A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franz von John | |
---|---|
Náčelník generálního štábu rakousko-uherské armády | |
Ve funkci: 1874 – 1876 | |
Předchůdce | Josef von Gallina |
Nástupce | Anton von Schönfeld |
ministr války Rakouského císařství | |
Ve funkci: 6. září 1866 – 15. prosince 1867 | |
Předchůdce | Karl von Franck |
Nástupce | úřad zrušen |
ministr války Rakouska-Uherska | |
Ve funkci: 15. prosince 1867 – 18. ledna 1868 | |
Předchůdce | nový úřad |
Nástupce | Franz Kuhn von Kuhnenfeld |
člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1867 – 1876 | |
Narození | 20. listopadu 1815 Bruck an der Leitha Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. května 1876 (ve věku 60 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Tereziánská voj. akademie |
Profese | politik, voják a důstojník |
Ocenění | Řád Albrechtův komandér Vojenského řádu Marie Terezie rytíř Vojenského řádu Marie Terezie velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara komtur Řádu svatého Silvestra … více na Wikidatech |
Commons | Franz von John |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz svobodný pán von John (20. listopadu 1815 Bruck an der Leitha – 25. května 1876 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1866–1868 ministr války Rakouského císařství (od roku 1867 oficiálně ministr války Rakouska-Uherska).
Biografie
V letech 1827–1835 vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii. Vyřazen byl v hodnosti poručíka a přidělen k pěchotnímu pluku 52. Roku 1845 byl povýšen na nadporučíka, roku 1848 hejtmana a roku 1849 na majora. Během revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství se účastnil tažení polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče v severní Itálii. Za své zásluhy získal roku 1850 Vojenský řád Marie Terezie. Po válce proti Piemontu byl jmenován náčelníkem štábu rakouské armády v Toskánsku. Od roku 1852 zastával post náčelníka štábu 8. sboru v Bologni. Nadále stoupal v hierarchii rakouské armády. Roku 1859 se účastnil války proti Francouzskému císařství a Piemontu coby náčelník štábu 6. sboru v jižním Tyrolsku. Po válce nastoupil jako náčelník štábu 2. armády ve Veroně, kde po něm byla postavena nová pevnost Fort John. Během války v roce 1866 působil coby náčelník štábu jižní armády a byl vyznamenán za své působení v bitvě u Custozy opět řádem Marie Terezie. V červenci 1866 usedl do funkce náčelníka generálního štábu celé armády.[1][2]
Po konci války se stal v září 1866 náčelníkem generálního štábu.[1] Zároveň byl od 6. září 1866 do 15. prosince 1867 ministrem války Rakouského císařství, přičemž pak v souvislosti s rakousko-uherským vyrovnáním zastával až do 18. ledna 1868 post ministra války Rakouska-Uherska.[3] Politické funkce byl na vlastní žádost zproštěn.[1] Vypracoval plán reformy ozbrojených sil počítající s všeobecnou brannou povinností. Důvodem pro rezignaci byly neshody s Uherskem ohledně nového branného zákona, stejně jako s vládami obou částí monarchie ohledně armádního rozpočtu.[2]
Následně působil jako generál v Štýrském Hradci a roku 1873 získal hodnost polního zbrojmistra (Feldzeugmeister). V letech 1874–1876 opětovně zastával funkci náčelníka generálního štábu. Od roku 1867 také zasedal v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady).[1]
Rodina
Byl dvakrát ženat. Jeho první manželka byla Antonia Margareta Carolina von Weihse, se kterou se oženil v roce 1849 a měl s ní pět dětí. Jedním ze synů byl viceadmirál Friedrich Albert von John. Jeho druhou manželkou byla Anna hraběnka Orsini-Rosenberg, se kterou měl dceru Idu.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz von John na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola John, Franz Frh. von (1815-1876), Feldzeugmeister und Minister, s. 124. (německy)
- ↑ a b Meyers Großes Konversations-Lexikon . zeno.org . Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583–584.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk