A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Prokopec | |
---|---|
Jan Prokopec (foto Jan Tomáš) | |
Narození | 4. září 1824 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. července 1895 (ve věku 70 let) Letovisko Studánka u Rychnova nad Kněžnou Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | podnikatel a politik |
Funkce | starosta (1892–1895) poslanec Českého zemského sněmu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Prokopec, křtěný Jan Tomáš[1], psán také Johann Wenzel Prokopetz (4. září 1824 Praha[1] – 18. července 1895[2] Letovisko Studánka u Rychnova nad Kněžnou) byl český továrník a politik.
Vypracoval se vlastní pílí z chudých poměrů. Roku 1854 založil závod na výrobu mlýnských strojů a do konce života ho řídil. Byl veřejně činný – v roce 1874 byl zvolen za člena zastupitelstva a rady na Královských Vinohradech, roku 1885 tamtéž místostarostou a 1892 starostou. Usiloval o rozvoj města a prosazování národních zájmů českých obyvatel. Za jeho úřadování byl slavnostně otevřen kostel sv. Ludmily a Národní dům. Byl také poslancem českého zemského sněmu a angažoval se v řadě spolků.
Život a podnikání
Narodil se v Praze do chudé rodiny měšťana Jana Prokopce a jeho ženy Kateřiny rodem Barochové z Nepomuku.[1][3] Otec mu zemřel ve dvanácti letech a matka Kateřina jako vdova vychovávala pět dětí.[4] Vyučil se v Praze mlynářem a podle pobytové přihlášky také mlynářským tovaryšem. Byl rovněž sekerníkem a mlynářským pomocníkem. V roce 1854 si otevřel vlastní závod na výrobu mlýnských strojů, který se v následujících desetiletích úspěšně rozvíjel a získával zakázky v Rakousku i zahraničí.[3][5] Podnik řídil do konce života. V lednu 1894 byla část závodu poškozena požárem, škody ale nahradilo pojištění.[6]
Veřejná a politická činnost
Veřejného dění se účastnil od roku 1848.[3] Roku 1875 byl zvolen zastupitelem a radním na Královských Vinohradech.[3] V prosinci 1885 se stal náměstkem starosty.[7] Po smrti svého předchůdce, kterým byl Jan Friedländer, byl pak Prokopec těsnou většinou (17 hlasů z 35, přičemž 16 hlasovalo pro Aloise Bureše a dva se zdrželi) zvolen 23. května 1892 ve třetím kole vinohradským starostou.[8] Ve své činnosti podporoval rozvoj města a zastával se českých národních zájmů. V září 1893 na slavnostním shromáždění připomněl výročí z roku 1871, kdy František Josef I. uznal práva českého národa, a vyslovil přitom politování, že se odpůrcům prozatím podařilo zmařit obnovení státních práv Koruny české.[9] 7. října 1893 se účastnil vysvěcení nového kostela sv. Ludmily.[10] Byl rovněž předsedou výboru pro stavbu Národního domu, který byl dokončen v listopadu 1894.[11]
Měl několik sporů s Němci. V roce 1892 vyvolal jejich kritiku, když veškeré obecní vyhlášky, včetně těch o ochraně před cholerou, vydal jen v češtině, v rozporu s vládním nařízením.[12] Odmítl osadit dvojjazyčné tabulky s názvy ulic, jaké byly například v Praze („dokud to neudělá také Liberec, Teplice, Most, Duchcov a Děčín“), a angažoval se proti další existenci školy německého spolku Deutscher Schulverein, o níž vinohradské zastupitelstvo prohlašovalo, že je zdravotně závadná.[12]
Aktivně se účastnil činnosti hospodářských sdružení. V srpnu 1894 vystoupil s projevem na sjezdu českomoravských mlynářů v Hradci Králové.[13] V červnu 1895 se účastnil všeobecného sjezdu rakouských mlynářů v Praze.[14]
Kromě dalších funkcí byl rovněž poslancem zemského sněmu a členem okresního výboru, pražské obchodní a živnostenské komory, Vinohradské záložny, družstva Národního divadla a výboru pro postavení pomníku Jana Husa. Působil jako předseda Měšťanské besedy, několika živnostenských společenstev, spolku pro podporování stavby kostela, spolku pro podporování chudých studujících c. k. českého gymnázia a místního odboru Ústřední matice školské.[15]
Soukromě studoval české dějiny, zajímal se především o historické válečnictví.[3] V roce 1895 věnoval model historického praku pro národopisnou výstavu. (Jistý budějovický německý list to komentoval jizlivou poznámkou, že je to nejspíš pobídka, aby se takových praků vyrobilo víc a rozbíjela se jimi okna německých domů a škol; český redaktor na ni odpověděl, že Češi jsou zřejmě zaostalí, když používají praky; Němci totiž předtím poškodili českou školu v Mostě a Besední dům v Brně dynamitem.)[16]
Rodina a úmrtí
Oženil se s pětadvacetiletou vdovou Marií Marešovou, rozenou Strnadovou z Chrudimi (nar. 1832), se kterou vyženil syna Josefa, spolu měli šest dětí, z nichž dvě zemřely jako malé.[17]
Zemřel náhle na mrtvici v letovisku Studánka u Rychnova nad Kněžnou, kde pobýval na zdravotní dovolené.[3] Pohřben byl 21. července 1895 na Vinohradském hřbitově.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu Johanna Prokopce farnost Strahovského kláštera v Praze
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Vinohrady (kostel sv.Ludmily)
- ↑ a b c d e f Jan Prokopec, .... Národní listy. 1895-07-20, roč. 35, čís. 198, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Pobytová přihláška rodiny
- ↑ Český průmysl. Národní listy. 1875-06-27, roč. 15, čís. 174, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Oheň v továrně. Národní listy. 1894-01-20, roč. 34, čís. 19, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Nově zvolené obecní zastupitelstvo vinohradské .... Národní listy. 1885-12-03, roč. 25, čís. 332, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Volba starosty města Král. Vinohradů. Národní listy. 1892-05-23, roč. 32, čís. 142, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Slavnostní schůze zastupitelstva města Král. Vinohradů. Národní listy. 1893-09-13, roč. 33, čís. 254, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Vysvěcení nového chrámu na Král. Vinohradech. Národní listy. 1893-10-08, roč. 33, čís. 279, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Národní dům na Král. Vinohradech. Národní listy. 1894-11-04, roč. 34, čís. 305, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b Vršovickou či vlastně vinohradskou školu schulvereinskou.... Národní listy. 1892-10-03, roč. 32, čís. 273, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Sjezd českomoravských mlynářů v Hradci Králové. Národní listy. 1894-08-21, roč. 34, čís. 230, s. 9. Dostupné online .
- ↑ Všeobecný sjezd rakouských mlynářů. Národní listy. 1895-06-05, roč. 35, čís. 153, s. 9. Dostupné online .
- ↑ BUREŠ, Alois. Jan Prokopec. Národní listy. 1895-07-20, roč. 35, čís. 198, s. 8. Dostupné online .
- ↑ V čem jsme pozadu. Národní listy. 1895-07-13, roč. 35, čís. 191, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Uvedeno v pobytové přihlášce Pražského magistrátu
- ↑ Pohřeb Jana Prokopce. Národní listy. 1895-07-22, roč. 35, čís. 200, s. 2. Dostupné online .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Prokopec na Wikimedia Commons
- Pobytová přihláška Pražského magistrátu
- Policejní přihláška rodiny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk