A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Lucemburský | |
---|---|
velkovévoda lucemburský | |
![]() Jan Lucemburský (1967) | |
Doba vlády | 12. listopadu 1964 – 7. října 2000 |
Úplné jméno | Jean Benoît Guillaume Robert Antoine Louis Marie Adolphe Marc d'Aviano |
Narození | 5. ledna 1921 Zámek Berg, Colmar-Berg, ![]() |
Úmrtí | 23. dubna 2019 (ve věku 98 let) Lucemburk, ![]() |
Pohřben | Katedrála Notre-Dame |
Předchůdce | Šarlota Lucemburská |
Nástupce | Jindřich I. Lucemburský |
Manželka | Josefína Šarlota Belgická |
Potomci | Marie-Astrid Jindřich Markéta Jean Vilém |
Rod | Bourbon-Parma |
Otec | Felix Bourbonsko-Parmský |
Matka | Šarlota Lucemburská |
Podpis | ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Lucemburský (luc. Jean vu Lëtzebuerg, franc. Jean de Luxembourg, něm. Jean n. Johann von Luxemburg, 5. ledna 1921 zámek Berg, Colmar-Bergu – 23. dubna 2019 Lucemburk[1][2]) byl v letech 1964 až 2000 velkovévodou lucemburským (a bývá, zejm. v německém jazykovém prostředí označován jako Johann I., tedy česky Jan I.)
Titulatura
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Blason_Adolphe_Ier_de_Nassau-Luxembourg_%28Petites_armes-1898%29.svg/220px-Blason_Adolphe_Ier_de_Nassau-Luxembourg_%28Petites_armes-1898%29.svg.png)
Jeho plné jméno znělo Jean Benoît Guillaume Robert Antoine Louis Marie Adolphe Marc d'Aviano. Byl nositelem titulu „J.K.V. velkovévoda lucemburský, vévoda z Nassau, princ Bourbonsko-Parmský, falckrabě při Rýnu, hrabě ze Saynu, Königsteinu, Katzenelnbogenu a Diezu, purkrabě z Hammersteinu, svobodný pán z Mahlbergu, Wiesbadenu, Idsteinu, Merenbergu, Limburgu a Eppsteinu“.
Život
Princ Jan se narodil 5. ledna 1921 na zámku Berg jako nejstarší syn lucemburské velkovévodkyně Šarloty a prince Felixe.
Od roku 1934 navštěvoval školu v anglickém Ampleforthu a 5. ledna 1939 po dovršení 18. roku života byl jmenován dědičným velkovévodou. Během druhé světové války velkovévodská rodina společně s vládou odchází do exilu v Kanadě a Velké Británii.
Poté, co princ Jan studoval na kanadské Universitě Laval[3] v Quebeku, vstoupil 29. listopadu 1942 do britského pluku Irské gardy a účastnil se jako aktivní voják osvobození kontinentu. 11. června 1944 se zúčastnil vylodění v Normandii a podílel se na bitvě o Caen a osvobození Bruselu. 10. září 1944, v den osvobození města Lucemburku, byl princ Jan odvolán do Lucemburska, kde byl odpoledne nadšeně vítán obyvatelstvem. Krátce před koncem války s vojenskou jednotkou pomáhal osvobodit Arnhem a účastnil se bojů Ardenské ofenzívy.
Rodina
Dědičný velkovévoda Jan se 9. dubna 1953 oženil s belgickou princeznou Joséphine Charlottou, sestrou belgického krále Baudouina I. a Alberta II., jež 10. ledna 2005 zemřela jako 77letá po dlouhé nemoci. Ze svazku se narodilo patero dětí:
- Marie-Astrid (* 1954) ∞ 1982 Karel Kristián Habsbursko-Lotrinský
- Marie Kristina (* 1983) ∞ 2008 hrabě Rudolf de Limburg-Stirum
- Leopold (* 2011)
- Konstantin (* 2013)
- Emanuel (* 1985) ∞ 2012 Kathleen Elizabeth Walker
- Marie Stella (* 2013)
- Kryštof (* 1988) ∞ 2012 Adelaide Drapé-Frisch
- Alexandr (* 1990)
- Gabriela (* 1994)
- Marie Kristina (* 1983) ∞ 2008 hrabě Rudolf de Limburg-Stirum
- Jindřich (* 1955), od roku 2000 úřadující velkovévoda ∞ 1981 Maria Teresa Lucemburská
- Guillaume (* 1981), korunní princ ∞ 2012 Stéphanie de Lannoy
- Karel Lucemburský (* 2020)
- Félix (* 1984) ∞ 2012 Claire Lademacherová
- Amálie Nassavská (* 2014)
- Liam Nassavský (* 2016)
- Ludvík (* 1986) ∞ 2006 Tessy Antony, rozvod 2019
- Gabriel (* 2006)
- Noah (* 2007)
- Alexandra (* 1991)
- Sebastien (* 1992)
- Guillaume (* 1981), korunní princ ∞ 2012 Stéphanie de Lannoy
- Markéta (* 1957) ∞ 1982 Nikolas Lichtenštejský, syn knížete Františka Josefa II. z Lichtenštejna (1906–1989)
- Leopold (*/† 1984).
- Marie Anunciata (* 1985).
- Marie Astrid (* 1987).
- Josef Emanuel (* 1989).
- Jean (* 1957) ∞ 1987-2004 Helene Vestur, 2009 Diane de Guerre
- Marie-Gabriela Nasavská (* 1986).
- Konstantin Nasavský (* 1988).
- Václav Nasavský (* 1990).
- Karel-Johan Nasavský (* 1992).
- Vilém – franc. „Guillaume“ (* 1963) ∞ 1994 Sibilla Weillerová
- Pavel Ludvík (* 1998), je kmotřencem svého bratrance Guillauma.
- Leopold (* 2000).
- Šarlota (* 2000).
- Jan (* 2004).
Vláda
28. dubna 1961 jmenovala velkovévodkyně Šarlota prince Jana svým nástupcem, čímž se dědičný korunní princ de facto stal hlavním jednatelem ve státnických záležitostech lucemburského panovníka místo své matky.
Po odstoupení své matky, velkovévodkyně Šarloty dne 12. listopadu 1964 se ujal vlády jako velkovévoda Jan a téhož dne vykonal přísahu před poslaneckou sněmovnou dle lucemburské ústavy.
Velkovévoda Jan vykonával svůj úřad s výsostnou diskrétností, aby ani náznakem nepoškodil svou roli nadstranické symbolické postavy pro jednotu a nezávislost země.
Během jeho vlády se Lucembursko vyvinulo z agrárního a průmyslového státu v moderní středisko služeb. Od konce 60. let se v Lucembursku usídlovaly první mezinárodní banky a východně od historického jádra hlavního města se nachází 350hektarový areál komplexu budov Evropského společenství, jehož je Lucemburk (po Bruselu) druhým hlavním sídlem.
Velkovévoda Jan, za jehož úřadování Lucembursko roku 1989 oslavilo stopadesáté výročí nezávislosti a sté výročí vlády dynastie Nassau-Weilburg, předal v březnu 1998 probíhající státnické záležitosti svému nejstaršímu synovi, dědičnému velkovévodovi Jindřichovi, a dne 7. října 2000 mu předal také velkovévodskou korunu.
Tituly a vyznamenání
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ Jean von Luxemburg: Das Großherzogtum trauert: Der Ex-Monarch ist tot. BUNTE.de . . Dostupné online. (německy)
- ↑ Message de Son Altesse Royale le Grand-Duc - Cour Grand-Ducale de Luxembourg - Avril 2019. www.monarchie.lu . . Dostupné online.
- ↑ BERNIER ARCAND, Philippe. Les Bourbon-Parme dans les institutions d’enseignement du Québec. Histoire Québec. 2022, roč. 28, čís. 1, s. 24–28. Dostupné online . ISSN 1201-4710. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Lucemburský na Wikimedia Commons
- Jean Lucemburský na stránkách Genealogie.euweb
Předchůdce: Šarlota Lucemburská |
![]() |
Lucemburský velkovévoda 1964–2000 |
![]() |
Nástupce: Jindřich I. Lucemburský |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk