A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franz von Hauer | |
---|---|
Narození | 30. ledna 1822 Vídeň |
Úmrtí | 20. března 1899 (ve věku 77 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Povolání | geolog a politik |
Ocenění | Wollastonova medaile (1882) čestný doktor Vídeňské univerzity |
Rodiče | Joseph von Hauer |
Příbuzní | Heinrich Tietze (synovec) |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1892) ředitel muzea |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz rytíř von Hauer (německy Franz Ritter von Hauer; 30. ledna 1822 Vídeň – 20. března 1899 Vídeň) byl rakouský geolog a paleontolog.
Život
Franz von Hauer byl synem tajného rady a paleontologa Josepha von Hauera, jeho bratry byli chemik Karl a báňský inženýr Julius.
V letech 1839 až 1843 studoval Franz na Báňské akademii v Banské Štiavnici, od roku 1846 byl asistentem von Wilhelma von Haidingera v Mineralogicko-petrografickém oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. V roce 1856 byl zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina.[1]
Poprvé vyčlenil jako litostratigrafickou jednotku adnetské souvrství (1853, pod názvem Adnethen-Schichten).[2] Pojmenováno je podle obce Adnet.
Kromě geologických prací se věnoval zejména hlavonožcům (Cephalopoda) z triasových a jurských formací alpského regionu (1855–1856). Důležitým dílem je „Geologická mapa Rakousko-Uherska“, ve dvanácti listech (1867–1871; 4. vydání 1884, zahrnovalo i území Bosny a Hercegoviny). Mapa byla doplněna sérií krátkých pojednání.
V roce 1865 byl zvolen korespondujícím členem Akademie dei Lincei v Římě. Téhož roku nastoupil po Ferdinandu von Hochstetterovi jako „intendant“ (dnes „generální ředitel“) C.-k. dvorním kabinetu přírodnin ve Vídni. Od roku 1866 byl ředitelem k. k. Geologische Bundesanstalt (dnes Rakouská geologická služba) ve Vídni. Zde tvořil geologické mapy Rakouska a Sedmihradska. V roce 1866 byl zvolen korespondujícím a o rok později 1886 zahraničním členem Bavorské akademie věd.[3] V roce 1881 byl přijat za korespondujícího člena Královská Pruská akademie věd.[4] V roce 1882 jej Geological Society of London vyznamenala Wollastonovou medailí. V roce 1886 začal vydávat Annalen des kaiserlich-königlich naturhistorischen Hofmuseums. V roce 1892 byl za zásluhy jmenován doživotním členem Panské sněmovny.
Pohřben byl v čestném hrobě (Ehrengrab, ve skupině 0, řada I. hrob č. 25) na Vídeňském centrálním hřbitově[5]. V roce 1917 byla jeho jménem pojmenována Franz-Hauer-Gasse v Landstraße (3. městský obvod). Jeho jméno nese minerál hauerit (MnS2).
Dílo
- Beiträge über die Palaeontolographie von Österreich (1858–1859)
- s G. Stachem: Geologie Siebenbürgens. Nach den Aufnahmen der k. k. geologischen Reichsanstalt und Literarischen Hülfsmitteln. Wien: Wilhelm Braumüller, 1863. Digitalisat
- Die Geologie und ihre Anwendung auf die Kenntnis der Bodenbeschaffenheit der Österr.-Ungar. Monarchie (1875; 2. Aufl. 1878).
- Die Cephalopoden des bosnischen Muschelkalkes von Han Bulog bei Sarajevo. In: Denkschriften der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, mathematisch-naturwissenschaftliche Klasse 1888, 54, 8 Tafeln, Wien 1887, Seite 1–50
- Geologische Karte von Oesterreich-Ungarn mit Bosnien-Hercegowina und Montenegro (1896)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz von Hauer (Geologe) na německé Wikipedii.
- ↑ Franz Ritter von Hauer, Německá akademie věd Leopoldina, (německy), 2017-03-01
- ↑ von Hauer, F., 1853, Ueber die Gliederung der Trias-, Lias- und Juragebilde in den nordöstlichen Alpen. Jb. k. k. geol. Reichsanst. 4, s. 715-784
- ↑ Franz Ritter von Hauer Archivováno 14. 11. 2016 na Wayback Machine., Bayerische Akademie der Wissenschaften, (německy), 2016-02-06
- ↑ Mitglieder der Vorgängerakademien Franz Ritter von Hauer . Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dr. h. c., Franz Ritter von Hauer Geologe und Geograf, 1822 - 1899 (německy), navštíveno 3. 3. 2017
Literatura
- Constantin von Wurzbach: Hauer, Franz Ritter von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 8. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1862, S. 59–63 (Digitalisat).
- Emil Tietze: Franz v. Hauer: sein Lebensgang und seine wissenschaftliche Thätigkeit; ein Beitrag zur Geschichte der österreichischen Geologie. in: Jahrbuch der k.k. Geologischen Reichsanstalt Jg. 49, 1900, s. 679–827 (Digitalisat; .pdf; 10,3 MB)
- August Rothpletz: Hauer, Franz von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 50, Duncker & Humblot, Leipzig 1905, s. 64–66.
- Hauer, Franz von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 2, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1959, S. 211.
- Walther E. Petrascheck: Hauer, Franz Ritter von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 8, Duncker & Humblot, Berlin 1969, ISBN 3-428-00189-3, S. 81 f. (Digitalisat).
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk