A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Homogenní (stejnorodá) směs je systém dvou nebo více složek, v němž neexistuje rozhraní mezi jednotlivými složkami a jejich fázemi, vlastnosti v celém jeho objemu jsou tedy stejné. U homogenních směsí nelze opticky rozlišit jejich složky, neboť velikost rozpuštěných částic je menší než 10−9 m. Příkladem takové směsi je například čistý vzduch nebo mořská voda.
Homogenní směs se skládá ze dvou a více chemicky čistých látek, při jejichž smísení nedochází ke vzniku nebo zániku chemických vazeb, a proto se nejedná o chemický děj. Jednotlivé složky směsi si zachovávají své původní vlastnosti. Z fyzikálního hlediska však dochází ke změnám vlastnosti směsi. Mění se například teplota varu, tání nebo index lomu.
Kapalné homogenní směsi se také nazývají roztoky a skládají se z rozpouštědla a rozpuštěných látek. Rozpouštědlo je látka, ve které jsou ostatní látky rozptýlené neboli dispergované. Je-li jednou složkou kapalina (například voda), pak je vždy rozpouštědlem. Chemická zkratka pro roztok je kolečko s tečkou.[1]
Nejdůležitější faktory ovlivňující rychlost rozpouštění látky v rozpouštědle jsou teplota, tlak, míchání, rozetření pevné látky apod.
Dělení homogenních směsí
Podle skupenství
V závislosti na vnějších podmínkách mohou být homogenní směsi:
- plynné (například vzduch, propanbutanová směs)
- kapalné (například roztok kuchyňské soli ve vodě, ocet, čaj)
- pevné (například slitina bronz, sklo).
Podle nasycenosti
V závislosti na množství rozpuštěné látky v roztoku mohou být homogenní směsi:
- nenasyceným roztokem – dochází k úplnému rozpuštění rozpouštěné látky
- nasyceným roztokem – je rozpuštěno právě tolik látky, kolik plyne z chemické rovnováhy pro dané podmínky (teplota, tlak) mezi rozpouštěnou látkou a rozpouštědlem
- přesyceným roztokem – rozpouštěná látka se dále nerozpouští a dochází k vytvoření pevné fáze v roztoku, vzniká tak heterogenní směs
Podle pH
V závislosti na pH roztoku mohou být homogenní směsi:
Složení homogenních směsí
Homogenní směs má v celém svém objemu stejný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla, proto lze přesně určit její složení. Složení roztoků neboli koncentraci roztoků podle množství jednotlivých složek lze vyjádřit několika způsoby, nejběžnější jsou:
- Objemový a hmotnostní zlomek – poměr rozpouštěné látky k rozpouštědlu (například kyselina chlorovodíková zředěná vodou v objemovém poměru 1:5 obsahuje 100 ml HCl a 500 ml H2O)
- Objemová a hmotnostní procenta – udávají počet dílů rozpuštěné látky ve 100 dílech roztoku (například 5% roztok chloridu sodného obsahuje 5 g NaCl a 95 g H2O)
- Molární koncentrace – udává počet molů rozpuštěné látky v jednom litru roztoku (například jednomolární roztok NaCl obsahuje 58,4 g chloridu sodného v jednom litru vody)
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mixture na anglické Wikipedii a Gemisch na německé Wikipedii.
- ↑ OPAVA, Zdeněk. Chemie kolem nás. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. 318 s.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk