A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jean Dausset | |
---|---|
Jean Dausset (1968) | |
Narození | 19. října 1916 Toulouse |
Úmrtí | 6. června 2009 (ve věku 92 let) Palma de Mallorca |
Alma mater | Lékařská fakulta v Paříži Lycée Michelet, Vanves |
Pracoviště | Francouzská kolej (1977–1987) Lékařská fakulta v Paříži Institut national de la santé et de la recherche médicale |
Obor | imunologie |
Ocenění | stříbrná medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1967) Prix de l'Etat (1967) Cena Roberta Kocha (1977) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1977) Seznam nositelů Wolfovy ceny za lékařství (1978) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Dausset (19. říjen 1916, Toulouse – 6. červen 2009, Palma de Mallorca) byl francouzský lékař a imunolog, který roku 1980 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Barujem Benacerrafem a Georgem Davisem Snellem), a to za základní objevy v imunogenetice, zejména za rozvoj studia histokompatibilních antigenů (tj. antigenů odpovědných za tkáňovou neslučivost).[1] Tyto objevy významně ovlivnily lékařskou praxi v oblasti transplantací orgánů a transfúzí krve.[2]
Život a působení
Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí lékaře, ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do Biarritz a v jedenácti do Paříže. Maturoval z matematiky na Lycée Michel a otec ho přesvědčil, aby studoval medicínu, jenže Jean neuspěl v přijímací zkoušce. Když vypukla válka, narukoval do severní Itálie, ale 1940 se vrátil a pilně studoval medicínu. Připojil se k armádě Svobodné Francie v severní Africe, kde se věnoval hlavně transfuzím krve. Po válce pracoval jako lékař hematolog v pařížských nemocnicích a v letech 1948-1952 v dětské nemocnici v Bostonu a hledal příčiny tkáňové neslučivosti. Po návratu byl členem skupiny radikálních lékařů, kteří prosazovali reformu lékařského vzdělávání a stal se poradcem ministra školství. V roce 1958 prosadili reformu, která nejlepší nemocnice připojila k univerzitám a začala podporovat výzkum.
Roku 1963 byl jmenován profesorem na lékařské fakultě pařížské Sorbonny (od roku 1977 na Université Paris VII) a roku 1965 s pražskými spolupracovníky objevili antigeny Hu-1 a H-2. Roku 1977 získal Gairdnerovu cenu a byl zvolen do Francouzské akademie věd a do Národní akademie věd USA, roku 1978 byl jmenován profesorem na Collège de France a roku 1980 získal Nobelovu cenu. Z těchto prostředků založil nadaci a Centrum pro studium lidského polymorfismu (CEPH) v Paříži.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Dausset na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Dausset na Wikimedia Commons
- Portrét na oficiálních stránkách Nobelovy ceny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk