohár / Evropská liga UEFA
	1995/1996	FC Bayern Mnichov
Pohár vítězů pohárů
	1966/1967	FC Bayern Mnichov
Superpohár UEFA
	1975	FC Bayern Mnichov
	1976	FC Bayern Mnichov
	2001	FC Bayern Mnichov
	2013	FC Bayern Mnichov
	2020	FC Bayern Mnichov
Interkontinentální pohár
	1976	FC Bayern Mnichov
	2001	FC Bayern Mnichov
Mistrovství světa ve fotbale klubů
	2013	FC Bayern Mnichov
	2020	FC Bayern Mnichov
1. německá fotbalová liga
	1931/1932	FC Bayern Mnichov
	1965/1966	FC Bayern Mnichov
	1968/1969	FC Bayern Mnichov
	1969/1970	FC Bayern Mnichov
	1970/1971	FC Bayern Mnichov
	1971/1972	FC Bayern Mnichov
	1972/1973	FC Bayern Mnichov
	1973/1974	FC Bayern Mnichov
	1975/1976	FC Bayern Mnichov
	1979/1980	FC Bayern Mnichov
	1980/1981	FC Bayern Mnichov
	1981/1982	FC Bayern Mnichov
	1984/1985	FC Bayern Mnichov
	1985/1986	FC Bayern Mnichov
	1986/1987	FC Bayern Mnichov
	1987/1988	FC Bayern Mnichov
	1988/1989	FC Bayern Mnichov
	1989/1990	FC Bayern Mnichov
	1990/1991	FC Bayern Mnichov
	1992/1993	FC Bayern Mnichov
	1993/1994	FC Bayern Mnichov
	1995/1996	FC Bayern Mnichov
	1996/1997	FC Bayern Mnichov
	1997/1998	FC Bayern Mnichov
	1998/1999	FC Bayern Mnichov
	1999/2000	FC Bayern Mnichov
	2000/2001	FC Bayern Mnichov
	2001/2002	FC Bayern Mnichov
	2002/2003	FC Bayern Mnichov
	2003/2004	FC Bayern Mnichov
	2004/2005	FC Bayern Mnichov
	2005/2006	FC Bayern Mnichov
	2007/2008	FC Bayern Mnichov
	2008/2009	FC Bayern Mnichov
	2009/2010	FC Bayern Mnichov
	2010/2011	FC Bayern Mnichov
	2011/2012	FC Bayern Mnichov
	2012/2013	FC Bayern Mnichov
	2013/2014	FC Bayern Mnichov
	2014/2015	FC Bayern Mnichov
	2015/2016	FC Bayern Mnichov
	2016/2017	FC Bayern Mnichov
	2017/2018	FC Bayern Mnichov
	2018/2019	FC Bayern Mnichov
	2019/2020	FC Bayern Mnichov
	2020/2021	FC Bayern Mnichov
	2021/2022	FC Bayern Mnichov
	2022/2023	FC Bayern Mnichov
	2023/2024	FC Bayern Mnichov

FC Bayern Mnichov (celým názvem: Fußball‑Club Bayern, München e. V.) je německý sportovní klub, který sídlí v mnichovském městském obvodu Schwabing-Freimann. Od sezóny 1965/66 hraje v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Allianz Arena s kapacitou 75 000 diváků.

V Bavorsku má rivalitu s kluby TSV 1860 München a 1. FC Norimberk, v rámci Německa pak v poslední době s Borussií Dortmund (tzv. Der Klassiker). Bayern má také oddíl pro šachy, házenou, košíkovou, gymnastiku, kuželky a stolní tenis.^[1] Dříve měl také oddíl ledního hokeje (viz článek), který zanikl v roce 1969.^[2]

V srpnu 2020 se stal Bayern druhým evropským klubem po Barceloně, který získal treble rovnou dvakrát v historii, tedy mistrovský titul, národní pohár a triumf v Lize mistrů UEFA v jedné sezóně. Mimo sezóny 2019/20 se to Bavorům zdařilo i v sezóně 2012/13.^[3]

Historie

FC Bayern Mnichov (Fußball-Club Bayern München) byl založen 27. února 1900 členy Mnichovského gymnastického klubu. Několik let po svém založení se spojil s movitějším klubem MSC (Münchner Sport-Club), který přispěl k lepší finanční situaci a novému domácímu hřišti, přičemž černé dresy následně ustoupily nové červeno-bílé kombinaci.^[4] Po sloučení se konal první zápas proti zdejší konkurenci, FC Wacker však na Bayern nestačil a prohrál 1:8. Rozmach pokračoval po 1. světové válce za prezidenta židovského původu Kurta Landauera, který v roce 1919 obhájil své zvolení z roku 1913. Landauer vedl klub směrem ke profesionalizaci, finanční zodpovědnosti a investici do mládeže.^[4] Působení v oblastní bavorské lize kulminovalo roku 1926, kdy se stal Bayern vítězem mistrovství jižního Německa, úspěch poté zopakoval o dva roky později. Roku 1931 se stal trenérem Richard Kohn přezdívaný „Dombi“, jenž byl rakousko-maďarsko-židovského původu.^[4] První národní trofej získal Bayern v roce 1932, když v rozhodujícím zápase ligového ročníku porazil Eintracht Frankfurt 2:0. Příchod Hitlerova režimu skoncoval s rozvojem Bayernu. Prezident a trenér, kteří byli oba židovského původu, opustili Německou říši. V příštích letech se proto Bayernu přezdívalo Klub Žida.

Po válce se Bayern stal členem jižní konference německé první divize – Oberliga Süd. Klub již patřil mezi lepší týmy, ale koncem padesátých let přišly finanční potíže. Továrník Roland Endler poskytoval Bayernu velké množství finančních prostředků a byl odměněn čtyřmi lety u kormidla klubu. V roce 1963 se všechny Oberligy spojily do jedné národní soutěže, německé Bundesligy. Do základní sestavy se začaly prosazovat mladé talenty jako Franz Beckenbauer, Gerd Müller nebo Sepp Maier, kteří se poté stali největšími hvězdami klubu.

V první bundesligové sezoně FCB skončil třetí a vyhrál německý pohár. Kvalifikoval se do Poháru vítězů pohárů, který vyhrál v následujícím roce. V dramatickém finále proti skotskému Glasgow Rangers skóroval v prodloužení Franz Roth a FCB mohl slavit vítězství 1:0. V roce 1967 převzal tým kouč Branko Zebec a FC Bayern získal svůj první double.

V roce 1970 převzal tým kouč Udo Lattek. Po získání poháru v jeho první sezoně vedl Bayern k jeho třetímu ligovému titulu. Rozhodující zápas sezony 1971/72 proti FC Schalke 04 byl první zápas hrající se na novém Olympijském stadionu a byl zároveň první živě vysílaný zápas bundesligové historie. Bayern porazil Schalke 5:1 a mohl slavit vítězství i rekordy, které během ročníku vytvořil. Klub vyhrál další dva ligové ročníky, ale vrchol nastal až v roce 1974, kdy ve finále PMEZ (dnes Liga mistrů UEFA) porazil Bayern Atlético Madrid 4:0. V následující sezoně Bayern obhájil vítězství v PMEZ proti Leeds United AFC. O rok později v Glasgowě FCB porazil ve finále AS Saint-Étienne a stal se tak třetím klubem, který dokázal vyhrát PMEZ ve třech po sobě jdoucích ročnících. Poslední trofej získaná v této éře bylo vítězství v Interkontinentálním poháru. Ve finále byl poražen klub Cruzeiro Esporte Clube.

Osmdesátá léta byla obdobím velkých změn ve vedení a finančních potíží. V Německu se sice Bayernu relativně dařilo, ale v Evropě se klub neprosazoval. Úspěch na evropském poli se dostavil až v roce 1996 v Poháru UEFA, když ve finále podlehl Bayern francouzskému týmu Bordeaux.

Od roku 1998 až do roku 2004 byl FC Bayern trénován Ottmarem Hitzfeldem, který se stal jedním z nejúspěšnějších trenérů Bayernu. V Hitzfeldově první sezoně Bayern vyhrál Bundesligu a byl blízko triumfu v Lize mistrů, kde však podlehl Manchesteru United 2:1. V roce 2001 FC Bayern vyhrál třetí ligový titul po sobě a po pětadvaceti letech triumfoval v Lize mistrů. Tentokrát ve finále došlo až na penalty, kde byl lepší Mnichov. V sezoně 2001/02 FCB také vyhrál svůj druhý Interkontinentální pohár.

V sezoně 2005/06 se Bayern stěhoval do nové Allianz Areny, o kterou se dělí s TSV 1860 München. V ligovém ročníku 2006/07 skončil FC Bayern až čtvrtý, a proto nastaly obrovské změny v kádru. Odešly například hvězdy jako Owen Hargreaves, Claudio Pizarro nebo Roy Makaay a přišli kvalitní fotbalisté jako Luca Toni, Miroslav Klose a Franck Ribéry. Velké nákupy se vyplatily a Bayern dominoval následujícímu ročníku Bundesligy, vyhráli německý pohár a v Poháru UEFA jej zastavil až pozdější vítěz Zenit Petrohrad.

Další veleúspěšná sezóna byla 2012/13. Bavorský klub získal s obrovským bodovým náskokem v předstihu titul v německé Bundeslize, ve finále Ligy mistrů 25. května 2013 ve Wembley porazil svého německého rivala Borussii Dortmund 2:1 a získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale. Byla to jeho pátá trofej v této soutěži (počítáno dohromady PMEZ i LM).^[5] Sezónu završil ziskem DFB-Pokalu, když ve finále porazil VfB Stuttgart 3:2 dvěma góly Maria Gómeze a jedním Thomase Müllera. Získat tzv. „treble“ (tzn. dvě hlavní domácí soutěže – ligovou a pohárovou plus titul v Lize mistrů) se Bayernu podařilo jako sedmému evropskému týmu v historii. Před ním se to zdařilo pouze skotskému Celticu (1967), nizozemským celkům AFC Ajax (1972) a PSV Eindhoven (1988), anglickému Manchesteru United (1999), španělské Barceloně (2009) a italskému Interu Milán (2010).^[6]

V sezoně 2013/14 slavil Bayern svůj 24. bundesligový titul v rekordně krátkém čase, již sedm kol před koncem.^[7] Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=FC_Bayern_Mnichov
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.