A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kandidát věd (lat. candidatus scientiarum), ve zkratce CSc. umisťované za jménem a oddělené od něj čárkou, byla vědecká hodnost nižšího stupně, která byla udělována v některých zemích světa (zejména v zemích bývalého tzv. Východního bloku). Udělovaly ji jak vysoké školy, tak akademie věd. Vyšším stupněm je pak vědecká hodnost doktora věd (ve zkratce DrSc. či DSc.). V Česku v současnosti tituly ve zkratce CSc. a DrSc. udělovány nejsou. Udělují se např. v Ruské federaci a zemích bývalého SSSR. Titul doktora věd (ve zkratce DrSc.) se uděluje též na Slovensku. Doktorát věd (ve zkratce DSc.) se uděluje též v Česku – uděluje jej Akademie věd České republiky jako vědecký titul dle svých vnitřních stanov, nikoliv dle vysokoškolského zákona.
Titul, či přesněji vědecká hodnost, kandidáta věd byla v českých zemích možná získat jak ve vědeckých, tak i v uměleckých oborech (celá hodnost se tedy formálně udílela pro konkrétní obor, např. kandidát věd o umění atp.). V Ruské federaci a v zemích bývalého SSSR však titul nese i konkrétní disciplínu, v které kandidát hodnost dostal, např. kandidát historických věd, kandidát chemických věd, kandidát pedagogických věd atd. Zkracuje se tak např. к. пед. н., к. псих. н. apod., tedy např. д-р филос. Иван Иванович Кузмин, к. пед. н. – PhDr. Ivan Ivanovič Kuzmin, CSc.
Formální oslovování hodností CSc. (pane kandidáte) se nepoužívá.
Historie
Vědecká hodnost kandidáta věd byla v Československu zavedena roku 1953 podle sovětského vzoru (Кандидат наук) vládním nařízením č. 60/1953 Sb.,[1] později ji upravovaly zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1959 Sb.[2] a zákon č. 53/1964 Sb.[3] Vědecká výchova vedoucí k udělení této vědecké hodnosti pokračovala i v České republice, zastavena byla až v roce 1998 s tím, že již zahájené mělo být ukončeno nejpozději do 31. prosince 2001 (i když pak už jen v AV ČR, aby doběhly zahájené vědecké/umělecké aspirantury).[4][5]
Po vzoru anglosaského světa byla v Česku vědecká hodnost kandidát věd nahrazena doktorským titulem ve zkratce Ph.D. (tedy doktor). (Hodnost kandidát věd se dodnes udílí v Rusku. Tituly se ale v Rusku na rozdíl od nás před jmény ani za jmény běžně neuvádějí a oslovování titulovaných lidí se děje stejně jako v běžné společnosti pomocí křestního jména a jména po otci.[6])
Po revoluci v období mezi lety 1990–1998, tedy ještě před Boloňským procesem, předcházel ještě zavedení titulu „doktor“ ve zkratce Ph.D. stejný titul, tedy „doktor“, ovšem oficiálně ve zkratce Dr., pro absolventy tohoto postgraduálního studia. Po roce 1998 a zavedení Ph.D., jakožto standardního titulu označujícího vědce, již nastala přeměna „postgraduálního studia“ v doktorský studijní program (8 v ISCED), všechny tři uvedené jsou tedy de facto ekvivalenty. („Vysokoškolské studium“ se následně též přeměnilo na magisterský studijní program a „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“ se změnila na bakalářský studijní program.)
Vyšší vědecká hodnost doktora věd (DrSc.) pak byla z právního řádu České republiky, resp. vysokoškolského zákona, zcela odstraněna a později AV ČR zavedla určitou náhradu udílenou dle vlastních stanov (ve zkratce DSc.).
Reference
- ↑ Vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online.
- ↑ Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. Dostupné online.
- ↑ § 100 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Dostupné online.
- ↑ KVAČKOVÁ, Radka. RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor. idové noviny (Lidovky.cz) . 2014-06-12. Dostupné online.
- ↑ GREGOR, Jan. Rusko dnes – země kontrastů (II.). Auspicia. 2009, čís. 2, s. 175. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISSN 1214-4967. Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk