A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Hynek Bulín | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1911 | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1913 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Prezident Moravské advokátní komory | |
Ve funkci: 1931 – 1937 | |
Předchůdce | Jan Čapek |
Nástupce | František Pauk |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lid. str. na Moravě (Bulín) (mladočeši) Česká státopráv. dem. Čs. nár. dem. |
Narození | 13. prosince 1869 Horní Heršpice, Morava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. května 1950 (ve věku 80 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Choť | Zdenka Bulínová |
Děti | Hynek Bulín mladší |
Alma mater | Karlo-Ferdinand. univ. |
Profese | advokát, politik, právník, spisovatel a kulturní pracovník |
Ocenění | Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1993) Čestné občanství města Vyškova |
Commons | Hynek Bulín |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hynek Bulín (13. prosince 1869 Horní Heršpice[1] – 18. května 1950 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, žurnalista, zakladatel Lidové strany na Moravě (Bulín) a po vzniku Československa poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Byl otcem Hynka Bulína mladšího (1908–1996).
Biografie
Vychodil školu v Tetčicích u Rosic, potom v letech 1880–1889 české vyšší gymnázium v Brně a v období let 1890–1896 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde roku 1900 získal titul doktor práv.[2] Pak působil jako advokát v Brně.
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století do politiky vstoupil jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Roku 1913 založil Lidovou stranu na Moravě (Bulín), čímž navázal na stejnojmenný politický subjekt, který na Moravě působil na přelomu 19. a 20. století století pod vedením Adolfa Stránského. Zakladatelé staronové strany kritizovali odklon původní strany Adolfa Stránského od jejích programových cílů. Kritizovali přílišnou moc Adolfa Stránského a jeho distanc vůči mladočeské straně v Čechách. Tento konflikt se ve straně vyostřil již roku 1911, tehdy se ale Stránskému podařilo přesvědčit část stranických aktivistů, aby nepřikročili k zamýšlenému zřízení nové promladočesky orientované strany.[3]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 11. Usedl do poslanecké frakce Český klub jako hospitant. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[4] V letech 1913–1918 byl potom poslancem Moravského zemského sněmu.
Za první světové války se od léta roku 1915 podílel na činnosti českého tajného odbojového výboru Maffie na Moravě, v němž spolupracoval s Richardem Fischerem, vedoucím skupiny Maffie v Olomouci, nebo sokolským funkcionářem Josefem Scheinerem. V létě roku 1918 se stal členem Zemské hospodářské rady pro Moravu a usedl také do československého Národního výboru na Moravě. Od října 1918 se aktivně podílel coby člen Moravského národního výboru v Brně na přebírání moci československými úřady v moravské metropoli. 1. listopadu 1918 převzal soudní správu země moravské a 6. listopadu 1918 i obecní správu města Brna, přičemž pronesl projev z okna radnice. 13. listopadu přijal přísahu českého vojska na náměstí Svobody.[2] V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5] V tomto zákonodárném sboru zasedal za Českou státoprávní demokracii, později přetvořenou v národní demokracii.[6]
Byl také členem Státního soudu[2] a v letech 1931 až 1937 působil jako třetí český a celkově 12. prezident moravské advokátní komory.[7] V roce 1924 si dal architektem Vladimírem Fischerem na svahu Žlutého kopce v Brně postavit velkoryse pojatou vilu, kterou jeho syn, částečně pod vlivem dobových okolností, daroval po roce 1948 Akademii věd.[8][9] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 61/hr. 6-8.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu . Moravský zemský archiv Brno . Dostupné online.
- ↑ a b c d JUDr. Hynek Bulín . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180, 202–203, 343.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Hynek Bulín . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ BALÍK, Stanislav; POLEDNÍK, Petr. Moravská advokátní komora a její prezidenti v letech 1868–1948. Bulletin advokacie. 19. červen 2006, čís. 6, s. 7–9. Dostupné online.
- ↑ Bulínova vila . Foibos . Dostupné online.
- ↑ Hynek Bulín (1908 – 1996) . Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity . Dostupné online.[nedostupný zdroj
Literatura
- MALÍŘ, Jiří: Moravská lidová strana Hynka Bulína, 1913–1914. Časopis Matice moravské 113 (1994), s. 157-169.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 83.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 157.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 310–311.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hynek Bulín na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hynek Bulín
- Hynek Bulín v Encyklopedii dějin města Brna
- Hynek Bulín v Revolučním národním shromáždění roku 1918
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk