A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Londýnská smlouva byla podepsána 30. května 1913. Byla výsledkem londýnské konference v letech 1912–1913, která se zabývala územními změnami vyplývajícími z výsledků první balkánské války.[1] Londýnská konference skončila 23. ledna 1913, poté co se v Osmanské říši uskutečnil převrat a osmanský velkovezír Kamil Paša byl nucen odstoupit. Vůdce převratu Enver Paša pak přikázal odchod osmanské delegace z konference, a Londýnská smlouva tak byla nakonec podepsána bez Turků. Signatáři byli tudíž jen členové vítězného Balkánského svazu (Srbsko, Řecko, Bulharsko a Černá Hora) a velmoci Spojené království, Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko a Itálie. Smlouva měla dva hlavní body: 1. Celé evropské území Osmanské říše na západ od linie mezi Enosem (dnešní Enez) u Egejského moře a Midií (dnešní Kıyıköy) u Černého moře bylo postoupeno Balkánskému svazu, kromě území Albánie. 2. Osmanská říše se zřekla ostrova Kréta.
Důsledky
Ze smlouvy vyplývaly dva problémy. Za prvé, neřešila rozdělení vybojovaného území mezi členy Balkánského svazu. Srbsko odmítlo provést rozdělení dohodnuté s Bulharskem v jejich předběžné smlouvě z března 1912, neboť aktuální vojenské rozdělení sporného území (Vardarské Makedonie) pro něj bylo výhodnější. 16. června 1913 tak vypukla druhá balkánská válka, do níž se znovu zapojila i Osmanská říše v naději na zisk území ztracených v první balkánské válce. Bulhaři byli poraženi a Osmané dosáhli některých zisků na západ od linie Enos-Midia. Konečný mír byl stvrzen Bukurešťskou smlouvou dne 12. srpna 1913. Mezi Bulhary a Turky byla uzavřena samostatná Konstantinopolská smlouva, která do značné míry definovala současné hranice mezi oběma zeměmi.
V Londýnské smlouvě však zůstala nedořešena i otázka albánského území, kterou mezi sebou měly vyjednat velmoci, jak smlouva explicitně uváděla. Rakousko-Uhersko a Itálie silně podporovaly vytvoření samostatné Albánie. Částečně to bylo v souladu s dlouhodobou rakousko-uherskou politikou vzdorování srbské expanzi k Jadranu. Rusko naopak podporovalo Srbsko a Černou Horu. Německo a Británie zůstaly neutrální. Výsledkem byl nakonec tzv. Florentský protokol ze 17. prosince 1913, který ustavil nezávislou Albánii, ale na okleštěném území, hranice nekopírovaly hranice etnické. To vyvolalo další nespokojenost. Velmi nepopulární se závěry staly mezi řeckým obyvatelstvem jižní Albánie, které se záhy vzbouřilo a vyhlásilo autonomní republiku Severní Epirus. Také Albánci měli – a mnozí mají dosud – tendenci považovat smlouvu i protokol za nespravedlnost, protože zhruba polovina převážně albánských území a asi 30 % albánské populace byly ponechány mimo hranice nového státu.[2] Napětí to na Balkáně způsobuje až do současnosti.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of London (1913) na anglické Wikipedii.
- ↑ ANDERSON, Frank Maloy; HERSHEY, Amos Shartle. Handbook for the diplomatic history of Europe, Asia, and Africa, 1870-1914. : Washington, D.C. : G.P.O. 494 s. Dostupné online.
- ↑ ELSIE, Robert. Historical Dictionary of Albania. : Scarecrow Press 663 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7380-3. (anglicky) Google-Books-ID: haFlGXIg8uoC.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Londýnská smlouva (1913) na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk