A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jacob Matham | |
---|---|
Jacob Matham v rytině Jana Meyssense (1662) | |
Narození | 1571 Haarlem |
Úmrtí | 1631 Haarlem |
Místo pohřbení | Kostel svatého Bavona |
Národnost | Nizozemec |
Vzdělání | vyučen v dílně Hendricka Goltziuse |
Povolání | grafik a kreslíř |
Děti | Adriaen Matham a Theodoor Matham (všichni rytci) |
Příbuzní | Hendrik Goltzius (tchán) |
Hnutí | přechod od manýrismu k baroku |
Významná díla | rytiny krajin "podle přírody" |
Ovlivněný | římskou a benátskou malbou, později také rudolfínskými malíři (Roelandt Savery, Bartholomeus Spranger) |
Vliv na | přechod od manýristické rytiny k její barokní formě |
Ocenění | privilegium císaře Rudolfa II. (1601) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jacob Matham (pokřtěn 16. října 1571 Haarlem – 20. ledna 1631 Haarlem), byl nizozemský grafik a kreslíř, který navázal na práce Hendricka Goltziuse (1558–1617), nejvýznamnějšího rytce z konce 16. století. Díky Goltziusovi získal císařské privilegium, které mu dovolovalo použít náměty obrazů ze sbírek Rudolfa II. jako předlohy ke svým rytinám. A tak přestože Jacob Matham Prahu nikdy nenavštívil, stal se významným šiřitelem obrazových námětů dvorních manýristů, především Bartholomea Sprangera a Roelandta Saveryho.[1]
Život a dílo
Jacob Matham začal svou uměleckou kariéru v dílně Hendricka Goltzia, který ho adoptoval jako osmiletého chlapce. Na svá učňovská léta strávená v Goltziusově dílně (1585–1588) navázal souborem grafických listů nazvaných Roční období (1589). V letech 1593–1597 působil v Itálii, kde ho ovlivnilo římské a benátské malířství. Vzorem mu byla díla Tiziánova, Tintorettova a Veroneseho. V roce 1597 se vrátil do Haarlemu, kde vstoupil do cechu sv. Lukáše (1600). Po roce 1600 se Hendrick Golzius přestal zajímat o grafiku, věnoval se malířství a dílnu přenechal svému nevlastnímu synovi, Jacobu Mathamovi.[2]
V době, kdy byl Jacob Matham pověřen vedením dílny, se jeho rytiny začaly odklánět od Goltziova manýristického stylu, což lze spatřovat především v používání méně rafinovaných ryteckých postupů. Byl to projev Mathamova přechodu k časně baroknímu stylu. Vedle mytologických témat Jacob Matham projevoval svůj příklon ke katolictví četnými rytinami s náboženskými motivy, především četnými grafickými listy světců. Současně portrétoval i řadu významných osob, včetně nizozemských místodržících. Jeho tři synové, Adriaen (1590–1660), Jan (1600–1648) a Theodoor (1589–?) pokračovali v otcově tradici a stali se typickými barokními rytci. Theodoor Matham byl z nich nejtalentovanější, přestože dílnu po otci převzal jeho bratr Adriaen.
Není doloženo, že by Jacob Matham navštívil Prahu, ale jeho grafické listy dokládají, že mnohé z nich vznikly podle předloh rudolfínských malířů. Zvláště často Jacob Matham pracoval podle předloh Bartholomea Sprangera, které poznal již v Goltziusově dílně. Předpokládá se, že se osobně setkali až v Nizozemí (1602), kam Spranger vycestoval po smrti své matky. Navíc se v roce 1601 Jacobu Mathamovi dostalo císařského privilegia opravňující ho k tvorbě grafických listů podle předloh nacházejících se ve sbírkách Rudolfa II. (1552–1612), které obsahovaly velký soubor Sprangerových obrazů.[3]
Příkladem rytecké spolupráce na Sprangerově předloze je rozsáhlá rytina značená Mathamem, kterou však započal jiný z Goltziových žáků, Jan Saenredam. Rytina byla dedikována Petru Vokovi z Rožmberka (1539–1611).[4]
Umělecko-historický význam díla Jacoba Mathama
Jacob Matham byl pokračovatelem v ryteckém díle Hendricka Goltziuse, které však z manýristické roviny přesunul směrem k baroku. Oproti Goltziusovi také rozšířil okruh námětů o mytologická témata a o portrétní rytinu. Mezi náměty Mathamových rytin jsou i témata obrazů a kreseb dvorních malířů rudolfínské Prahy. Nepřekvapí proto, že mezi významnými náměty je i Česká krajina se žebrákem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Widerkehr L. Haarlemský epigon Jacob Matham a jeho vztah k rudolfínskému umění. In: Umění, 56/4: 198-206, 1998.
- ↑ Volrábová A., Kubíková B. Medailony autorů. In: Rudolf II. a mistři grafického umění (A. Volrábová, B. Kubíková, eds). Vydala Národní galerie v Praze, 2012. Str. 131.
- ↑ Widerkehr L. Haarlemský epigonJacom Matham a jeho vztah k rudolfínskému umění. In: Umění, 56/4, 198-206, 1998.
- ↑ Kubíková B. Katalog výstavy Rudolf II. a mistři grafického umění (A. Volrábová, B. Kubíková, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2012. S. 82-83.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ. Rudolf II. a mistři grafického umění (A. Volrábová, B. Kubíková, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2012. S. 206. ISBN 978-80-7035-515-2
- KOLEKTIV AUTORŮ. Rudolf II. a Praha (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1997. S. 386. ISBN 80-902051-6-X
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Matham na Wikimedia Commons
- https://www.hollstein.com/index/14-jacob-matham-by-l-eacu.html
- http://www.patriksimon.cz/autori-detail/hendrick-goltzius/301/
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk