Ing. Jan Horník
Jan Horník (2021)
Místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci: 14. listopadu 2018 – 15. října 2022
Místopředseda STAN
Ve funkci: 25. března 2017 – 13. dubna 2019
4. předseda Klubu Starostové a Ostravak / Klubu Starostové a nezávislí
Ve funkci: 20. listopadu 2012 – 13. listopadu 2018
Předchůdce	Soňa Paukrtová
Nástupce	Petr Holeček
2. senátor za obvod č. 1 – Karlovy Vary
Ve funkci: 13. listopadu 2004 – 15. října 2022
Předchůdce	Vladimír Kulhánek
Nástupce	Věra Procházková
Zastupitel Karlovarského kraje
Úřadující
Ve funkci od: 12. listopadu 2000
Starosta města Boží Dar
Úřadující
Ve funkci od: 1990
Zastupitel města Boží Dar
Úřadující
Ve funkci od: 24. listopadu 1990
Stranická příslušnost
Členství	ODA (1992–2004) STAN (od 2009)
Nestraník
v zastupitelstvu	nezávislý (2004–2006) za SNK ED (2006–2009) za STAN (2009–?)
v kraji	za ED (2004–2006) za SNK ED (2006–2008) za "Alternativa" (2008–2009) za STAN (2009–?)
v Senátu	za ED (2004–2006) za SNK ED (2006–2009) za STAN (2009–?)
Narození	19. března 1954 (70 let) Mariánské Lázně Československo
Národnost	česká
Choť	podruhé ženatý
Děti	Michaela, Daniel, Sebastian
Alma mater	VŠ zemědělská v Praze
Profese	politik
Webová stránka	www.janhornik.eu
Commons	Jan Horník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Horník (* 19. března 1954 Mariánské Lázně) je český politik, v letech 2004 až 2022 senátor za obvod č. 1 – Karlovy Vary, z toho v letech 2018 až 2022 místopředseda Senátu PČR, od roku 2000 zastupitel Karlovarského kraje, od roku 1990 starosta města Boží Dar a v letech 2017 až 2019 místopředseda hnutí STAN.^[1]

Vzdělání a pracovní život

Navštěvoval základní školu a gymnázium v Karlových Varech. Na pražské Vysoké škole zemědělské vystudoval obor meliorace. Po ukončení studií Meliorační fakulty pracoval jako projektant závlah a odvodnění v Agroprojektu.^[2] Vypracoval se na ředitele pobočky JZD Chýně a nakonec se staral o majetek TJ Jáchymov jako vedoucí lyžařského areálu a správy majetku. Podniká v oblasti ubytovacích služeb, ale vlivem ekonomické krize se jeho podnikání potýkalo s problémy. Na internetu se objevily dokonce zprávy o jeho komplikacích se splácením dluhů.^[3] Tyto záležitosti zdá se byly vyřešeny po odeznění největších dopadů krize – Jan Horník podniká v oboru ubytovacích služeb i nadále bez zjevných potíží.

Dnes je Jan Horník držitelem řady odborných certifikátů pro zpracování studií a projektů různých kategorií, které zpracovává pro Boží Dar a některé obce v okolí.^[2]

Politická kariéra

Komunální politika

Od roku 1990 působí jako starosta Božího Daru a svůj mandát dokázal v roce 2010 již popáté obhájit,^[4] a to i přes velké zadlužení obce rovnající se 260 tisícům korun na obyvatele, které je ovšem opodstatněné velkým množstvím dotací z EU, na jejichž získávání je vedení Božího Daru opravdovým přeborníkem.^[5] Obec Boží Dar úspěšně hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a všechny půjčky bez obtíží splácí. Ve volebním období od roku 2006 do roku 2010 získal Boží Dar, se svými 180 obyvateli, z Evropských fondů celých 112 miliónů korun.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Boží Dar, když vedl kandidátku hnutí STAN.^[6] V listopadu 2014 byl pak zvolen starostou města pro další funkční období.^[7] Také ve volbách v roce 2018 obhájil post zastupitele města Boží Dar, když vedl kandidátku hnutí STAN.^[8] V říjnu 2018 byl opět zvolen starostou města.^[9] V komunálních volbách v roce 2022 byl lídrem kandidátky subjektu „NÁŠ DOMOV BOŽÍ DAR“ (tj. STAN a nezávislí kandidáti).^[10] Mandát zastupitele se mu podařilo obhájit.^[11]

Regionální politika

V roce 1992 vstoupil do ODA, v letech 2004 až 2009 byl nestraník. V lednu 2009 se stal členem politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a byl zvolen do jeho celostátního výboru. Od roku 2000 je také zastupitelem Karlovarského kraje, kam kandidoval v roce 2000 za ODA,^[12] roku 2004 za SNK-ED^[13] a v roce 2008 za uskupení Alternativa pro kraj. V kraji se Jan Horník zasazuje o zlepšení cestovního ruchu a chce do co největší míry využít potenciál Karlovarského kraje v terciárním sektoru. Usiluje o dostavbu dálnice D6, ve které vidí jak způsob odlehčení městům od dopravy, tak i prostředek ke zvětšení zájmu turistů o Krušnohorský region.^[14] Také stojí za názory studentů a občanů Karlovarského kraje a prosazuje zachování několika středních škol v kraji, kterým hrozí jejich zrušení.^[15]

Ve volbách v roce 2016 opět obhájil mandát zastupitele Karlovarského kraje, když kandidoval jako člen STAN za subjekt „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) s podporou KOA, KDU-ČSL a TOP 09“.^[16] Stejně tak ve volbách v roce 2020 jako člen hnutí STAN na kandidátce uskupení „STAN - Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09“.^[17]

Senát PČR

V roce 2004 byl zvolen senátorem za senátní obvod č. 1 – Karlovy Vary za uskupení Alternativa pro kraj a po svém zvolení vstoupil do senátního klubu ED. V senátu byl členem Klubu TOP 09 s podporou Starostů, za které svůj mandát obhájil i ve volbách 2010.^[18] V Senátu PČR se mimo jiné stal v roce 2006 členem senátního Výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a v návaznosti na to byl později jmenován i zástupcem Monitorovacím výboru dotačního programu Zelená úsporám a nyní uplatňuje v zákonodárné činnosti své zkušenosti se životním prostředím získané v Karlovarském kraji a především v Krušnohorského regionu.^[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za hnutí STAN svůj mandát v obvodu č. 1 – Karlovy Vary.^[20] Jeho kandidaturu podporovala i KDU-ČSL.^[21] Se ziskem 23,46 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 66,17 % : 33,82 % kandidáta hnutí ANO 2011 Josefa Váňu a senátorem tak zůstal.^[22]

Dne 14. listopadu 2018 se nejprve neúspěšně utkal s Jaroslavem Kuberou a Václavem Hamplem o post předsedy Senátu PČR. Následně však byl zvolen místopředsedou Senátu PČR, obdržel 56 hlasů od 80 přítomných senátorů.^[23] Zároveň skončil jako předseda senátorského Klubu Starostové a nezávislí, ve funkci jej nahradil Petr Holeček.^[24] V listopadu 2020 byl opět zvolen místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky, když získal 71 ze 77 odevzdaných hlasů.^[25]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 obhajoval za STAN svůj mandát v obvodu č. 1 – Karlovy Vary.^[26] S 12,32 % hlasů se umístil na 4. místě, do 2. kola voleb tak vůbec nepostoupil a mandát senátora se mu obhájit nepodařilo.^[27]

Hnutí STAN

Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze byl dne 25. března 2017 zvolen místopředsedou hnutí.^[28] Funkci zastával do dubna 2019.^[29]

Rodina

Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru Michaelu. S druhou manželkou vychovává syny Daniela a Sebastiana.

Jan Horník se vždy aktivně věnoval sportu – vedle volejbalu to bylo lyžování. V době nesvobody přispíval k rozvíjení politicky nepopulárních „západních" sportů jako skateboard, surfing, jachting.^[2]

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Horník na Wikimedia Commons
• Osobní stránky
• Jan Horník na stránkách TOP 09
• Jan Horník na Facebooku
• Profil na stránkách Senátu PČR