Kastelánie byl v časech Přemyslovců hradský obvod, který patřil ke každému hradu. Těchto hradů byla celá síť, která celkově vytvářela hradskou soustavu. Hradská soustava byla hlavní oporou přemyslovských knížat. Část z hradů v tomto systému byla postavena již v 10. století. Proces vývoje byl završen za vlády knížete Břetislava. Obvod kolem kastelánie měl rozlohu v poloměru přibližně 15 kilometrů. V málo obydlených oblastech byl hranicí mezi dvěma kastelániemi střed lesů, jenž odlišné obvody rozděloval. V čele každé kastelánie byl kastelán, hradský správce (comes, prefectes, castellanus). ^[1]

Okolí těchto hradů obývalo zvláštní služebnictvo, které mělo povinnost hrad zásobovat nebo v něm sloužit. Jako výnos za služby měli tito lidé od knížete darovánu půdu, na níž mohli hospodařit. Tento systém se nazývá služebnou organizací. Daně a jiná břemena prostého lidu se taktéž vázala ke správním hradům. V podhradí se nacházely osady, kde ve dvorcích žili velmožové a provinční úředníci.

Zrušení systému kastelánie se datuje do poloviny 13. století, kdy se střediskem vlády stala knížecí města a hrady. ^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• JAN, Libor. Hereditas, výsluha, kastelánie. Několik poznámek k terminologii a metodologii současné historiografie přemyslovského období. Časopis Matice moravské : vol. 128 : no. 2. Brno: Matice moravská, 2009. ISBN 80-7185-246-5. S. 461–472.  online^{[nedostupný zdroj}

Související články

• Hradská soustava
• Komitát

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kastelánie na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.