A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan XXIII. | |
---|---|
Vzdoropapež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 17. května 1410 |
Pontifikát začal | 25. května 1410 |
Pontifikát skončil | 29. května 1415 |
Předchůdce | Alexandr V. |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 24. května 1410 světitel Jean-Allarmet de Brogny |
Biskupské svěcení | 25. května 1410 světitel Jean-Allarmet de Brogny |
Kardinálská kreace | 27. února 1402 kreoval Bonifác IX. |
Titul | kardinál-jáhen |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Baldassare Cossa |
Datum narození | 1370 |
Místo narození | Neapol |
Datum úmrtí | 22. prosince 1419 (ve věku 48–49 let) |
Místo úmrtí | Florencie |
Místo pohřbení | Florencie |
Povolání | katolický kněz |
Alma mater | Boloňská univerzita |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan XXIII. (kolem 1370 – 22. prosince 1419 Florencie), vlastním jménem Baldassare Cossa, byl vzdoropapež (1410–1415), následník Alexandra V., zvoleného pisánským koncilem.
Život
Počátek kariéry
Baldassare Cossa se narodil ve šlechtické, ale zchudlé rodině. V mládí sloužil v armádě, zúčastnil se války s Neapolským královstvím. Jeho dva bratři byli neapolským králem odsouzeni k trestu smrti za údajné pirátství.
Posléze vystudoval práva na univerzitě v Bologni a vstoupil do služeb papeže Bonifáce IX. V té době probíhal v křesťanské Evropě náboženský rozkol, zvaný jako papežské schizma, kdy vládli dva papežové. Jeden papež sídlil v Avignonu podporovaný Francií a Španělskem, druhý papež působil v Římě s podporou většiny Itálie, Německa a Anglie.
Kardinálem se Baldassare Cossa stal v roce 1403. Údajně měl v té době kontakty na místní loupežné bandy, které zastrašovaly jeho soupeře a upevňovaly jeho mocenské postavení.
Kardinál Cossa předsedal pisánskému koncilu (1409), jehož cílem bylo ukončení papežského schizmatu, který existoval již od roku 1378. Kardinálové sesadili dva dosavadní papeže, římského Řehoře XII. a avignonského Benedikta XIII. a novou hlavou církve zvolili Petra Philarga, který přijal jméno Alexandr V. Tím se však pouze schizma prohloubilo. Dosavadní papeži se totiž svého pontifikátu nevzdali, což vedlo ke vzniku trojpapežství.
Vzdoropapež
V květnu 1410 Alexandr V. zemřel a jeho následovníkem se stal Baldassare Cossa a přijal jméno Jan XXIII.
Jmenování Jana XXIII. papežem způsobilo ještě větší rozkol v katolické Evropě, a to nejen kvůli soudobým spekulacím, že nechal svého předchůdce otrávit. Nejvíce proti Janu XXIII. vystupoval král Ladislav Neapolský, který podporoval původního římského papeže Řehoře XII. a ovládal hlavní město Řím. Proto Jan XXIII., ve snaze financovat křížovou výpravu proti Neapolskému království, vyhlásil tzv. odpustky, tj. prominutí všech hříchů (i budoucích) těm, kdo přispějí na tuto válku.
V říjnu 1412 vyhlásil zostřenou klatbu na mistra Jana Husa za jeho nedostavení k papežskému soudu, stejně jako na všechny, kdo se s ním stýkali. Zároveň nařídil, že má být Hus zajat a souzen podle církevních zákonů a že má být zbořena Betlémská kaple.
Kostnický koncil a uvěznění
Trojpapežství se nelíbilo římskému králi Zikmundovi, který přiměl Jana XXIII., aby svolal nový koncil do Kostnice. Ten rozhodl o abdikaci všech tří papežů a o volbě nového papeže. Jan XXIII. abdikovat odmítl a v březnu 1415 z Kostnice dokonce uprchl, byl však dostižen Zikmundovými vojáky, sesazen a paradoxně skončil ve stejném vězení jako před ním Jan Hus.
Jako nového papeže koncil zvolil po dlouhých a složitých jednáních v roce 1417 Ottu Colonnu, který přijal jméno Martin V.
Propuštění a smrt
Baldassare Cossa byl uvězněn v Německu do roku 1418, poté ho propustili na nátlak mocného italského rodu Medicejských. Zemřel 22. prosince 1419 ve Florencii usmířen s katolickou církví. O něco dříve jej Martin V. jmenoval děkanem kardinálského sboru ve Frascati. Je uložen do nádherného sarkofágu ve florentském baptisteriu.
Hodnocení
Britský historik 18. století Edward Gibbon uvádí v knize Úpadek a pád římské říše, že Cossu obviňovali z pirátství, vražd, znásilnění, sodomie a incestu;[1] za tehdejší politické situace však byla takováto obvinění protivníky často vznášena bez reálného podkladu v rámci mocenských bojů.
Jméno Jan XXIII. si řádně zvolený papež vybral až roku 1958. Fakt, že přes 500 let žádný papež nepřijal jméno Jan, je pravděpodobně důsledkem kontroverzních činů a role kardinála Cossy. Rozhodnutí řádného papeže Jana XXIII. nepřijmout jméno Jan XXIV. se chápe jako potvrzení toho, že Baldassare Cossa nebyl právoplatným papežem. Jan XXIII. si údajně zvolil jméno Jan mimo jiné i proto, aby je po 500 letech očistil.
Zajímavosti
Prebendy v českých zemích
Baldassare Cossa měl už před svým zvolením za vzdoropapeže příjmy z českých zemí, poněvadž v nich držel několik obročí (mnohoobročnictví). Již v roce 1394 získal provizi na kanovnictví v slezském Hlohově (Hlohovské knížectví bylo tehdy lénem Českého království). V roce 1402 obdržel provizi na faru sv. Jakuba v Brně; farářské funkce ovšem nevykonával, na to měl zástupce. Tuto faru později zaměnil za kanovnickou prebendu u sv. Jiljí v Praze. Vedle toho získal rezervaci i na proboštství na Mělníku. Ač není známo, že by někdy navštívil české země, pobíral z nich tučné příjmy.[2]
Obvinění z nevíry v život věčný
Kostnický koncil požadoval na Janu XXIII., aby abdikoval, na což on v březnu 1415 reagoval útěkem z Kostnice. Koncil mu však nařídil, aby se vrátil, a když nevyhověl ani opakovanému předvolání, byl proti němu zahájen proces. Dne 15. května prokurátoři předložili koncilu několik desítek žalobních článků, do nichž shrnuli obvinění proti Cossovi. Byl nařčen z nejhorších nepravostí, zejména z vražd, travičství, znásilnění, incestu a cizoložství; dále byl obviněn ze svatokupectví, tj. že „kupčil s odpustky a jinými milostmi církevními".[3]
Podle obžaloby se nejen jeho skutky, ale ani jeho názory neslučovaly s postavením náměstka Kristova. Před různými preláty údajně tvrdil, že neexistuje život věčný a že lidská duše umírá a hasne zároveň s tělem jako duše zvířete. Kdo je jednou mrtev, ten už z mrtvých nevstane ani k poslednímu soudu.[4] Bartolomeo Capra, arcibiskup milánský, vypovídal před koncilem o rozmluvě, kterou měl s Janem XXIII. hned na počátku jeho pontifikátu při procházce ve vatikánských zahradách. Na některé pohoršlivé Cossovy výroky o víře reagoval Capra napomenutím, že jako papež by měl být dobrým křesťanem a o věroučných otázkách by se měl vyslovovat uvážlivěji, neboť se jednou bude zodpovídat u posledního soudu.[5][6] Jan XXIII. mu na to odpověděl: A ty věříš ve zmrtvýchvstání? Považoval jsem tě za rozumného člověka, ale jsi hovado.[7]
Baldassare Cossa se nakonec kajícně podrobil, 20. května[8] byl zatčen a pak několik let vězněn. Dne 29. května 1415 koncil vynesl rozsudek, kterým ho definitivně sesadil.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ „the most scandalous charges were suppressed; the vicar of Christ was only accused of piracy, murder, rape, sodomy, and incest" → GIBBON, Edward. The Decline And Fall Of The Roman Empire, volume six. London: J. M. Dent & Sons Ltd., 1927. Dostupné online. S. 535. (anglicky)
- ↑ HOSÁK, Ladislav. K vztahům papeže Jana XXIII. k českým zemím. Vlastivědný věstník moravský. 1967, roč. 19, čís. 2, s. 221. Dostupné online.
- ↑ O obviněních a o procesu podrobněji → LOSKOT, František. Církevní sněm kostnický. Praha: vlastním nákladem, 1914. 64 s. Dostupné online. cnb000598238. Kapitola „Útěk a sesazení papeže Jana XXIII.", s. 19–28.
- ↑ ŠMAHEL, František. Hranice pravdy. Praha: Magnet, 1969. 189 s. cnb000452139. S. 86–87.
- ↑ ŠMAHEL, František. Hranice pravdy. Praha: Magnet, 1969. 189 s. cnb000452139. S. 6–7.
- ↑ FINKE, Heinrich. Bilder vom Konstanzer Konzil. Heidelberg: Winter, 1903. Dostupné online. S. 10. (německy)
- ↑ GOLL, Jaroslav. Heinrich Finke: Bilder von Konstanzer Konzil. Recenze. Český časopis historický. 1903, roč. 9, čís. 2, s. 211–213. Dostupné online.
- ↑ a b BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund: Kostnice, Hus a války proti Turkům. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7. S. 152.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan XXIII. na Wikimedia Commons
- (anglicky) Vzdoropapež Jan XXIII. v Catholic Encyclopedia
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk