A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Karolína Salernská | |
---|---|
vévodkyně z Aumale | |
Princezna Marie Karolína Salernská (Franz Xaver Winterhalter, asi 1846) | |
Úplné jméno | Marie Karolína Augusta |
Narození | 26. dubna 1822 Vídeň, Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. prosince 1869 (47 let) Twickenham, Londýn, Anglie |
Pohřbena | Královská kaple Dreux |
Sňatek | 25. listopadu 1844 |
Manžel | Jindřich Evžen Francouzský |
Potomci | Ludvík Orleánský Jindřich Orleánský František Orleánský František Orleánský |
Dynastie | Bourbon-Obojí Sicílie |
Otec | Leopold, princ ze Salerna |
Matka | Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Karolína Salernská (26. dubna 1822 – 6. prosince 1869) byla princeznou Bourbon-Obojí Sicílie narozením a sňatkem s princem Jindřichem, vévodou z Aumale, princeznou Bourbon-Orléans.
Život
Mládí a sňatek
Marie Karolína se narodila 26. dubna 1822 ve Vídni jako jediné přeživší dítě Leopolda ze Salerna a jeho manželky (a neteře) Marie Klementiny Habsbursko-Lotrinské, dcery Františka I. Rakouského.
Princezna, už od narození přezdívaná Lina, trávila první roky života pod dohledem své matky u rakouského císařského dvora ve Vídni, kde byla také oficiálně uvedena do společnosti. Jako dospívající dívka se vrátila s rodinou do Neapole.
Ve 30. a 40. letech 19. století nebylo mnoho evropských princezen na vdávání, a tak měla Marie Karolína hned několik nápadníků. Volba nakonec padla na vévodu Jindřicha z Aumale, syna francouzského krále Ludvíka Filipa a Marie Amálie Neapolsko-Sicilské, který na ni zapůsobil během svého pobytu v pláci jejího otce v Neapoli. Manželská jednání začala ke konci srpna 1822 a už 17. září bylo v Revue de Paris oficiálně oznámeno jejich zasnoubení. Svazek byl cokoliv, jen ne z lásky. Jindřich Orleánský popsal svou manželku v dopise svému učiteli Alfredu-Augustovi de Cuvillier-Fleury jako "nemilou, ale ne nepříjemnou". Cuvillier-Fleury s ním souhlasil a dodal, že má také "dokonalý vzhled". Jindřich s manželstvím souhlasil až po silném nátlaku rodičů.
Svatba se konala 25. listopadu 1844 na ženichovu žádost v Neapoli. Nevěsta přijala věno v hodnotě 517.000 zlatých franků. Na oslavu svatby se konaly bály, recepce, lovy a divadelní představení déle než dva týdny. Marie Karolína však už 2. prosince 1844 s manželem odplula do Toulonu.
První roky manželství
Během prvních měsíců roku 1845, plných slavností, bálů, divedelních představení nebo setkání se šlechtou, měli Marie Karolína s manželem konečně možnost se lépe poznat. Dospěli k vzájemnému respektu a po celý život byla Lina věrnou a oddanou manželkou. Svými okouzlujícími způsoby, jemností a laskavostí si získala lásku manželovi rodiny. Současníci ji popisovali jako laskavou a zábavnou. V květnu 1845 se manželé přestěhovali do zámku Chantilly, který Jindřich nechal znovu vybudovat a zmodernizovat.
Marie Karolína zůstala po manželově boku i poté, co byl v září 1847 jmenován generálním guvernérem Alžírska a jeho přítomnost v této zemi byla proto nezbytná.
Exil v Anglii
Po únorové revoluci v roce 1848 byla rodina nucena opustit Francii a prchnout do Anglie. Marie Karolína se s manželem usadila v Claremont House. Aby mohli žít na úrovni, prodala princezna část svých drahých šperků.
Marie Karolína se brzy stala blízkou přítelkyní královny Viktorie, která jí a její rodině darovala Orléans House v Twickenhamu. Do nového domova se z Claremontu přestěhovali 16. dubna 1852. Po dlouhé cestě po Evropě v srpnu 1864 trávila princezna čas nejraději ve Wood Norton Hall ve Worcestershire.
Nečekaná smrt nejstaršího syna Ludvíka Filipa, knížete z Condé, v roce 1866 vrhla Marii Karolínu do hluboké deprese, z níž se nikdy plně nezotavila. Po šesti týdnech nemoci Marie Karolína 6. prosince 1869 zemřela na infekční tuberkulózu.
O čtyři dny později, 10. prosince 1869, byla pohřbena v katolické kapli Weybridge, kde její ostatky zůstaly do roku 1876, kdy byly jejím manželem převezeny do Francie a pohřbeny v Královské kapli Dreux. Jindřich zůstal až do vlastní smrti v roce 1897 vdovcem.
Potomci
- Ludvík Orleánský, kníže z Condé (15. listopadu 1845 – 24. května 1866)
- Jindřich Loopold Filip Marie Orleánský, vévoda z Guise (11. září 1847 – 10. října 1847)
- Dcera (16. srpna 1850)
- František Pavel Orleánský, vévoda z Guise (11. ledna 1852 – 15. dubna 1852)
- František Ludvík Filip Marie Orleánský, vévoda z Guise (5. ledna 1854 – 25. července 1872)
- Syn (květen 1857)
- Syn (15. června 1861)
- Syn (červen 1864)
Tituly a oslovení
- 26. dubna 1822 – 25. listopadu 1844: Její Královská Výsost princezna Marie Karolína Augusta Bourbonsko-Sicilská
- 25. listopadu 1844 – 6. prosince 1869: Její Královská Výsost vévodkyně z Aumale, francouzská princezna, princezna Bourbon-Obojí Sicílie
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Maria Carolina of Bourbon-Two Sicilies (1822–1869) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Karolína Salernská na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk