A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Krátké vlny (zkratka KV nebo též SW z anglického Short Wave) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je kratší než pro tzv. střední a dlouhé vlny.
Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 3 do 30 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 100 až 10 metrů. Pro přenos zvukového signálu se převážně používá amplitudová modulace, ale například pro přenos v pásmu označovaném "CB" (kolem 27 MHz) je standardem modulace kmitočtová.
Šíření krátkých vln
Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra) není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Toho se využívá pro přenos vysílání i mezi kontinenty. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Podle denní a roční doby, kmitočtu, sluneční aktivity a dalších vlivů se dosah jinak stejného vysílacího zařízení může měnit od několika desítek do několika tisíc kilometrů a to i během několika hodin.
Rozhlasové vysílání v pásmu krátkých vln
Naprostá většina rozhlasových stanic vysílá na přidělených kmitočtech ve vybraných pásmech krátkých vln. Jsou to pásma:
- 16 metrů (cca 17,40 až 18,10 MHz)
- 19 metrů (cca 15,10 až 15,60 MHz)
- 25 metrů (cca 11,40 až 12,00 MHz)
- 31 metrů (cca 9,45 až 10,10 MHz)
- 41 metrů (cca 7,00 až 7,60 MHz)
- 49 metrů (cca 5,80 až 6,25 MHz).
V rámci těchto pásem jsou frekvence rozmístěny se standardizovanými odstupy 10 kHz.
Velmi často má jediná stanice přiděleno několik kmitočtů v různých pásmech a používá je k vysílání současně resp. postupně v průběhu dne. Během dne se totiž v důsledku dopadajícího slunečního světla mění ionizace molekul v atmosféře a tím i podmínky šíření krátkých vln. V ranních a večerních hodinách jsou tak pro příjem nejvýhodnější delší vlnové délky, naopak přes den se lépe šíří vlnové délky kratší.
Rušení zahraničních stanic
Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura. Například pro Československo před Sametovou revolucí vysílala na krátkých vlnách řada stanic, mezi jinými Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Deutsche Welle, jejichž program byl tehdejšími státními a stranickými orgány označován za nepřátelskou propagandu a pomocí rušiček s různou účinností rušen. Jejich ústředním sídlem byla vesnice Pohodlí u Litomyšle.[1] Zahraniční vysílání bylo rušeno také v době 2. světové války, kdy za jeho poslech hrozil trest vězení nebo smrti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ GABAĽ, Peter. Komunistické rušičky škodily i Radiu Praha. Radio Prague International . Český rozhlas, 2006-08-28 . Dostupné online.
- ↑ Rozhlasové vysílání do okupovaného Československa . 30. duben 2015 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krátké vlny na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krátké vlny na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk