A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klaudijus Dušauskas-Duž | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Běloruská strana socialistů-revolucionářů |
Narození | 27. březnajul. / 8. dubna 1891greg. Hlybokaje |
Úmrtí | 25. února 1959 (ve věku 67 let) Vilnius |
Místo pohřbení | Kaunas Petrašiūnai Cemetery |
Alma mater | Vilenská reálná škola (do 1912) Petrohradská báňská univerzita (do 1918) Univerzita Vytautase Velkého (do 1927) |
Profese | novinář, diplomat, architekt a politik |
Ocenění | Life Saving Cross (2004) |
Commons | Klaudzi Duzh-Dusheuski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klaudijus Dušauskas-Duž (bělorusky Клаўдзій Сцяпанавіч Дуж-Душэўскі, rusky Клавдий Степанович Дуж-Душевский, polsky Klaudiusz Duż-Duszewski; 8. dubna 1891 Hlubokaje - 25. února 1959 Vilnius) byl bělorusko-litevský architekt, novinář a politik.[1][2][3] Je znám jako tvůrce dřívější bílo-červeno-bílé vlajky Běloruska, nyní používané běloruskou opozicí proti Lukašenkovu režimu.
Dušauskas-Duž po matce pocházel z polské szlachty, zatímco jeho otec byl původem sedlák a pracoval jako stavitel. Klaudijus Dušauskas-Duž navštěvoval střední školu ve Vilně, kde se věnoval přírodním, matematickým a fyzikálním vědám a zapojil se do běloruského národního hnutí. Odmalička pomáhal otci stavět, učil se kreslit a kreslil plány. Ke konci školních let již měl na starosti velké stavební práce a pod dohledem svého otce vedl stavební projekty.[1] V roce 1912 začal studovat na petrohradském báňském institutu. Tam se stal členem skupiny běloruských intelektuálů a zabýval se studiem a ochranou historických památek. Spolu se členy skupiny vydával časopis Utro (Ráno) a vystupoval ve studentském divadle.
Po únorové revoluci v roce 1917 se Dušauskas-Duž připojil k běloruské socialistické Hramadě a v červnu 1917 se stal členem jejího ústředního výboru a prezidia. Navrhl běloruskou vlajku, která se stala vlajkou Běloruské lidové republiky (a později dočasně Běloruské republiky).[1] Po říjnové revoluci vedl uprchlické oddělení Běloruského národního komisariátu (pododdělení Stalinova lidového komisariátu pro národnosti). V dubnu 1919 odešel do Vilniusu a stal se členem Běloruského národního výboru. V květnu 1919 byl zvolen předsedou Centrální běloruské rady Vilniusu a Grodna. Na podzim roku 1919 se stal diplomatickým zástupcem Běloruské lidové republiky v pobaltských státech. Od prosince 1919 byl státním tajemníkem ve vládě Běloruské lidové republiky pod vedením Wazlaua Lastouského.
Na začátku roku 1921 byl Dušauskas-Duž v důsledku polsko-sovětské války zatčen polskými úřady. Po několika měsících ve vězení byl propuštěn a se svou rodinou emigroval do Kaunasu v Litvě. Zde pokračoval ve své literární činnosti a v roce 1923 založil s Wazlauem Lastouskim časopis Krywitsch, který však byl po 12 číslech ukončen. Poté studoval stavební inženýrství na litevské univerzitě v Kaunasu, kde absolvoval roku 1927. Pak pracoval jako architekt. Dále se vzdělával v architektonické kanceláři litevského architekta Vladimirase Dubeneckise v Kaunasu a realizoval pro něj projekt kina Metropolitan i projekt budovy, ve které se nachází Kaunaské divadlo.[4] Poté postavil mnoho budov včetně obytných domů pro litevské ministerstvo pošt.
Když Wehrmacht během německo-sovětské války obsadil Litevskou sovětskou socialistickou republiku, Dušauskas-Duž odmítl spolupracovat s německými úřady, takže byl v roce 1943 zatčen a uvězněn - také proto, že ve svém domě s manželkou ubytovali židovskou rodinu. Poté byl převezen do Pravieniškėsu, kde byla pobočka koncentračního tábora Kauen.[4] 13. dubna 2004 byl posmrtně vyznamenán litevským prezidentem za záchranu Židů. Ocenění bylo uděleno na žádost litevské židovské komunity.[5]
Po osvobození Litvy Dušauskas-Duž působil krátce jako učitel na Litevské univerzitě. V roce 1946 byl zatčen sovětskými úřady a odsouzen k 25 letům vězení a konfiskaci majetku; trest byl poté snížen na 10 let. V roce 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vězení. Poté pracoval v litevské projekční firmě LitStroitProjekt.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaudsij Dusch-Duscheuski na německé Wikipedii.
- ↑ a b c КЛАЎДЫЮШ ДУЖ-ДУШЭЎСКІ – АЎТАР БЕЛ-ЧЫРВОНА-БЕЛАГА СЦЯГА (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ Клаўдзі Дуж-Душэўскі (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ ДУШЭЎСКІ (Дуж-Душэўскі) Клаўдзій Сцяпанавіч (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ a b Клавдий–строитель (abgerufen am 20. Dezember 2016).
- ↑ «Мы заўсёды будзем яму ўдзячныя». Як стваральнік бел-чырвона-белага сьцяга ўратаваў габрэйскую дзяўчынку ад Галакосту
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk