A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Magnus II. Meklenburský | |
---|---|
meklenburský vévoda | |
Narození | 1441 |
Úmrtí | 20. listopadu 1503 (61–62) Wismar |
Manželka | Žofie Pomořanská |
Potomci | Jindřich V. Meklenburský Dorotea Meklenburská Žofie Meklenburská Erik II. Meklenburský Anna Meklenburská Albrecht VII. Meklenburský Kateřina Meklenburská |
Dynastie | Dynastie Meklenburských |
Otec | Jindřich IV. Meklenburský |
Matka | Dorotea Braniborská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Magnus II. Meklenburský (1441 – 20. listopadu 1503, Wismar) byl od roku 1477 meklenburským vévodou a od roku 1479 vévodou meklenbursko-schwerinským.
Život
Magnus se narodil jako třetí syn Jindřicha IV. Meklenburského a jeho manželky Doroty, nejmladší dcery braniborského kurfiřta Fridricha I. Vévoda Jindřich IV. znovu spojil meklenburské země pod svou vládu, přestože jeho dědictví původně mělo zahrnovat panství Werle a Stargard. Jak se blížil konec jeho života, věnoval Jindřich IV. stále více času hédonistickému luxusu, zatímco nejaktivnější podíl na vládě převzal Magnus a jeho starší bratři Albrecht a Jan. Jan v roce 1474 zemřel, zanechavši po sobě snoubenku Žofii, dceru Erika II. Pomořanského. S ní se Magnus 29. května 1478 sám oženil.
Po smrti otce v roce 1477 Magnus vládl Meklenbursku společně s bratrem Albrechtem. Po Albrechtově smrti v roce 1483 vládl Magnus sám, protože jeho mladší bratr Baltazar se o vládnutí vůbec nestaral. Magnus vládl až do své smrti v roce 1503, kdy po něm nastoupili jeho synové Jindřich V., Erik II. a Albrecht VII., kteří nejříve vládli společně a následně si v roce 1520 vévodství rozdělili na Meklenbursko-Schwerinské a Meklenbursko-Güstrow.
Dluh vévodství kvůli okázalému dvornímu životu Jindřicha IV. nadměrně narůstal. Magnus se tento dluh snažil snížit. Všemožně omezil svou vlastní vévodskou domácnost a dal do zástavy zboží a klenoty. Pokusil se obnovit otřesené finance zavedením mimořádných Beden (zboží, které mají poddaní dodávat na panství). To způsobilo napětí s hanzovními městy Rostock a Wismar, která se pokoušela dosáhnout nezávislejší pozice.
V roce 1487 vypukla v Rostocku rebelie známá jako „rostocký katedrální spor“ (Rostock Domfehde). Spouštěčem bylo založení kolegiátního kostela (obecně známého jako Dom) v kostele svatého Jakuba (Jacobikirche). Magnus II. si touto akcí chtěl zajistit financování univerzity a své mocenské postavení ve městě. 12. ledna 1487, v den, kdy měl být kostel vysvěcen, byl na ulici zavražděn probošt Thomas Rode. Vysvěcení přítomní hodnostáři museli z města uprchnout. Když byl napaden jeho doprovod, bál se Magnus o svůj život. Život mu zachránil strážce, který se na něj v hustém boji zblízka vrhl. Povstání trvalo do roku 1491. Nakonec byl vůdce rebelů Hans Runge a tři další povstalci popraveni a město muselo uznat katedrální kapitulu, zaplatit značnou pokutu a potvrdit všechna vévodova privilegia. Exkomunikace a interdikt, které byly na Magnuse a Baltazara uvaleny císařem Svaté říše římské Fridrichem III. a papežem Inocencem VIII., byly poté odvolány.
Kromě těchto sporů ve své zemi měl Magnus také spory se sousedními knížaty a se svými vazaly, například o dědictví, léna a hraniční spory. Magnus se účastnil bitev nebo byl prostředníkem mezi soupeřícími stranami. Některé plany, které měly přispět k hospodářskému postavení jeho území, jako například navrhovaný kanál spojující Baltské moře s Labem a Severním mořem přes Zvěřínské jezero a zlepšení kvality meklenburského ražení mincí, musely být odloženy na neurčito kvůli nedostatku financí. V roce 1492 bylo ve Sternbergu odsouzeno k smrti 27 Židů poté, co byli obviněni ze znesvěcení krvácejících hostií. Magnus rozsudek potvrdil a Židé byli popraveni na hranici.
Ve svém soukromém životě měl to potěšení vidět dvě ze svých dcer provdat se za vážené německé prince.
Magnus zemřel 20. listopadu 1503 ve Wismaru a byl pohřben v opatství Doberan.
Potomci
Magnus II. měl se svou o devatenáct let mladší manželkou Žofií Pomořanskou sedm potomků:
- Jindřich V. Meklenburský (3. května 1479 – 6. února 1552), od roku 1503 meklenburský vévoda,
- ⚭ 1505 Uršula Braniborská (17. října 1488 – 18. září 1510)
- ⚭ 1513 Helena Falcká (9. února 1493 – 4. srpna 1524)
- ⚭ 1551 Uršula Sasko-Lauenburská (1523–1577)
- Dorotea Meklenburská (21. října 1480 – 1. září 1537), abatyše v Ribnitzu
- Žofie Meklenburská (18. prosince 1481 – 12. července 1503), ⚭ 1500 Jan Saský (30. června 1468 – 16. srpna 1532), saský kurfiřt
- Erik II. Meklenburský (3. září 1483 – 21./22. prosince 1508), svobodný a bezdětný
- Anna Meklenbursko-Zvěřínská (14. září 1485 – 12. května 1525)
- ⚭ 1500 Vilém II. Hesenský (29. dubna 1469 – 11. července 1509)
- ⚭ 1519 Otto ze Solms-Laubachu (1496–1522)
- Albrecht VII. Meklenburský (25. července 1486 – 5. ledna 1547), vévoda meklenburský, ⚭ 1524 Anna Braniborská (1. ledna 1507 – 19. června 1567)
- Kateřina Meklenburská (1487 – 6. června 1561), ⚭ 1512 Jindřich Zbožný (16. března 1473 – 18. srpna 1541), vévoda saský a kníže zaháňský
Vývod z předků
Albrecht II. Meklenburský | ||||||||||||
Magnus I. Meklenburský | ||||||||||||
Eufémie Švédská | ||||||||||||
Jan IV. Meklenburský | ||||||||||||
Barnim IV. Pomořanský | ||||||||||||
Alžběta Pomořanská | ||||||||||||
Žofie Meklenburská | ||||||||||||
Jindřich IV. Meklenburský | ||||||||||||
Erik II. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Erik IV. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Anežka Holštýnská | ||||||||||||
Kateřina Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Kateřina Anhaltsko-Bernburská | ||||||||||||
Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
Jan II. Norimberský | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Alžběta z Hennebergu | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Matylda Bavorská | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Štěpán II. Bavorský | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Alžběta Sicilská | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Bernabo Visconti | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnus II, Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnus II. Meklenburský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jindřich IV. |
Meklenburský vévoda Magnus II. 1477–1479 společně s bratrem Albrechtem VI. |
Nástupce: Albrecht VI. jako vévoda z Meklenburska-Güstrow |
Předchůdce: Albrecht VI. jako vévoda z Meklenburska-Güstrow |
Meklenbursko-Schwerinský vévoda Magnus II. 1479–1503 společně s bratrem Baltazarem |
Nástupce: Baltazar, Albrecht VII., Erik II. a Jindřich V. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk