A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
MFK Karviná | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Městský fotbalový klub Karviná, akciová společnost | |||
Přezdívka | Karviňáci | |||
Země | ![]() | |||
Město | Karviná | |||
Založen | 2003 | |||
Asociace | ![]() | |||
Barvy | bílá a zelená ( )[1] | |||
| ||||
Soutěž | 1. česká fotbalová liga | |||
Stadion | Městský stadion Karviná, Karviná | |||
Kapacita | 4 833 diváků (vše k sezení) | |||
Vedení | ||||
Trenér | Martin Hyský | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Fortuna:Liga 2023/2024 | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
MFK Karviná (celým názvem: Městský fotbalový klub Karviná, a.s.) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí ve slezském městě Karviná. Tým hraje v sezóně 2023/24 nejvyšší českou fotbalovou soutěž FORTUNA:LIGA. Své domácí zápasy sehrává na městském stadionu v Karviné-Ráji, který má kapacitu 4 833 diváků. Klubové barvy jsou bílá a zelená.[1]
Dnes se jedná o jediný fotbalový klub v Karviné, a sdružuje tak velké množství mládežnických týmů. Historický úspěch klub zaznamenal v květnu 2016, kdy poprvé v novodobé historii postoupil do první ligy. Z ní po 6 sezónách na jaře 2022 sestoupil, nicméně hned následující rok se do ní opět vrátil.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Karvina-new_football_station.jpg/220px-Karvina-new_football_station.jpg)
Karviná jakožto multietnické město Těšínského Slezska byla domovem četných fotbalových klubů, které jednotlivé skupiny obyvatel zakládaly po první světové válce. Vznikl tehdy velký počet klubů polských, německých, českých i židovských. Nejznámějším a nejsilnějším polským klubem byla PKS Polonia Karwina založena v roce 1919. Po druhé světové válce nedošlo k obnovení německých a židovských klubů. České a polské kluby nicméně stále existovaly až do padesátých let, kdy v rámci komunistické „optimalizace“ sportovního života v tehdejším Československu byly české kluby sjednoceny do ZSJ OKD Mír Karviná a polská Polonia Karwina byla do tohoto klubu rovněž sloučena.
Na počátku 90. let existovaly v Karviné kluby Baník 1. máj Karviná, Baník ČSA Karviná, Kovona Karviná a Jäkl Karviná. Tyto týmy hrály nižší soutěže, výkonnostním stropem pro ně byla MSFL. Před sezónou 1994/95 došlo ke sloučení Kovony Karviná a klubu FC Vítkovice v nový klub, s názvem FC Karviná/Vítkovice, který hrál 2. ligu. Po roce došlo opět k rozdělení, 2. liga ale zůstala v Karviné, kde klub pokračoval pod názvem FC Karviná. Další dva kluby Baník 1. máj a Baník ČSA se před sezónou 1995/96 sloučily do klubu KD Karviná, který hrál divizi.
FC Karviná vybojoval dokonce postup do 1. fotbalové ligy 1996/97, ze které ale okamžitě sestoupil, když obsadil 15. místo. V následující sezóně si vybojoval postup zpět, ale ani v sezóně 1998/99 se mu nedařilo, skončil na 16. místě a opět sestoupil. Před sezónou 1996/97 došlo ke spojení klubů KD Karviná a FC Karviná v jediný subjekt – FC Karviná. V sezóně 2000/01 sestoupil FC Karviná do MSFL, v následující sezóně do divize a v sezóně 2002/03 zanikl. Jediným životaschopným klubem v Karviné tak zůstal TJ Jäkl Karviná, který navazoval na tradici SK Fryštát z počátku 20. století.[2] TJ Jäkl Karviná vzal pod svá křídla veškeré mládežnické složky zkrachovalého FC Karviná a odkoupil práva k soutěžím mládeže od majitele Zemka, který tato a další práva FC Karviná vlastnil. Klub vystoupil z Tělovýchovné jednoty Jäkl[3], osamostatnil se a začal vystupovat pod hlavičkou MFK Karviná.
Karviná během následujících let postoupila z krajského přeboru do MSFL, kde v roce 2008 odkoupila práva na druhou ligu od rezervy hanáckého týmu Sigmy Olomouc. V druhé lize bez přestávky setrvávala 7 let a jejím nejlepším umístěním bylo 4. místo ze sezóny 2010/11.
V národním poháru zaznamenala velké úspěchy, když vyřadila v Zbrojovku Brno, Slovan Liberec nebo doma porazila Slavii Praha.
Historický okamžik přišel v květnu roku 2016, kdy Karviná zakončila ročník na prvním místě, což znamenal postup slezského klubu do první ligy. První sezónu 2016/17 mezi elitou se nováček 1. ligy umístil na nečekaném 10. místě s 34 body. V sezóně 2017/18 se Karviná zachraňuje až posledním zápasem proti Vysočině Jihlava, které stačila remíza. Výhrou 2:0 ovšem Karviná na poslední chvíli ligu zachránila a Jihlavu odsoudila k sestupu do 2. ligy.
S postupem SFC Opava do následujícího ročníku nabídla nejvyšší soutěž rovnou 3 zástupce slezského fotbalu – MFK Karviná, FC Baník Ostrava a SFC Opava. Tato sezóna se poprvé hrála se systémem nadstavbových skupin. Karviná skončila předposlední jak v základní části, tak ve skupině o záchranu. Čekal ji tak dvouzápasová baráž s Jihlavou. V ní uspěla Karviná s celkovým skóre 3:2, a to i s velkou pomocí rozhodčích.[4] V sezóně 2019/20 Karvinou propadající se ve skupině o záchranu zachránila karanténa, kvůli které se tato skupina nedohrála, z ligy tak nikdo nesestoupil. Příslušnost mezi elitou udržela Karviná i v dalším ročníku. Sezóna 2021/2022 byla šestou v řadě v nejvyšší lize. Během ní nicméně téměř celou dobu okupoval klub poslední příčku tabulky. V základní části získal pouhých 17 bodů, ve skupině o udržení pouze dvakrát remizoval, proto sestoupil se ztrátou 10 bodů na předposlední Teplice přímo do Fortuna:Národní ligy. Zde ovládl sezónu se ziskem 56 bodů a kvalifikoval se tak po roce zpět do nejvyšší soutěže.
Fanoušci
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Choreo_karopa.jpg/220px-Choreo_karopa.jpg)
Od listopadu roku 2019 na tribunách působí skupina Ultras Karviňáci. Název skupiny vznikl od původního oficiálního fanklubu Karviňáci, jehož aktivity postupně utichly. Záměrem je sjednotit a zaštítit aktivity fanoušků. V kotli se každý zápas objevuje i skupina z pivnice Brno, která má také charakter ultras skupiny. V roce 2017 bylo s ultras (převážně z pivnice Brno) vedeno trestní řízení, po kterém šest osob skončilo s podmínkou, pokutou a zákazem na utkání pořádané MFK Karviná po dobu 1 roku za přerušení podzimního utkání s FC Fastav Zlín pyrotechnikou.
Obě skupiny jsou spřátelené a na stadionových aktivitách spolupracují.
V postupové sezóně 2015/2016 byla na ligová utkání průměrná návštěvnost 3872 fanoušků (80% kapacity stadionu). V následujících sezonách návštěvnost mírně klesala. Mezi největší zápasy lze zařadit derby, často označované jako Malé slezské derby s týmy SFC Opava a FC Baník Ostrava. K Baníku Ostrava, na rozdíl od Slezského FC Opava, není pěstovaná nenávist, protože v době působení MFK Karviná v nižších soutěžích, karvinské zápasy navštěvovala velká část ostravských příznivců.
Kotel vlajkonošů se nachází v sektoru C4.
Český pohár
Karviná v poslední době zaznamenala také úspěchy v domácím poháru Ondrášovka Cup. Na podzim 2009 dokázal MFK Karviná vyřadit ve 3. kole prvoligovou Zbrojovku Brno. Po remíze 1:1 přišly na řadu pokutové kopy, v nichž byli domácí nakonec šťastnější v poměru 5:4. O rok později Karviná vyřadila ve 3. kole FC Slovan Liberec a ve 4. kole padla až se Sigmou Olomouc. V roce 2011 se Karviná opět dostala do 4. kola a vypadla tentokrát s týmem FK Teplice. Na to se podařilo navázat i v sezoně 2015/16, kdy vypadla až ve 4. kole s Mladou Boleslaví. Po postupu do 1. ligy 2016/17 se Karviná probojovala do osmifinále v českém poháru. Tam na ni čekala prvoligová Dukla Praha. Karviná vyhrála až na pokutové kopy 4:2 a postoupila mezi 8 nejlepších celků. Ve čtvrtfinále narazila na další pražský celek. Slavia Praha zvítězila, avšak Karviná ji nedala nic zadarmo a zápas byl napínavý až do poslední minuty. Pro Karvinou je čtvrtfinále poháru prozatím momentální rekord v pohárových soubojích.
Historické názvy
Zdroj: [2]
- 2003 – MFK Karviná (Městský fotbalový klub Karviná)
- 2008 – MFK OKD Karviná, a.s. (Městský fotbalový klub Ostravsko-karvinské doly Karviná, akciová společnost)
- 2016 – MFK Karviná, a.s. (Městský fotbalový klub Karviná, akciová společnost)
Soupiska
|
|
Změny v kádru v zimním přestupovém období 2023-2024
Příchody | |||||||
Poz. | Nár. | Hráč | Věk | Odkud přišel | Typ | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ú | ![]() |
Martin Regáli | 30 | ![]() |
přestup | ||
O | ![]() |
Momčilo Raspopović | 29 | ![]() |
přestup | ||
Z | ![]() |
Emmanuel Ayaosi | 19 | ![]() |
posun z B-týmu | ||
O | ![]() |
Douglas Bergqvist | 29 | ![]() |
volný hráč |
Odchody | |||||||
Poz. | Nár. | Hráč | Věk | Kam odešel | Typ | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Z | ![]() |
Daniel Bartl | 34 | ![]() |
konec smlouvy | ||
O | ![]() |
Jan Žídek | 38 | ![]() |
konec kariéry | ||
O | ![]() |
Michal Hošek | 22 | ![]() |
návrat z hostování | ||
O | ![]() |
Stylianos Kokovas | 22 | ![]() |
konec smlouvy | ||
B | ![]() |
Vladimír Neuman | 23 | ![]() |
hostování | ||
Z | ![]() |
Dominik Soukeník | 24 | ![]() |
konec smlouvy | ||
Ú | ![]() |
Matej Franko | 22 | ![]() |
hostování |
Umístění v jednotlivých sezónách
- Stručný přehled
- 2003–2004: Přebor Moravskoslezského kraje
- 2004–2006: Divize E
- 2006–2008: Moravskoslezská fotbalová liga
- 2008–2012: 2. liga
- 2012–2016: Fotbalová národní liga
- 2016-2022: 1. liga
- 2022-2023: Fotbalová národní liga
- 2023-: 1. liga
- Jednotlivé ročníky
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže