A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Johann Wilhelm Hittorf | |
---|---|
Narození | 27. března 1824 Bonn |
Úmrtí | 28. listopadu 1914 (ve věku 90 let) Münster |
Místo pohřbení | Zentralfriedhof Münster |
Alma mater | Univerzita v Bonnu |
Povolání | fyzik, chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Münsterská univerzita |
Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1902) Hughesova medaile (1903) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
Rodiče | Heinrich Hittorf a Theresia Hittorf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Wilhelm Hittorf (27. března 1824 Bonn – 28. listopadu 1914 Münster) byl německý fyzik.
Hittorf jako první provedl výpočet kapacity atomů nesoucích elektrických náboj a molekul (iontů), což bylo důležité pro pochopení elektrochemické reakce. Formuloval iontová transportní čísla a vyvinul metodu pro jejich měření. Pozoroval trubice s energetickým zářením vycházejícím ze záporné elektrody. Tyto paprsky vyvolávaly fluorescenci na stěnách skleněných trubic. Eugen Goldstein nazval tento jev v roce 1876 katodovým zářením.
Hittorfovy rané práce se týkaly alotropie fosforu a selenu. V letech 1853 až 1859 zkoumal pohyb iontů způsobený elektrickým proudem. Poukázal na to, že některé ionty jsou rychlejší než jiné. To vedlo k představě o transportním čísle, frakci elektrického proudu nesené každým z iontů. Změřil také změny v koncentraci elektrolytického řešení, vypočítal transportní čísla mnoha iontů a v roce 1869 vydal svou práci týkající se pohybu iontů.
Stal se profesorem fyziky na Univerzitě v Münsteru, kde byl v letech 1879 – 1889 ředitelem tamní fyzikální laboratoře. Studoval zde spektra lehkých plynů a par, zkoumal průchod elektřiny přes plyny a objevil nové vlastností katodových paprsků, zejména elektronové záření. V roce 1869 zjistil, že katodové paprsky září různými barvami z důvodu vystavení různým tlakům a za použití různých plynů.
Jeho práce vedla k vývoji rentgenů a katodových trubic. Měření proudu v elektronce bylo důležitým krokem k vytvoření elektronkové diody.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Wilhelm Hittorf na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Wilhelm Hittorf na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk