Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Hunové
 
Hunové (Hunská říše)
cca 370469
Geografie
Mapa
Rozsah území ovládaného Huny za vlády krále Attily kolem roku 450 n. l.
žádné, jako rezidence panovníka patrně Atilburg (Budín) v Panonii
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
kmenová konfederace
Státní útvary a území
Předcházející
Alani Alani
Greutungové Greutungové
Tervingové Tervingové
Bosporská říše Bosporská říše
Panonie Západořímské říše Panonie Západořímské říše
Následující
Království Gepidů Království Gepidů
Rugiland Rugiland
Ostrogótské království Ostrogótské království
Království dunajských Svébů Království dunajských Svébů
Protobulhaři Protobulhaři
Avarský kaganát Avarský kaganát

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě. Podle evropské tradice byli poprvé hlášeni na východ od řeky Volhy v oblasti, která byla v té době součástí Skýtie; příchod Hunů je spojen s přesunem íránských Alanů západním směrem.[1] V roce 370 Hunové dorazili k Volze a přibližně od roku 430 založili v Evropě obrovskou, byť krátkodobou Hunskou říši, zahrnující území od Volhy až k římským hranicím na Rýnu. Porazili Góty a další germánské národy žijící mimo hranice římské říše na východě a způsobili migraci mnoha dalších, kteří uprchli na římská území. Hunové podnikali, zejména za vlády krále Attily, časté a ničivé nájezdy na území východořímské říše. V roce 451 napadli západořímskou provincii Galii, kde bojovali s kombinovanou armádou Římanů a Vizigótů v bitvě na Katalaunských polích a roku 452 napadli Itálii. Po Attilově smrti v roce 453 přestali být Hunové pro Řím hlavní hrozbou a po bitvě na řece Nedao (454?) přišli o velkou část říše a její území obsadily germánské kmeny, které předtím byly vazaly Hunů. Potomci Hunů nebo následovníci s podobnými jmény jsou zmiňováni sousedními populacemi směrem na jih, východ a západ jako okupované části východní Evropy a střední Asie od asi 4. do 6. století. Varianty jména Hun jsou na Kavkaze zaznamenány až do začátku 8. století.

Hunové přišli z Asie, přesto dodnes není zcela známé místo jejich přesného původu. Někteří historikové považují za pravlast tohoto bojovného kmene Korejský poloostrov. V 18. století přišel jako první francouzský učenec Joseph de Guignes s myšlenkou spojitosti mezi Huny a Siungny, kteří byli ve 3. století př. n. l. severními sousedy Číny,[2] (nájezdníci z Mongolska, kvůli nimž byla zřejmě také budována Velká čínská zeď). Od Guignesovy doby bylo věnováno značné úsilí vědeckému výzkumu v této souvislosti. Tato otázka však zůstává stále předmětem debaty. Jejich vztahy k jiným národům, které jsou souhrnně označovány jako íránští Hunové, jsou také sporné. Předpokládá se, že zahrnovali turkické, mongolské a ugrofinské kmeny, ale také některá indoevropská etnika.

O kultuře Hunů je známo jen velmi málo a přesvědčivě s nimi bylo spojeno jen několik archeologických nálezů. Předpokládá se, že prováděli umělé deformace lebek a používali bronzové kotle, v nichž patrně vařili koňské maso pro obřadní hostiny. Neexistuje popis hunského náboženství z Attilovy doby, ale jsou potvrzeny praktiky jako věštění a s největší pravděpodobností i existence šamanů. Je také známo, že měli svůj vlastní jazyk, nejspíše turkický, je však doložen pouze třemi slovy a několika osobními jmény. Z ekonomického hlediska je známo, že praktikovali podobu kočovného pastevectví: chovali koně, skot a ovce, chybí však zprávy o velbloudech dvouhrbých. Tradičním obydlím byly jurty, které mohly být upevněny na vozech, ale existovaly i dřevěné stavby. S rostoucím kontaktem s římským světem se jejich ekonomika stala s římskou svázanější skrze tribut, nájezdy a obchod. Před vstupem do Evropy neměli patrně sjednocenou vládu, ale během války s Římany si vyvinuli jednotné kmenové vedení. Hunové vládli nad řadou národů, které používaly různé jazyky a některé z nich udržovaly své vlastní panovníky. Hlavní vojenskou technikou Hunů byla jízdní lukostřelba.

Hunové výrazně zasáhli do stěhování národů, což byl faktor, který přispěl ke kolapsu západořímské říše. Vzpomínka na Huny také žije v několika životopisech křesťanských svatých, kde Hunové hrají roli zarytých protivníků, stejně jako v germánských hrdinských legendách, kde jsou Hunové nejčastěji odpůrci, méně často však i spojenci, germánských hlavních postav (např. Dietricha z Bernu). V Uhrách vznikla legenda založená na středověkých kronikách, v nichž Maďaři a zejména etnická skupina Sikulů pochází z Hunů. Hlavní proud historické vědy však odmítá úzké spojení mezi Maďary a Huny.[3] Moderní kultura obecně spojuje Huny s extrémní krutostí a barbarstvím.[4]

Historie

Před Attilou

Předpokládaný přesun Hunů západním směrem

Římané se o Hunech dozvěděli, když jejich vpád do pontských stepí donutil v roce 376 tisíce Gótů, aby se přesunuli na dolní tok Dunaje a hledali útočiště na římském území.[5] Hunové porazili Alany, většinu Greutungů nebo východních Gótů, a pak většinu Tervingů nebo západních Gótů, z nichž většina uprchla do římské říše.[6] V roce 395 začal první rozsáhlý hunský útok na východořímské říše.[7] Hunové zaútočili na Thrákii, obsadili Arménii a drancovali Kappadokii. Pronikli do částí Sýrie, ohrožovali Antiochii a prošli provincií Eufratensis.[8] Současně Hunové napadli Sasánovskou říši. Tato invaze byla zpočátku úspěšná a přiblížila se hlavnímu městu říše Ktésifónu; během perského protiútoku však byli poraženi.[8]

Během krátkého odklonu od východořímské říše mohli Hunové ohrožovat kmeny dále na západ.[9] Uldin, první Hun v současných pramenech identifikovaný jménem,[10] vedl skupinu Hunů a Alanů bojujících proti Radagaisovi na obranu Itálie. Uldin byl také známý tím, že porazil gótské povstalce, což způsobilo potíže východním Římanům kolem Dunaje a nechal setnout gótského vůdce Gaina v roce 400 či 401. Východořímská říše začala znovu cítit tlak Uldinových Hunů v roce 408, když překročil Dunaj a drancoval Thrákii. Východní Římané se pokusili Uldina koupit, ale jeho cena byla příliš vysoká, takže místo toho zaplatili Uldinovy podřízené, což vyústilo v mnohačetnou dezerci z Uldinovy skupiny Hunů. Sám Uldin utekl zpět přes Dunaj a dále o něm nejsou zmínky.[11]

Hunští žoldáci jsou zmiňováni při několika příležitostech ve službách Východo- a Západořímské říše, stejně jako Gótové, na přelomu 4. a 5. století.[12] V roce 433 jim byly některé části Panonie postoupeny Aetiem, magistrem militum Západořímské říše.[13]

Pod Attilou

Setkání Lva Velikého s Attilou od Raphaela zobrazuje papeže Lva I., doprovázeného Svatým Petrem a Pavlem

Od roku 434 vládli Hunům společně bratři Attila a Bleda, kteří byli stejně ambiciózní jako jejich strýc Rugila. V roce 435 přinutili východořímskou říši k podpisu smlouvy z Margusu (Orašje),[14] která dala Hunům obchodní práva a každoroční tribut od Říma. Když Římané smlouvu v roce 440 porušili, Attila a Bleda zaútočili na římskou pevnost a tržiště na břehu Dunaje Castru Constantias.[15] Mezi Huny a Římany se rozhořely boje, Hunové přemohli slabou římskou armádu a zničili města Margus, Singidunum a Viminacium. Ačkoli bylo v roce 441 uzavřeno příměří, Konstantinopol o dva roky později opět nedodala tribut a válka pokračovala. V následující kampani se Hunské armády přiblížily Konstantinopoli a než v bitvě u Chersonésu Římany porazily, vyplenily několik měst. Východořímský císař Theodosius II. vyhověl požadavkům Hunů a na podzim 443 byl se dvěma hunskými králi podepsán nový mír. Bleda zemřel v roce 445 a Attila se stal jediným vládcem Hunů.

Attila v roce 447 napadl Balkán a Thrákii. Válka skončila v roce 449 dohodou, v níž Římané souhlasili s tím, že zaplatí Attilovi roční tribut 2100 liber zlata. Během nájezdů na východořímskou říši si Hunové udržovali dobré vztahy se západní říší. Nicméně Honoria, sestra západořímského císaře Valentiniana III., poslala Attilovi prsten a požádala o pomoc, aby unikla sňatku se snoubencem senátorem. Attila ji prohlásil za svou nevěstu a jako věno žádal polovinu západořímské říše.[16] Kromě toho vznikl spor o právoplatném dědici krále sálských Franků. V roce 451 vstoupila Atillova vojska do Galie, kde nejprve zaútočila na Mety. Jeho armády pak pokračovaly na západ a prošly Paříží i Troyes, aby obléhaly Orléans. Flavius Aetius dostal od císaře Valentiniana III. pověření zbavit Orléans Hunů. Kombinovaná armáda Římanů a Vizigótů pak porazila Huny v bitvě na Katalaunských polích.

Následující rok Attila obnovil požadavky na Honorii a území v západořímské Říši. Vedl armádu přes Alpy do severní Itálie, kde napadl a zpustošil několik měst. Císař Valentinianus III. doufal, že se vyhne Římu a poslal tři vyslance, nejvyšší civilní důstojníky Gennadia Aviena a Trigetia, jakož i papeže Lva I., který se s Attilou setkal na řece Mincio v blízkosti Mantovy, a získal od něj slib, že by se stáhl z Itálie a vyjednal s císařem mír. Nový východořímský císař Marcianus poté přestal platit tribut, což vedlo k tomu, že Attila plánoval útok na Konstantinopol. V roce 453 však během své svatební noci zemřel na krvácení.[17]

Po Attilovi

Hunská spona ze 4. století

Po Attilově smrti v roce 453 čelila Hunská říše vnitřnímu mocenskému boji mezi vazalskými germánskými národy a vládnoucími Huny. Hunové v čele s Attilovým synem Ellakem vládcem kmene Akatzirů čelili během bitvy na řece Nedao gepidskému králi Ardarichovi, který vedl koalici germánských národů, aby hunskou nadvládu svrhl. Amalští Gótové se ve stejný rok vzbouřili pod vedením Valamira a Huny údajně porazil v odděleném střetnutí.[18] K úplnému zániku hunské moci v karpatské oblasti to však nestačilo, jen se mnoho germánských kmenů vymanilo z hunského vazalství. Ve stejné době Hunové také čelili příchodům dalších turkických národů z východu, včetně Oghurů, Saragurů, Onogurů a Suarů. V roce 463 Saragurové porazil Akatziri nebo Akatirské Huny a začali vládnout v pontské oblasti.[19]

Západní Hunové pod vedením Dengizicha měli potíže v roce 461, když je Valamir porazil ve válce proti Sadagům, spojenců Hunů.[20] Jeho tažení se také setkalo s nelibostí Ernaka, vládce Akatzirů, který se chtěl zaměřit na příchozí Oghury.[19] Dengizich na Římany zaútočil v roce 467 bez Ernakovy pomoci. Byl Římany obklíčen a dospěl k dohodě, že se vzdají, pokud jim bude dána půda a jeho hladovějícím silám budou poskytnuty potraviny. Během vyjednávání Hun ve službě Římanů jménem Chelchel přesvědčil nepřátelské Góty, aby na Hunské vládce zaútočili. Římané pod velením generála Aspara a pomocí bucellariů poté napadli znesvářené Góty a Huny a porazili je.[21] Dengizich byl v roce 469 poražen a zabit v Thrákii.[22]

Po Dengizichově smrti se Hunové patrně smísili s jinými etnickými skupinami, jako např. Protobulhary.[22] Historik Hyun Jin Kim ale tvrdí, že Hunové pokračovali pod Ernakovým vedením a stali se později kutrigurskými a utigurskými Huno-Bulhary.[19] Tento závěr je stále předmětem debat. Někteří učenci také tvrdí, že další skupina identifikovaná ve starověkých zdrojích jako Hunové – severokavkazští Hunové, byli skutečnými Huny.[19] Je známo, že vládci různých posthunských stepních národů si nárokují původ od Attily, aby legitimizovali své právo na moc. Od 4. století byli různé stepní národy západními a byzantskými zdroji označovány také jako „Hunové“.[23]

Povaha Hunů

Hunové během bitvy s Alany od Johanna Nepomuka Geigera (1805–1880).

Hunové trávili většinu svého života v koňském sedle. V jízdě byli cvičeni už od útlého dětství a své koně uměli ovládat. Jezdili na podivných malých koních, které pravděpodobně vyšlechtili z divokých prakoní. To jim umožnilo život v pustých stepích, rozprostírajících se od Mongolska až k Panonii (území dnešního Maďarska), ale také skvělou obratnost v boji. Díky svým válečnickým dovednostem se Hunové stali postrachem tehdejší evropské civilizace. Měli též zbraně vynikající kvality. Jejich jezdecké dovednosti a technické vynálezy (krátké a velmi ohebné luky z kompozitních materiálů) jim na rozdíl od protivníků dovolovaly používat luky i na koni. Hrůzu budily také jejich dvousečné meče.

Kromě toho jejich nepřátelům naháněly strach i jejich zápach, který Huny doprovázel. Hunové totiž považovali vodu za posvátnou a vykoupat se v ní by znamenalo její znesvěcení, proto se nemyli. Živili se převážně syrovým masem a zvířecí krev používali k pomazaní svých obličejů před bojem. Z toho pak vznikaly pověsti o tom, že Hunové požívají krev svých poražených nepřátel. Tváře většiny bojovníků pokrývalo množství jizev, které si přiváželi z bojů nebo se tak zdobili sami. Jedním z hunských zvyků bylo pořezat chlapcům obličej a rány zasypat popelem, což zamezilo úplnému zhojení jizvy. Mladí Hunové také rádi podnikali vražedné hony na civilní obyvatelstvo.

Seznam hunských vládců

Říše Hunů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Huns na anglické Wikipedii.

  1. Sinor 1990, S. 180.
  2. de la Vaissière 2015, s. 175, 180.
  3. Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) S.386
  4. Sinor 1990, s. 177.
  5. Heather, Peter (2005) s. 153–154.
  6. Heather, Peter (2005) s. 151–152.
  7. Thompson E. A. s. 30–31
  8. a b Sinor 1990 s. 184
  9. Thompson E. A. s. 32–33
  10. Thompson E. A. s. 33
  11. Sinor 1990 s. 185
  12. Sinor 1990 s. 181
  13. Sinor 1990 s. 178
  14. Thompson E. A. 1996 s =136
  15. Thompson 1996 s. 87–89
  16. Halsall 2007 s. 251–252
  17. Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 364
  18. Heather, Peter (1996) s. 124
  19. a b c d KIM, Hyun Jin 2013 s. 123
  20. Heather, Peter (1996) s. 125
  21. Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 165–168
  22. a b Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 168
  23. Róna-Tas 1999 s. 309

Literatura

  • SINOR, Denis. The Hun Period - The Cambridge history of early Inner Asia. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 9780521243049.. (anglicky) 
  • VAISSIÈRE, Étienne de la. "The Steppe World and the Rise of the Huns". - The Cambridge Companion to the Age of Attila. : Cambridge University Press., 2015. ISBN 978-1-107-63388-9.. (anglicky) 
  • MAENCHEN-HELFEN, Otto J.; KNIGHT, Max. The world of the Huns : studies in their history and culture. : University of California Press, 1973. Dostupné online. ISBN 978-0-520-01596-8.. (anglicky) 
  • HEATHER, Peter. The fall of the Roman Empire : a new history of Rome and the Barbarians. : Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-19-515954-7. (anglicky) 
  • THOMPSON, Edward Arthur. The Huns. : Blackwell Publishers., 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-631-15899-8. (anglicky) 
  • HALSALL, Guy. Barbarian migrations and the Roman West, 376-568. : Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780521434911. (anglicky) 
  • KIM, Hyun Jin. The Huns. : Routledge, 2015. ISBN 9781138841758.. (anglicky) 
  • RÓNA-TAS, András. Hungarians and Europe in the Early Middle Ages: An Introduction to Early Hungarian History.. : Budapest: Central European University Press, 1999. (anglicky) 
  • Bednaříková, J.: Stěhování národů, Praha: Vyšehrad 2003.
  • COLLINS, Roger. Evropa raného středověku, 300-1000. Praha: Vyšehrad, 2005, 479 s. ISBN 80-7021-660-3.
  • E. A. Thompson: Hunové. Nakladatelství Lidové Noviny. Praha, 1999.

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hunové
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úřad
Úmrtí v roce 2021
Ústřední vedení odboje domácího
Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně
Červen
Červenec
Česká advokátní komora
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České království
Česko
Česko-slovenský rozhlas
Československo
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Řád bratří kazatelů
Římské číslice
Řecko
Řeholník
Šablona:Britské princezny sňatkem
Šarlota Augusta Hannoverská
Škoda Felicia
Španělsko
Štefan Svetko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
1. červen
1. říjen
1. august
1. březen
1. duben
1. február
1. júl
1. jún
1. január
1. květen
1. máj
1. prosinec
1. srpen
10. červen
10. březen
10. duben
10. jún
10. leden
10. roky 20. storočia
11. červen
11. červenec
11. august
11. duben
11. február
11. január
11. marec
11. prosinec
11. srpen
1118
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. august
12. březen
12. duben
12. júl
12. január
12. máj
12. október
12. srpen
13. červen
13. říjen
13. august
13. duben
13. jún
13. květen
13. listopad
13. máj
13. marec
13. prosinec
13. září
1348
1389
14. červen
14. august
14. březen
14. duben
14. květen
14. leden
14. září
1410
1415
1435
1440
1469
1494
1498
15. únor
15. červen
15. červenec
15. říjen
15. březen
15. duben
15. január
15. květen
15. leden
15. září
1511
1521
1541
1566
1576
16. červen
16. august
16. březen
16. duben
16. február
16. květen
16. leden
16. marec
16. srpen
16. století
1621
1628
1632
1634
1650
1652
1656
1663
1667
1672
1675
1682
1683
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. august
17. březen
17. duben
17. leden
17. máj
17. marec
17. prosinec
17. srpen
17. století
1705
1706
1708
1709
1710
1711
1712
1715
1716
1717
1720
1723
1724
1725
1729
1730
1732
1733
1741
1742
1745
1746
1754
1756
1759
1761
1766
1772
1776
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1792
1793
1795
1796
18. červen
18. duben
18. listopad
18. marec
18. století
18. září
1803
1806
1808
1811
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1826
1827
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1844
1845
1847
1848
1853
1854
1856
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1867
1868
1870
1871
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1887
1888
1889
1891
1892
1893
1896
1897
1899
19. červen
19. červenec
19. duben
19. jún
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. storočie
19. září
1900
1901
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1912
1913
1918
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1926 v športe
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1935
1939
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1952
1956
1957
1958
1960
1962
1963
1964
1967
1968
1969
1970
1971
1973
1977
1978
1981
1983
1984
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2. únor
2. červen
2. červenec
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. květen
2. leden
2. marec
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. červenec
20. duben
20. január
20. květen
20. leden
20. listopad
20. roky 20. storočia
20. století
20. storočie
20. září
2000
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
21. červen
21. apríl
21. duben
21. květen
21. máj
21. marec
21. prosinec
21. storočie
22. únor
22. červen
22. červenec
22. říjen
22. apríl
22. březen
22. duben
22. február
22. júl
22. jún
22. listopad
22. máj
22. září
23. červen
23. červenec
23. duben
23. júl
23. květen
23. listopad
23. září
24. únor
24. červen
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. marec
24. srpen
25. červen
25. duben
25. jún
25. květen
25. leden
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. apríl
26. duben
26. júl
26. jún
26. január
26. máj
26. září
27. červen
27. březen
27. duben
27. listopad
27. září
28. červen
28. duben
28. jún
28. leden
29. únor
29. červen
29. červenec
29. duben
29. január
29. květen
29. prosinec
29. srpen
29. září
2P/Encke
3. únor
3. červen
3. apríl
3. duben
3. júl
3. jún
3. január
3. leden
3. listopad
3. září
30. červen
30. červenec
30. říjen
30. apríl
30. duben
30. jún
30. marec
30. roky 20. storočia
31. červenec
31. říjen
31. júl
31. január
31. máj
31. srpen
4. únor
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. duben
4. júl
4. leden
4. srpen
451
5. únor
5. červen
5. červenec
5. březen
5. duben
5. květen
5. srpen
5. září
529
6. červen
6. říjen
6. august
6. duben
6. február
6. listopad
6. marec
6. září
7. červen
7. říjen
7. březen
7. duben
7. február
7. leden
7. máj
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červen
8. červenec
8. apríl
8. august
8. duben
8. február
8. květen
8. leden
8. máj
8. marec
8. prosinec
8. srpen
8. září
9. červen
9. červenec
9. apríl
9. duben
9. júl
9. jún
9. květen
9. prosinec
9. srpen
Aaron Klug
Abdulhamid I.
Abdus Salam
Adam Ferguson
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adolf Foehr
Adolf Parlesák
Aetius
Alžbeta II.
Alan Greenspan
Albánie
Albína Honzáková
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Albrecht II. Habsburský
Aleksander Fredro
Alena Šrámková
Alessandra de Osma
Alexander Graham Bell
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Alexandra Dánská
Alexandre Colonna-Walewski
Alexandr I. Pavlovič
Alfréd Wetzler
Alfredo Di Stéfano
Alice, vévodkyně z Gloucesteru
Allen Ginsberg
Alois Hadamczik
Alois Jedlička
Alois Kudrnovský
Alois Mezera
Alois Neruda
Alois Stompfe
Alois Vicherek
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amélie Sofie Hannoverská
Amharsko
Andrzej Wajda
Anglie
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
Antônio de Castro Mayer
Antonín Líman
Antonín Pikhart
Antonín Skřivan
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonio Sacchini
Anton Trón
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Attila
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Sasko-Gothajská
Augustin Bartoloměj Hille
Auschwitz
Autorita (knihovnictví)
Avraham Firkovič
Básník
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Bělorusko
Březen
Barbora Krejčíková
Baron
Baron Prášil (kniha)
Beatles
Beat generation
Benito Mussolini
Ben Roy Mottelson
Betlémská kaple
Birgitte, vévodkyně z Gloucesteru
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Katalaunských polích
Brazília
Brno
Burgtheater
Camilla, vévodkyně z Cornwallu
Carl Maria von Weber
Carl Wilhelm Scheele
Caroline, hanoverská princezna
Catherine, vévodkyně z Cambridge
Cebu
Challenger (raketoplán)
Charles de la Bédoyére
Choť
Chuck Berry
Cloris Leachmanová
Coburg
Commons:Featured pictures/cs
Convair B-36 Peacemaker
Corpus iuris civilis
Covid-19
Dítě
Důstojník
Důvod
Dana Hlaváčová
Dario Fo
Dave Bailey
David Attenborough
Desaťročie
Diamantová liga
Diecéze
Domažlice
Dominik Hrušovský
Donald Peterson
Duben
Dusty Hill
Eduard August Hannoverský (1767)
Eduard Belcredi
Eduard Bindas
Eduard Formánek
Electronic Arts
Elena Várossová
Eleonora Amálie ze Schwarzenberka
Elizabeth Bowes-Lyon
Encyklopedie
Erich Einhorn
Ernest Jucovič
Esther Williams
Etiopie
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evropané
Exkomunikace
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Feodora Leiningenská
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand III. Habsburský
Fernão de Magalhães
Fernando Corbató
Fidel Castro
Figarova svatba
Filipíny
Florencie
Forenzní vědy
François-Édouard Picot
François Arago
Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzské království
Frank Finlay
Frank Lampard
František Antonín Gindl
František Benda
František Hála
František Hudeček
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Kermer
František Matouš Klácel
František Nedvěd
František Nosál
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Tkadlík
František Vnuk
František Xaverský
Franz von Pillersdorf
Franz Xaver Winterhalter
Frederick Hopkins
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Pruská
Frederik III. Dánský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém II.
Friedrich Heidler
Gamesfarm
Gelasius II.
Gemeinsame Normdatei
Georges Dufrénoy
George Martin
Georgi Lozanov
Gian Galeazzo Sforza
Giovanni Battista Lampugnani
Girolamo Savonarola
Gottfried August Bürger
Grazia Deleddová
Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav Stresemann
Habsburská monarchie
Hannoverské princezny sňatkem
Hans Boesch
Heřman
Helena Waldecko-Pyrmontská
Hermína
Hilary Putnam
Hilda Múdra
Hlavní strana
Hoboj
Hostinec U Kaštanu
Hugh Hefner
Hunové
Ignaz Feigerle
IKEA
Ilona Svobodová
Indie
Indočína
Indočínská válka
Ingvar Kamprad
Irwin Rose
Islámský stát
Islamský kalendár
Itálie
Ivan Foustka
Jáchym Ondřej Šlik
Ján Eugen Kočiš
Ján Jesenský
Ján Maďar
Ján Podolák
Jérôme Lejeune
Július Binder
Jacob Hübner
Jacques Balmat
Jacques Offenbach
Jakub Stuart, vévoda z Cambridge
Jamato (1940)
James Stirling (architekt)
Janovy pašije
Jan Hýbl
Jan Hus
Jan Křtitel Pola
Jan Mikolášek
Jan Neruda
Jan Rudolf Demel
Jan Tomáš Kuzník
Jan Vianney
Jan Viklef
Jan z Lancasteru
Japonsko
Jaroslav Cejp
Jaroslav Kurzweil
Jean-Baptiste-Jacques Élie de Beaumont
Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier
Jean-Marie Bachelot de La Pylaie
Jean Baptiste Perrin
Jean Moulin
Jiří Adamíra
Jiří Bělka
Jiří Družecký
Jiří III.
Jiří IV.
Jiří Levý
Jiří Prskavec
Jihoafrická republika
Jimmy Carter
Jindřich Černý (1930)
Jindřich Klečka
Jindřich V. Sálský
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Johann Bernhard Fischer
Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig
Johann Sebastian Bach
John Francis Wade
John Franklin
John George Kemeny
John Goodman
John Walker
Josef Babánek
Josef Beran
Josef Dostál (kajakář)
Josef II.
Josef Kemr
Josef Nesvadba
Josef Scheiwl
Josef Václav Myslbek
Joseph Martin Kraus
Juhani Aho
Jules Verne
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Julija Pečonkinová
Julius II.
Juraj Králik (diplomat)
Justinián I.
Kókaku
Kanada
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kapské Město
Karel Černý (scénograf)
Karel Emanuel II. Savojský
Karel František Pitsch
Karel Herfort (1871)
Karel Hromádka (fotbalista)
Karel I. Stuart
Karel III. Španělský
Karel IV.
Karel Kosík
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Sokolář
Karl Korb von Weidenheim
Karolina Brunšvická
Karolina z Ansbachu
Karol Kállay (fotograf)
Kateřina II. Veliká
Kateřina Javůrková
Kateřina Siniaková
Katharine, vévodkyně z Kentu
Kensingtonský palác
Kent
Klášter
Klement Antonín Zahrádka
Klokan quokka
Kmotr
Kočičí oko (mlhovina)
Koncentrační tábor
Koncil
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin Feoktistov
Korunní princ
Kosmický raketoplán
Koupací vůz
Královna
Královna matka
Království Velké Británie
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristián VIII.
Krvavé Boží tělo v Kladně
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kurt Schwitters
Květa
Květen
Léon Bonnat
Ladislav Pavlovič
Lalibela
Legitimacy of Queen Victoria
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Leopold I. Belgický
Leslie Nielsen
Letiště Václava Havla Praha
Letní olympijské hry 2020
Lev Stepanovič Ďomin
Lev Thun-Hohenstein
Liberec
Library of Congress Control Number
Lilek brambor
Lillian Hellman
Lionel Richie
Lipsko
Lisabon
Londýn
Lucie Bílá
Ludvík César, hrabě z Vexin
Ludvík I. Bavorský
Ludvík II. Hornobavorský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Souček
Ludvík Vaculík
Ludvík XVI.
Luis-Joseph Papineau
Luisa Lehzenová
Luisa Markéta Pruská
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Lumír Ševčík
Luna 14
LZ 104
Móric Beňovský
Malíř
Mali
Marceline Desbordes-Valmorová
Marián Čunderlík
Maria, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Maria Walewská
Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská
Marie Alexandrovna Romanovová
Marie Brabantská (1256)
Marie Hannoverská (1776)
Marie Kristina z Kentu
Marie Sasko-Altenburská
Marie z Tecku
Marilyn Monroe
Marina Řecká a Dánská
Markéta Vondroušová
Marko Ristić
Maroko
Mars Odyssey
Maryland
Matyáš František Chorinský z Ledské
Meghan, vévodkyně ze Sussexu
Mel Brooks
Metr
Metro ve Varšavě
Mety
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Eugène Chevreul
Milan Šimečka
Milan Jíra (klavírista)
Milan Lasica
Milan Paumer
Milavče
Milenka
Miles Davis
Miloš Vacek
Miroslav Fiedler
Miroslav Jindra
Miroslav Lamač
Misionář
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Mojang Studios
Mombasa
Monika zu Solms-Laubach
Mont Blanc
Moravský zemský sněm
Morton Feldman
Moses Mendelssohn
Moskva
Murray Rothbard
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní konvent
Následnictví
Němčina
Německo
Nacismus
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Narození
Nathaniel Wallich
Neal Cassady
Neapol
Neapolská operní škola
Neděle
Nemecko
Neteř
Neutronová bomba
New York
Nicole Kidmanová
Nikolaj Borisovič Delone
Nizozemci
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nový svět
Ojmiakon
Olbram Zoubek
Olympijské hry
Ontario (provincie)
Organizace spojených národů
Osecký klášter
Osmanská říše
Oswald Mathias Ungers
Othenio Abel
Pět neděl v balóně
Pařížská observatoř
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Paríž
Parlament
Patricia Nealová
Paul Berg
Pavel Hobl
Pavol Viboch
Peking
Peter Lax
Petr III. Portugalský
Petr Kolář (zpěvák)
Petr Rada (textař)
Pierre-Henri Cami
Pierre Méchain
Pius VI.
Ploutvonožci
Poledník
Polské království
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Monarchie
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalsko
Pražská univerzita
Praha
Premiéra TV
Prima (televizní stanice)
Princ
Princess Royal
Princezna Diana
Princ z Walesu
Pruské království
Prvovýstup
Q58067
Q58067#identifiers
Q58067#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Šlouf
Radek Dosoudil
Rakousko
Ralph David Abernathy
Ralph Waite
Regent
René Goscinny
Request for Comments
Richard Kaufmann
Robert Creeley
Robert Fogel
Robert King
Rok
Rudolf Jelínek
Rudolf Nováček
Rudolf Richter
Rudolf Turek
Rudolf Vrba
Ruské impérium
Rusko
Samson Rafael Hirsch
Sarah, vévodkyně z Yorku
SARS-CoV-2
Sasko
Sekretář (administrativa)
Senegal
Severní Amerika
Severný pól
Seznam britských králů
Seznam byzantských císařů
Seznam hlav ruského státu
Seznam představitelů Belgie
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siegfried Lenz
Siloš Pohanka (hudobník)
Slalom na divoké vodě
Slovensko
SNAC
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sofie Řecká a Dánská
Sophie, hraběnka z Wessexu
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:Caroline Bardua - Bildnis des Komponisten Carl Maria von Weber.jpg
Soubor:Duchknt.jpg
Soubor:Frederick Wilhelm II.png
Soubor:Friedrich Zweite Alt.jpg
Soubor:John Goodman by David Shankbone.jpg
Soubor:Lampard chelsea2.jpg
Soubor:LionelRichie0995-1000.jpg
Soubor:Lucie Bila.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Nicole kidman3cropped.jpg
Soubor:Sir John Conroy, 1st Bt by Henry William Pickersgill.jpg
Soubor:Victoria duchess of Kent.jpeg
Soubor:Victoria Duchess of Kent 1861.jpg
Soubor:XB-36 first flight.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Spoločnosť národov
Srážka vlaků u Milavčí
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Vávra
Starověký Řím
Storočie
Story Musgrave
STS-6
Světová zdravotnická organizace
Svatá říše římská
Svatý Marek (Florencie)
Svatba
Tadeus Reichstein
Tallinn
Televize
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Teodor Münz
Terry Cooper
Theodor Svedberg
Theo Adam
Thyra Dánská (1853–1933)
Thyra von Westernhagen
Tibor Šalát
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tikrít
Tomáš Fryčaj
Tomáš G. Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Josef Povondra
Tovaryšstvo Ježíšovo
Turecko
Tycho de Brahe
Tympány
UNESCO
Univerzita Karlova
Uranienborg
Václavské náměstí
Václav Budovec z Budova
Václav Kalous
Václav Schuster
Václav Valeš (politik)
Vídeň
Výchova
Výstup do vesmíru
Vakcína proti covidu-19
Valéry Giscard d’Estaing
Vasco da Gama
Velha Goa
Velký pátek
Velkokníže
Vesuv
Viet Minh
Viktorie (britská královna)
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktor Stretti
Vilém IV. Britský
Vilém Weiss
Vilemína Ernestina Dánská
Virgil Ivan Grissom
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vivian Maierová
Vladimír Beneš (1921)
Vladimir Osipovič Bogomolov
Vladko Maček
Vojtech Adamec
Vojtech Mihálik
Vysílač Konstantynow
Vzducholoď
Vzducholoď Norge
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Foundation
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Gesenius
Wilhelm Grimm
William Duesbury
William George Horner
William Herschel
William R. King
Windsor
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Západní Virginie
Zápalka (dřívko)
Zdeněk Netopil
Zikmund III. Vasa
Znojmo
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zuzana Hejnová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk