A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
FC LeRK Brno | |
---|---|
Název | Football Club LeRK Brno |
Země | Česko |
Město | Brno (Královo Pole) |
Založen | 1910 |
Zánik | 1995 |
Asociace | ČMFS |
Soutěž | 2. česká fotbalová liga |
Stadion | Městský fotbalový stadion Srbská (12 550) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
FC LeRK Brno byl moravský fotbalový klub z Brna. Založen byl roku 1910 v brněnské čtvrti Královo Pole, zanikl roku 1995 sloučením s klubem SK Prostějov.
Mezi největší úspěchy klubu patří postup do československé nejvyšší soutěže, které se účastnil v ročníku 1961/62 (viz níže), dále dorostenecký titul z roku 1940 a 2. místo dorostu ze sezony 1963/64 (v celostátním finále prohrál se Spartou Praha 0:1 doma a 0:2 venku).[1][2]
Historické názvy
Během své existence nesl řadu názvů:
- 1910 – Sparta Královo Pole
- 1922 – SK Královo Pole (Sportovní klub Královo Pole)
- 1948 – ZK GZ Královo Pole (Závodní klub Gottwaldovy závody Královo Pole)
- 1949 – ZSJ GZ Královo Pole (Závodní sokolská jednota Gottwaldovy závody Královo Pole)
- 1953 – DSO Spartak Královo Pole (Dobrovolná sportovní organisace Spartak Královo Pole)
- 1954 – TJ Spartak Královo Pole Brno (Tělovýchovná jednota Spartak Královo Pole Brno)
- 1961 – TJ Spartak KPS Brno (Tělovýchovná jednota Spartak Královopolské strojírny Brno)
- 1963 – TJ KPS Brno (Tělovýchovná jednota Královopolské strojírny Brno)
- 1978 – TJ KS Brno (Tělovýchovná jednota Královopolské strojírny Brno)
- 1993 – FC LeRK Brno (Football Club LeRK Brno)
Zkratka KPS (později KS) značila Královopolská strojírna, šlo o tzv. patronátní závod klubu. Zkratka GZ značila Gottwaldovy Závody (přechodný název Královopolské strojírny, poplatný tehdejšímu režimu a prezidentovi republiky Klementu Gottwaldovi). Zkratka LeRK značila „levně, rychle, kvalitně“, což byl název moravského obchodního řetězce a hl. sponzora klubu.
Roku 1949 byl klub sloučen s jiným brněnským klubem, Moravskou Slavií Brno, ta však byla 9. prosince 1965 obnovena sloučením se Slovanem Staré Brno, od nějž získala hřiště.
Úspěchy
A–tým
Menší úspěchy |
|
V roce 1953 získal klub trofej do trvalého držení, neboť zvítězil třikrát za sebou. Obecně se nečekalo, že Dynamo (Slavia) Praha prohraje finále (neděle 2. srpna 1953, královopolští zvítězili 4:3) a pořadatelé budou muset nechat vyrobit nový pohár.[3] Přestože původní plány žirovnických shořely jako papír, působilo jejich rozhořčení úsměvně:
„Poslední ročník (1953), kdy se hrálo o původní pohár, který vyrobil perleťářský mistr pan Peřina. V regulích turnaje stálo: vyhraje-li mužstvo pohár třikrát za sebou, zůstane trvale v jeho držení – a to se bohužel stalo.“[3]
„Pořadatelé měli povinnost vždy pozvat k účasti obhájce trofeje, ale neponechali nic náhodě, a na Královo Pole pozvali slavnou Slavii, která hrála pod hlavičkou Dynamo (to se tenkrát nosilo – podle sovětského vzoru), která ale na Brňáky nestačila a proto žirovničtí o trofej přišli a museli nechat vyrobit pohár nový.“[3]
„Z rozhořčení nad výsledkem ani nebylo dopsáno v Knize o konání turnaje konečné score. GZ Královo Pole první pohár vyhrálo dvakrát za sebou v roce 1951 a 1952, pro rok 1953 byla pozvána Dynamo (Slavia) Praha, se kterou se počítalo, že Královo Pole porazí a pohár tak bude pro Žirovnici zachráněn. To se však nestalo a GZ Královo Pole vítězstvím třikrát za sebou se stalo definitivním vítězem a majitelem prvního poháru.“[3]
„Sestava Slavie Praha: Kabíček–Kocourek, Kalina–Morávek, Marek, Ipser–Hlaváček, Trubač, Bican, Štádler, Andrejkovič.“[3]
Nový pohár vyrobil Miloslav Hejtmánek. Žirovničtí napodruhé neponechali nic náhodě a nový pohár je věčně putovní.[3]
Svých prvních pět účastí proměnili královopolští pokaždé ve vítězství v turnaji,[4] pošesté zvítězili ve 30. ročníku (1963), který byl posledním hraným na hřisti „v Baborách“.[4]
Medailovou sbírku zkompletovali v roce 1960 (3. místo)[5] a 1964 (2. místo).[6] 31. ročník v roce 1964 – hrálo se poprvé na novém stadionu Budín – byl jejich osmou a zároveň poslední účastí v tomto turnaji.[4]
Mládež
Domácí medaile |
|
Ligová a pohárová účast
Přestože název Spartak KPS nesl klub jen krátce, nejvíce pod ním vstoupil ve známost, neboť právě pod tímto názvem hrál jedinkrát ve své historii 1. ligu. V sezóně 1961/62 se stal historicky 5. brněnským účastníkem nejvyšší soutěže (po SK Židenice – 1933/34, Moravské Slavii Brno – 1935/36, ZSJ MEZ Židenice – 1952 a Rudé hvězdě Brno – 1957/58), v nejvyšší soutěž však odehrál jen jednu sezonu.
Spartak KPS se zúčastnil jednoho ročníku Veletržního poháru (předchůdce Poháru UEFA), a to rovněž v sezóně 1961/62. Postup do Veletržního poháru v jeho počátcích nezajišťoval úspěch v domácí lize, ale veletržní povaha města, proto v prvních ročnících Československo reprezentovaly výhradně brněnské prvoligové kluby (1961/62: TJ Spartak KPS Brno, 1962/63 – 1966/67: TJ Spartak ZJŠ Brno). Vzhledem k podobnému dobovému názvu se Zbrojovkou Brno (Spartak ZJŠ), jsou výsledky Spartaku KPS ve Veletržním poháru často mylně připisovány právě Zbrojovce, zejména v zahraničních statistikách. Výsledky dalšího brněnského klubu, RH Brno, jsou naopak Zbrojovce připisovány právem, neboť došlo ke sloučení těchto dvou klubů.
Umístění v jednotlivých sezonách
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže