Markéta Lucemburská (1313-1341) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Markéta Lucemburská
	bavorská vévodkyně
Narození	8. července 1313
Úmrtí	11. července 1341
Pohřbena	Zbraslavský klášter
Manžel	Jindřich II. Dolnobavorský
Potomci	Jan I. Dolnobavorský; Jindřich
Dynastie	Lucemburkové
Otec	Jan Lucemburský
Matka	Eliška Přemyslovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Lucemburská (8. července 1313 – 11. července 1341, Praha) byla bavorská vévodkyně, nejstarší dcera českého královského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Život

„	Léta Páně 1313 v den svatého Kiliána mučedníka naplnila se české královně, paní Elišce, doba porodu a porodila svou prvorozenou dceru, kterou nazvala jménem paní Markéty, císařovny římské, Markétou.	“
— Zbraslavská kronika^[1]

Vyjednávání o Markétině sňatku započalo během let 1321–1322. Snoubenec, dolnobavorský vévoda Jindřich (1305–1339), syn Štěpána Dolnobavorského a Judity Svídnické, byl po otcově smrti svěřencem římského krále Ludvíka Bavora. Věnem mělo být šest hřiven stříbra. Dohoda byla zlistiněna 12. srpna 1322 v Praze. Po konfliktu Jana s manželkou Eliškou byla malá Markéta ještě téhož roku odvezena na ženichův dvůr v Landshutu.^[2] Tam ji následovala i těhotná a zavržená matka.

„	Neboť královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu...	“
— Zbraslavská kronika ^[3]

V exilu a bez svých důchodů zůstala královna Eliška v Bavorsku až do roku 1325, kdy se i s Markétou vrátila zpět do Čech.

Svatba Markéty a Jindřicha se uskutečnila až 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu. Zdá se, že manželství bylo šťastné.^[4] Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan, pojmenovaný po českém dědečkovi, k němuž měl ostatně Jindřich velmi úzký vztah. Dal králi Janovi k dispozici panství Burghausen, Kufstein a Kitzbühel jako výchozí bod pro výpravy do Tyrolska, Korutan a Itálie^[5]a ručil na smlouvách o sňatku svého švagra Jana Jindřicha a Markéty Pyskaté.

Vévoda Jindřich zemřel v září 1339 na lepru a císař Ludvík Bavor si na něm ještě před smrtí vynutil souhlas se sňatkem syna Jana se svou dcerou.^[6]^[7] Jako tchán se Ludvík Bavor stal poručníkem nezletilého vévody^[6] a když chlapec o rok později příhodně zemřel, bylo snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek.^[6]^{[pozn. 1]}

Ovdovělá Markéta přišla i o vdovské statky^[9] a vrátila se do Prahy, kde se měla stát manželkou také čerstvě ovdovělého polského krále Kazimíra III. Zemřela těsně před svatbou v červenci 1341 a byla pohřbena ve Zbraslavském klášteře.

Genealogie

Jindřich V. Lucemburský

Jindřich VI. Lucemburský

Markéta z Baru

Jindřich VII. Lucemburský

Balduin z Avesnes

Beatrix z Avesnes

Felicita z Coucy

Jan Lucemburský

Jindřich III. Brabantský

Markéta Lucemburská

Albrecht IV. Habsburský

Rudolf I. Habsburský

Hedvika z Kyburgu

Guta Habsburská

Burkhard III. z Hohenbergu

Gertruda z Hohenbergu

Mechtilda z Tübingenu

Odkazy

Poznámky

↑ Dle dobových zvěstí byl Jan otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.^[8]

Reference

↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 236.
↑ SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. ISBN 80-205-0291-2.
↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 333.
↑ BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková.
↑ HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 63. Dále jen Hoensch.
↑ ^a ^b ^c Hoensch, s. 78
↑ Bobková, str. 252
↑ RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy)
↑ Bobková, str. 253

Literatura

KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.

Externí odkazy

Osud Markéty, princezny lucemburské aneb ve víru sňatkové politiky

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Markéta_Lucemburská_(1313-1341)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[9] Dle dobových zvěstí byl Jan otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.^[8]

[Zbraslavská-236-1] Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 236.

[Spěváček-2] SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. ISBN 80-205-0291-2.

[Zbraslavská-333-3] Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 333.

[4] BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková.

[5] HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 63. Dále jen Hoensch.

[Hoensch_78-6] Hoensch, s. 78

[7] Bobková, str. 252

[Rall_60-8] RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy)

[10] Bobková, str. 253

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[pozn. 1]

[9]

[8]