Haris Silajdžić
Stranická příslušnost
Členství	Stranka za Bosnu i Hercegovinu
Narození	1. října 1945 (78 let) Sarajevo
Choť	Selma Muhedinović
Alma mater	Bělehradská univerzita
Profese	politik, historik a vysokoškolský učitel
Náboženství	sunnitský islám
Ocenění	Řád knížete Trpimira
Commons	Haris Silajdžić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haris Silajdžić (*1. října 1945 Sarajevo, Demokratická federativní Jugoslávie) je bosenskohercegovský politik bosňáckého původu.

Životopis

Jeho otcem byl Kamil-efendija Silajdžić (1916–1997) byl imám a učitel v Gazi Husrev-begově medrese.

V Sarajevu absolvoval Gazi Husrev-begovu medresu (1964). Poté se vydal na studia arabského jazyka a islámských věd do libyjského Bengází. Na Univerzitě v Prištině roku 1977 obhájil magisterskou práci Albánské národní hnutí v bosensko-hercegovském tisku (Albanski nacionalni pokret u bosansko-hercegovačkoj štampi) a nato roku 1979 i dizertaci.

Mezi lety 1974 a 1978 pobýval v Prištině, kde získal místo v Historickém ústavu Kosova a nato profesora arabského jazyka na místní filozofické fakultě. Později působil jako profesor historie na Filozofické fakultě Univerzity v Sarajevu, přičemž hostoval mj. na Harvardu.

Poprvé se do politiky dostal v období rané existence Bosny a Hercegoviny coby nezávislého státu v 1. polovině 90. let. Roku 1990 se stal členem volebního týmu Aliji Izetbegoviće a jeho Strany demokratické akce (SDA). V letech 1990–1993 zastával pozici ministra zahraničí Bosny a Hercegoviny, v letech 1993 až 1996 pak byl premiérem země ve velmi složité situaci, kdy většinu státního území okupovala Vojsko Republiky Srbské a Chorvatská arda obrany. Po Daytonské dohodě (1995) ho ve funkci premiéra v roce 1996 vystřídal Hasan Muratović.

Roku 1996 kvůli vnitrostranickým sporům vystoupil z SDA a založil si vlastní Stranu za Bosnu a Hercegovinu. Mezi lety 1997 a 2000 byl premiérem, resp. jedním ze tří rotujících ministerských předsedů Bosny a Hercegoviny. Roku 2000 se k moci v Bosně a Hercegovině dostaly reformní síly pod vedením sociální demokracie a Silajdžić se odstěhoval do Istanbulu, kde zůstal do roku 2006.^[1]

Ve volbách v říjnu 2006 byl Haris Silajdžić s 62,8% hlasů zvolen zástupcem Bosňáků v tříčlenném Předsednictvu Bosny a Hercegoviny (spolu se Srbem Nebojšou Radmanovićem a Chorvatem Željko Komšićem). Funkci vykonával do roku 2010.

Haris Silajdžić se třikrát oženil. Jeho první manželkou byla albánská politička Luljeta Vuniqi. Podruhé uzavřel sňatek s Majou Zvonić, s níž přivedl na svět syna Mirzu. Maja a Mirza nyní žijí v Istanbulu. Roku 2016 se oženil se zpěvačkou Selmou Muhedinović.^[2]

Dílo

• Albanija i SAD kroz arhive Vašingtona (Vztahy Albánie a USA na základě washingtonských archivů, Sarajevo 1991)
• Albanski nacionalni pokret u bosanskohercegovačkoj štampi (Albánské národní hnutí v bosensko-hercegovském tisku, Sarajevo 1995)
• Za Bosnu i Hercegovinu: izbor iz dokumentacije dr. Harisa Silajdžića 1997./98. (Za Bosnu a Hercegovinu: výbor ze spisů dr. Harise Silajdžiće 1997/1998, ed. Gavrilo Grahovac, Sarajevo 1998)
• Na putu ka modernoj državi = On the road to the modern state (Na cestě k modernímu státu, Sarajevo 2000)
• Za Bosnu i Hercegovinu : izbor iz govora i izjava prof. dr. Harisa Silajdžića (Za Bosnu a Hercegovinu: výbor z projevů a prohlášení dr. Harise Silajdžiće, Zenica 2005)
• Sarječja (volně přeloženo jako Souznění, Sarajevo 2015), básnická sbírka

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Haris Silajdžić na Wikimedia Commons

Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
Předsedové ZAVNOBiH (1943–1945)	Vojislav Kecmanović (1943–1945)
Předsedové Prezídia Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1945–1953)	Vojislav Kecmanović (1945–1946) Đuro Pucar (1946–1948) Vlado Šegrt (1948–1953)
Předsedové Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1953–1974)	Đuro Pucar (1953–1963) Ratomir Dugonjić (1963–1967) Džemal Bijedić (1967–1971) Hamdija Pozderac (1971–1974)
Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1974–1992)	Ratomir Dugonjić (1974–1978) Raif Dizdarević (1978–1982) Branko Mikulić (1982–1983) Milanko Renovica (1983–1985) Munir Mesihović (1985–1987) Mato Andrić (1987–1988) Nikola Filipović (1988–1989) Obrad Piljak (1989–1990) Alija Izetbegović (1990–1992)
Předseda Předsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996)	Alija Izetbegović (1992–1996)
Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (od 1996)	Alija Izetbegović (1996–1998) Živko Radišić (1998–1999) Ante Jelavić (1999–2000) Alija Izetbegović (2000) Živko Radišić (2000–2001) Jozo Križanović (2001–2002) Beriz Belkić (2002) Mirko Šarović (2002–2003) Borislav Paravac (2003) Dragan Čović (2003–2004) Sulejman Tihić (2004) Borislav Paravac (2004–2005) Ivo Miro Jović (2005–2006) Sulejman Tihić (2006) Nebojša Radmanović (2006–2007) Željko Komšić (2007–2008) Haris Silajdžić (2008) Nebojša Radmanović (2008–2009) Željko Komšić (2009–2010) Haris Silajdžić (2010) Nebojša Radmanović (2010–2011) Željko Komšić (2011–2012) Bakir Izetbegović (2012) Nebojša Radmanović (2012–2013) Željko Komšić (2013–2014) Bakir Izetbegović (2014) Mladen Ivanić (2014–2015) Dragan Čović (2015–2016) Bakir Izetbegović (2016) Mladen Ivanić (2016–2017) Dragan Čović (2017–2018) Bakir Izetbegović (2018) Milorad Dodik (2018–2019) Željko Komšić (2019–2020)

Premiéři Bosny a Hercegoviny
Jure Pelivan (1992) • Mile Akmadžić (1992–1993) • Haris Silajdžić (1993–1996) • Hasan Muratović (1996–1997) • Haris Silajdžić (1997–2000) • Spasoje Tuševljak (2000) • Martin Raguž (2000–2001) • Božidar Matić (2001) • Zlatko Lagumdžija (2001–2002) • Dragan Mikerević (2002) • Adnan Terzić (2002–2007) • Nikola Špirić (2007–2012) • Vjekoslav Bevanda (2012–2015) • Denis Zvizdić (od 2015)