A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
PhDr. Jana Hybášková | |
---|---|
Jana Hybášková (2013) | |
Poslankyně Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 20. července 2004 – 13. července 2009 | |
3. předsedkyně SNK ED | |
Ve funkci: 25. června 2006 – 12. května 2007 | |
Předchůdce | Igor Petrov |
Nástupce | Helmut Dohnálek |
1. předsedkyně EDS | |
Ve funkci: 24. listopadu 2008 – 11. prosince 2010 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Nástupce | subjekt zanikl |
Velvyslankyně ČR ve Slovinsku | |
Ve funkci: 1997 – 2001 | |
Předchůdce | Petr Kypr |
Nástupce | Tomáš Szunyog |
Velvyslankyně ČR v Kuvajtu | |
Ve funkci: 2002 – 2004 | |
Předchůdce | Josef Rychtar |
Nástupce | Antonín Blažek |
Velvyslankyně EU v Iráku | |
Ve funkci: 2011 – 2015 | |
Velvyslankyně EU v Namibii | |
Ve funkci: září 2015 – 2019 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ED (2004–2006) SNK ED (2006–2008) EDS (2008–2010) |
Narození | 26. června 1965 (58 let) Praha Československo |
Choť | Ivan Gabal |
Děti | dvě dcery |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | diplomatka, politička |
Ocenění | Záslužný kříž ministra obrany České republiky |
Commons | Jana Hybášková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jana Hybášková (* 26. června 1965 Praha) je česká a evropská politička a diplomatka. V letech 2004 až 2009 působila jako poslankyně Evropského parlamentu. V letech 2011 až 2015 byla velvyslankyní Evropské unie (EU) v Iráku a od září 2015 do roku 2019 v Namibii. Od 15. června 2022 zaujala místo vedoucí personálního odboru ministerstva zahraničních věcí ČR po zesnulé Heleně Bambasové.[1][2][3]
Život
V dětství Jana Hybášková pobývala s rodiči v Alžírsku, kde její otec působil jako veterinární lékař.[4] V letech 1983 až 1988 vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor arabistika, orientalistika, sociální lingvistika. V letech 1988–1989 získala studijní pobyt na Káhirské univerzitě a interní aspiranturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (obor neevropská sociální lingvistika).[4]
V listopadu 1989 byla členkou stávkového výboru Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[4]
Hovoří anglicky, arabsky a slovinsky. Jejím manželem je sociolog Ivan Gabal, mají spolu dvě dcery. K jejím zálibám patří lyžování, plavání, pouště, hory; ráda se stará o zahradu, psa a vaření.[4][5]
Zaměstnání
Ministerstvo zahraničí
Od roku 1990 pracovala na Federálním ministerstvu zahraničních věcí ČR, posléze na Ministerstvu zahraničí ČR ve funkci ředitelky odboru Blízkého východu.[5]
V roce 2002 byla poradkyní státního tajemníka pro evropské záležitosti Pavla Teličky.[5]
Od roku 2019 působí opět na Ministerstvu zahraničí jako Zvláštní zmocněnkyně ministra zahraničí pro podporu Čechů do institucí EU a mezinárodních organizací.[6][7]
Velvyslankyně České republiky
V letech 1997–2001 působila jako velvyslankyně České republiky ve Slovinsku.[5]
V letech 2002–2004 působila jako velvyslankyně České republiky v Kataru a Kuvajtu.[5] Do obnovení českého velvyslanectví v Iráku měla na starost i tuto zemi. V době konfliktu na jihu Iráku v oblasti Basry pomáhala se zajištěním základních potřeb pro tamější obyvatele.[8]
Poslankyně Evropského parlamentu
Od roku 2004 do roku 2009 byla poslankyní Evropského parlamentu, kam byla zvolena na kandidátní listině strany SNK – Evropských demokratů, jíž se stala předsedkyní (funkci předsedkyně vykonávala do 12. května 2007). V Evropském parlamentu byla členkou zahraničního výboru a předsedkyní Delegace EP pro vztahy s Izraelem.
Velvyslankyně Evropské unie
V letech 2011 až 2015 působila jako velvyslankyně Evropské unie v Iráku, byla vůbec první Češkou, která byla v takto vysoké diplomatické pozici Evropské unie.[9][10] Během svého působení v Iráku se zabývala především rozvojovou pomocí během občanské války v této zemi.[11] Nejvíce oceňuje, že se jí, ve spolupráci s dalšími diplomaty, povedlo zajistit bezpečné uprchlické tábory pro 3,1 mil. vysídlených obyvatel a účinnou distribuci pomoci.[12]
Od září 2015 do roku 2019 působila na stejné pozici v Namibii.[13][14] Také zde se zabývala především rozvojovou pomocí pro domorodé obyvatelstvo.[15]
Politické působení
Od roku 2006 byla členkou řídícího výboru Světového hnutí za demokracii. V roce 2008 založila Evropskou demokratickou stranu a byla její předsedkyní až do zrušení strany v prosinci 2010. V roce 2009 se s ní neúspěšně pokoušela o znovuzvolení do Evropského parlamentu. V srpnu 2009 ohlásila KDU-ČSL, že Hybášková povede krajskou kandidátku do předčasných voleb v Královéhradeckém kraji.[16] V březnu 2010 si s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou vyměnila místo v čele kandidátky v Praze. Ve sněmovních volbách byla stejně jako celá KDU-ČSL neúspěšná.
Vyznamenání
Hybášková je nositelkou vyznamenání Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně.[17]
Kontroverze
Spory s ministrem zahraničí
Během působení Jany Hybáškové na pozici velvyslankyně v Kataru a Kuvajtu došlo k rozporům s tehdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, když Hybášková otevřeně kritizovala rozhodnutí stáhnout z finančních důvodů z Basry českou polní nemocnici a nahradit jí jednotkou 80 vojenských policistů. „Nyní, kdy sedmá polní nemocnice sklízí plody svého enormního lidského i finančního nasazení, kdy potvrzuje dobré jméno naší země, je stažena. Když bychom mohli začít sbírat zisky ze stamilionové investice, jedeme domů. Vzdáváme se baastistickému a extremistickému nepříteli, který na nás nikdy přímo nezaútočil, pohodlnosti armádního zpravodajství, bezpečnostním obavám armády a nedostatku obecné politické vůle dovádět věci do konce.“[18] Jana Hybášková byla vládou v prosinci 2003 z pozice velvyslankyně odvolána, ve funkci skončila v únoru 2004. [19] Tomuto konfliktu předcházel již na začátku války v Iráku konflikt s ministrem Svobodou, kdy Hybášková odmítla pokyn, aby se z bezpečnostních důvodů vrátila do vlasti.[19]
Řízení v opilosti
V srpnu 2021 způsobila Hybášková dopravní nehodu, když v pražské Bělohorské ulici v noci nabourala čtyři další zaparkovaná auta. Řídila opilá, neboť podle výsledků dechové zkoušky měla v krvi přes 1,5 promile alkoholu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po nehodě uvedl, že „řízení v opilosti je naprosto nepřijatelné. Takové chování mě dvojnásob mrzí u diplomatů, kteří by měli jít příkladem“.
Nehoda se obešla bez zranění, nicméně policie případ vedla v tzv. zkráceném řízení, v němž Hybáškové sdělila „podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky“, za což jí hrozilo až tříleté vězení, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Sdělení podezření totiž v tomto typu řízení znamená obdobu sdělení obvinění v klasickém trestním řízení. [20] Na konci října 2021 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 případ podmíněně odložilo, přičemž stanovilo zkušební dobu 1,5 roku.[21] Ani ministerstvo zahraničí nakonec Hybáškovou za řízení v opilosti nepotrestalo, protože není trestně stíhaná, neřídila služební vůz, ani neřídila v pracovní době.
Audit obsazování míst na ambasádách
Na přelomu července a srpna 2023 přinesly zpravodajské servery Seznam Zprávy (SZ) a iDNES.cz rozhovory s právníkem Janem Čapkem, týkající se jeho auditu obsazování míst na ambasádách na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky (MZV) a zaměřující se na činnost personálního odboru MZV, o kterém uvedl, že „má neotřesitelnou moc, všichni se mu dvoří a nikdo s ním nechce mít konflikty.“ Ředitelka personálního odboru Jana Hybášková měla závěr auditu projednat s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) i se státním tajemníkem úřadu a uvést, že noviny zaplaví titulky, že je situace na odvolání ministra: „Bude to takovejhle titulek,“ pokud se novináři o netransparentnosti výběrových řízení doví. Měla navrhnout zařazení zprávy do utajovaného režimu, aby se k ní zamezil přístup novinářům přes informační zákon. Jana Hybášková zpravodajskému serveru SZ vyjádření neposkytla a uvedla, že stanovisko poskytne MZV. Mluvčí úřadu Daniel Drake později reagoval slovy: „Vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení se k otázkám nebudeme vyjadřovat“ – Čapek byl propuštěn a s MZV se soudí. Ministr Lipavský auditní zprávu neuvolnil a uvedl, že jde o audit na jeho podnět, zabývá se obdobím druhé vlády Andreje Babiše (ANO) a dokončen bude za několik měsíců.[22][23][24]
Bibliografie
- Čekání na válku (2004)
- Zpověď Evropanky aneb Jak se rozhoduje o nás bez nás (2009)
Reference
- ↑ MENŠÍK, Jan. Personální odbor MZV vede Hybášková. Vloni opilá nabourala několik aut. Novinky.cz . Seznam.cz a.s., 2022-07-01 . Dostupné online.
- ↑ FIALA, Adam. Hybášková jako velvyslankyně EU míří z Iráku do Namibie. ČT24 . Česká televize, 2015-07-29 . Dostupné online.
- ↑ TACHECÍ, Barbora; KTE. Návrat do běžného života je složitější než vstoupit do války, říká Jana Hybášková. Český rozhlas Plus . Český rozhlas, 2017-10-21 . Dostupné online.
- ↑ a b c d Hybášková Jana - Životopis. Knihovnicka.NET . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hybášková Jana, PhDr.. www.europarl.europa.eu . . Dostupné online.
- ↑ zvláštní zmocněnci | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. www.mzv.cz online. cit. 2021-11-03. Dostupné online.
- ↑ Databáze expertek Jana Hybášková. #Ženyjsou online. cit. 2021-11-03. Dostupné online.
- ↑ Dehydratace a chronická onemocnění - to jsou hlavní problémy, s nimiž se zatím setkávají čeští zdravotníci sedmé polní nemocnice v Basře na jihu Iráku. BBC World Service online. cit. 2021-11-04. Dostupné online.
- ↑ Catherine Ashton appoints new Head of EU Delegation to Iraq online. Brusel: Evropská služba pro vnější činnost, 2011-02-25 cit. 2015-05-27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU Head of Delegation: We have to become a key partner in Iraq | News | European Parliament. www.europarl.europa.eu online. 2011-04-26 cit. 2021-11-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Islamic State in Iraq is inspired by Chechnyan Emirate. Martens Centre online. cit. 2021-11-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hybášková: Díky nám uprchlíci zůstávají v Iráku. A nestojí to zase tak strašné peníze.. www.kdu.cz online. cit. 2021-11-04. Dostupné online.
- ↑ Hybášková jako velvyslankyně EU míří z Iráku do Namibie. ČT24 online. 2015-07-29. Dostupné online.
- ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Český úspěch: Hybášková bude evropskou velvyslankyní v Namibii. Lidovky.cz online. 2015-05-22. Dostupné online.
- ↑ Na cestách po Africe si člověk uvědomí význam věcí jako voda a klimatická změna, myslí si diplomatka Hybášková. Plus online. 2019-07-19 cit. 2020-10-31. Dostupné online.
- ↑ Hybášková nakonec lidovce povede. Ale v Hradci. Týden.cz online. 2009-08-12 cit. 2015-05-27. Dostupné online.
- ↑ COJECO.CZ. Jana Hybášková - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz online. cit. 2021-11-03. Dostupné online.
- ↑ Česká velvyslankyně v Kuvajtu bude odvolána. Radio Prague International online. 2003-11-28 cit. 2021-11-04. Dostupné online.
- ↑ a b Klaus neposlušnou diplomatku odvolal. iDNES.cz online. 2003-12-04 cit. 2021-11-04. Dostupné online.
- ↑ GURYČOVÁ, Kristýna. Diplomatka vyvázla z řízení v opilosti bez trestu. ‚Věřím, že se ze své chyby poučí,‘ říká Kulhánek. iROZHLAS online. Český rozhlas, 11. listopadu 2021 cit. 11.listopadu 2021. Dostupné online.
- ↑ KOŘÍNEK, Ondřej. Žalobce podmíněně odložil případ Hybáškové. Bývalá europoslankyně nesmí rok a půl za volant. Novinky.cz online. Borgis cit. 2021-10-29. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Vojtěch. Popsal, jak neprůhledně se dělá kariéra na ministerstvu. Následoval vyhazov. Seznam Zprávy online. Seznam.cz, 2023-07-23 cit. 2023-08-02. Dostupné online.
- ↑ Lipavský: Audit na MZV se týkal období vlády Babiše, hotov má být v řádu měsíců. ČeskéNoviny.cz online. ČTK, 2023-07-25 cit. 2023-08-29. Dostupné online.
- ↑ SLOUPOVÁ, Miroslava. Audit vyvolal paniku. Lipavský neříká pravdu, říká vyhozený auditor Čapek. iDNES.cz online. MAFRA, a.s., 2023-08-02 cit. 2023-08-29. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Hybášková na Wikimedia Commons
- Téma Jana Hybášková ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Hybášková
- „Rozhovory: Václava Klause bych posadila do auta a ukázala mu Afriku“ - rozhovor pro Seznam Zprávy o Namibii, Číně a jejím zájmu v Africe Archivováno 28. 1. 2017 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk