A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hans Krása | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 30. listopadu 1899 Praha |
Úmrtí | 17. října 1944 (ve věku 44 let) Auschwitz-Birkenau |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, korepetitor a dirigent |
Nástroje | klavír |
Manžel(ka) | Eliška Kleinová (1943–1944) |
Sídlo | Praha I |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Krása (30. listopadu 1899 Praha[1] – 18. října 1944 Osvětim) byl československý hudební skladatel česko-německo-židovského původu.
Život
Krásův otec byl právník, z české rodiny, jeho matka pocházela z německo-židovské rodiny. V rodině bylo pět dětí. Hans, který už v dětství projevoval hudební nadání, měl rád ruskou a francouzskou literaturu. V jedenácti letech složil po drobných klavírních skladbách svou první orchestrální práci, která byla veřejně provedena lázeňským orchestrem v Salcburku.[2]
Hans navštěvoval Novoměstské reálné gymnázium a soukromě studoval skladbu na Německé akademii hudby a divadelního umění u Alexandra Zemlinského. Po zakončení studia následoval svého učitele do Berlína. Po studijních pobytech ve Francii jako žák Alberta Roussela, se živil jako korepetitor v Novém německém divadle v Praze. Současně komponoval a získával si jméno v pražském kulturním prostředí. Napsal hudbu k původní divadelní hře Adolfa Hoffmeistera, kterou v úpravě E.F.Buriana uvedlo divadlo D34 a Malá scéna Nového německého divadla v roce 1935. Pod vlivem Mileny Jesenské se blíže seznámil s tvorbou českých literátů, především Otokara Březiny.[2]
Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se Hans Krása stal členem společenství židovských umělců při pražském sirotčinci na Hagiboru. Založil zde pěvecký soubor, s nímž nastudoval dětské opery Paula Hindemitha a Jaroslava Křičky a v červenci 1941 i svou vlastní operu Brundibár.[2]
V Terezíně
10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován transportem Ba 67, číslo 67 do koncentračního tábora v Terezíně a zde dostal vězeňské číslo 21 855.[3] Zde se významně podílel na organizaci kulturního života v táboře, a během svého pobytu v táboře zkomponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár byla nejúspěšnějším představením terezínského tábora, kterou nastudoval ve scénické spolupráci s Františkem Zelenkou. Od 23. září 1943 (první uvedení v malém sále kasáren[4]) byla opera reprízována celkem více než padesátkrát. Některé scény z Brundibára se objevují také na záběrech nacistického propagandistického filmu Theresienstadt („Der Führer schenkt den Juden eine Stadt“).
V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji – coby samotnou ženu – zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora.
V noci 16. října 1944 v Terezíně nastoupil Hans Krása do železničního vagónu transportu Er, číslo 940, jehož cílem byl KT Osvětim.[3] Ačkoli mu bylo teprve necelých 45 let, byl jako „starší“ muž téměř okamžitě po příjezdu poslán na smrt v plynové komoře.[5]
Kompoziční činnost
Hans Krása kompozičně vycházel vedle Alexandra Zemlinského také z tvorby Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga.
Roku 1921 zaznamenal svůj první skladatelský úspěch s Písněmi pro orchestr op. 1 na text Christiana Morgensterna. V roce 1923 při pobytu v Paříži byla s úspěchem uvedena jeho Symfonie pro malý orchestr a Smyčcový kvartet.[2] Po dokončení Pěti písní, op. 4 pro zpěv a klavír se soustředil na velká vokálně instrumentální díla. V roce 1933 měla v Praze v rámci Májových slavností premiéru jeho opera Verlobung im Traum / Zásnuby ve snu pod taktovkou George Szella, za kterou obdržel Československou státní cenu[6].[2]
Roku 1938 napsal Krása společně s libretistou Adolfem Hoffmeisterem dětskou operu Brundibár, s níž se chtěl zúčastnit soutěže vypsané československým ministerstvem školství a osvěty. Soutěž se ovšem z důvodu vypuknutí druhé světové války nerealizovala. V roce 1941 byla opera tajně provedena v židovském sirotčinci v Praze na Hagiboru.Představení měl nastudovat Rafael Schächter, ale protože byl mezi tím poslán transportem do Terezína, hudebně operu řídil jeho syn Rudolf Schächter. Návrh kostýmů a režie představení byly dílem Františka Zelenky.
V roce 1943 byl Brundibár uveden v Terezíně. Pro produkce v Terezíně Krása složil i nové skladby: Smyčcové trio, Passacaglii, písně na verše Artura Rimbauda a další.[2]
Jméno Hanse Krásy nese pražské smyčcové kvarteto Krása Quartet.[7]
Citát
„ | ...Ale i počet jejích představení překonala dětská opera Brundibár. K nastudování dal podnět Rafael Schächter, opět dřívější spolupracovník Burianův, jeden z nejvýraznějších umělců v kulturním životě ghetta. Operu napsal Hans Krása na starší libreto Adolfa Hoffmeistra. Skladatel Krása, kultivovaný, citlivý muzikant, se nedožil konce války – podobně jako jeho spolupracovníci Zelenka a Schächter... V Terezíně patřil Brundibár k obligátním pozoruhodnostem. Tisíce lidí slyšelo jeho melodie, stovky dětí prožily při zkouškách a představeních nejsilnější dojmy svých krátkých životů. | “ |
— Norbert Frýd [8] |
Dílo
- Opery
- Verlobung im Traum, opera o dvou dějstvích podle novely F. M. Dostojevského Strýčkův sen, 1928–1930
- Brundibár, dětská opera o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera, 1938–1939
- Orchestrální díla
- Orchestrální skladba, 1910, nedochováno
- Orchestergrotesken mit begleitender Singstimme, op. 1 na texty Christiana Morgensterna, 1920
- Symphonie für kleines Orchester, 3. věta se zpěvním hlasem na báseň Arthura Rimbauda, 1922
- Ouvertura pro malý orchestr, 1943–1944
- Komorní hudba
- Smyčcový kvartet, 1913, nedochováno
- Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů, 1935–1936
- Téma s variacemi pro smyčcový kvartet, 1935–1936
- Tanec pro smyčcové trio, 1943
- Passacaglia a fuga pro smyčcové trio, 1943
- Ostatní
- Quartetto pour deux Violons, Alto et Violoncello, 1921
- Fünf Lieder pro zpěv a klavír, op. 4 na texty Rainera Marii Rilkeho, litevskou lidovou poezii, Gaia Valeria Catulla a Christiana Morgensterna, 1925
- Drei Lieder s doprovodem klavíru, smyčcového kvarteta, 2 fléten, 2 klarinetů a trubky, 1926, ztraceno
- Die Erde ist des Herrn na text ze žaltáře pro sóla, sbor a orchestr, 1931
- Mládí ve hře, scénická hudba ke hře Adolfa Hoffmeistera, 1935
- Tři písně pro baryton, klarinet, violu a violoncello na verše Arthura Rimbauda v překladu Vítězslava Nezvala, 1943, jednotlivé písně: Čtyřverší, Vzrušení, Přátelé. Nahráno v roce 2007 na CD disku Terezín / Theresienstadt, který vznikl díky iniciativě zpěvačky Anne Sofie von Otter jako pocta hudebníkům, kteří prošli koncentračním táborem v Terezíně.[9][10]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-04.
- ↑ a b c d e f CODR, Milan; ČERVINKOVÁ, Blanka. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Hans Krása, s. 102–106.
- ↑ a b Databáze obětí Holocaustu : Jan Krása . Institut Terezínské iniciativy, rev. 2014-04-02 . Dostupné online. (česky, německy, anglicky)
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 390
- ↑ Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 74, 108
- ↑ Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 108
- ↑ Krása Quartet . Krása Quartet . Dostupné online. (česky a německy)
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223
- ↑ Anne Sofie von Otter – "Refuge in Music" – Terezin (Theresienstadt) . jpc-Schallplatten-Versandhandelsgesellschaft mbH . Dostupné online. (německy)
- ↑ Refuge in Music . Imdb.com . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 91, ISBN 80-85096-02-1
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223, 226, 233, 390, 417
- ČERVINKOVÁ, Blanka. Hans Krása – Život a dílo skladatele. Praha: Tempo, 2003. 279 s. ISBN 80-901376-0-1.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 560–1, 636, 669
- Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, 114 s.
- KLIMEŠOVÁ, Petra. Hans Krása a jeho opera pro děti Brundibár. Praha, 2015 . 100 s. diplomová. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Libuše Tichá. Dostupné online.
- VRKOČOVÁ, Ludmila. Hudba terezínského ghetta (Hudba v terezínském ghettu za 2. světové války). Redakce Karel Srp. Praha: Jazzová sekce, 1981. 93 s. (Jazzpetit; sv. 8).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Krása na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Krása
- Hans Krása v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Kvarteto Hanse Krásy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk