A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Martin Schulz | |
---|---|
29. předseda Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 17. ledna 2012 (s výjimkou 18. 6. – 1. 7. 2014, kdy byl úřadujícím předsedou Gianni Pittella) – 17. ledna 2017 | |
Předchůdce | Jerzy Buzek |
Nástupce | Antonio Tajani |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 19. července 1994 – 17. února 2017 | |
Předseda SPD | |
Ve funkci: 19. března 2017 – 13. února 2018 | |
Předchůdce | Sigmar Gabriel |
Nástupce | Olaf Scholz |
Stranická příslušnost | |
Členství | SPD (od 1974) |
Narození | 20. prosince 1955 (68 let) Hehlrath (dnes Eschweiler) Německo |
Národnost | Německá |
Choť | ženatý |
Rodiče | Albert Schulz a Clara Schulz |
Děti | dvě děti |
Profese | knihkupec |
Ocenění | Kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2001) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2006) Řád bílého dvojkříže 2. třídy (2014) čestné občanství (2015) Cena Karla Velikého (2015) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Martin Schulz |
vyučen, bez maturity | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Schulz (* 20. prosince 1955 Hehlrath, dnes součást Eschweileru) je německý politik, jenž byl v letech 2012–2017 předsedou Evropského parlamentu. Byl poslancem Evropského parlamentu za Sociálně demokratickou stranu Německa od roku 1994 do roku 2017, kdy se této pozice vzdal, aby v německých spolkových volbách vedl kandidátku SPD. V letech 2004–2012 byl předsedou evropské parlamentní politické skupiny Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů. Jako jediný v Evropském parlamentu Schulz neměl maturitu.[1]
19. března 2017 byl jednomyslně zvolen předsedou Sociálnědemokratické strany Německa.[2] V únoru 2018 jej ve funkci nahradil Olaf Scholz.
Život
Narodil v roce 1955 v Hehlrath se jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec byl policista, matka v domácnosti.
V letech 1966 až 1974 navštěvoval soukromé katolické gymnázium. Poté, co musel dvakrát opakovat 11. třídu nebyl kvůli špatným studijním výsledkům připuštěn k maturitě.
Schulz je jeden z mála politiků, který nikdy neskrýval svůj problém s alkoholem. Už jako student hodně pil. Po vyhození ze školy se jeho pití stalo závislostí. Od 19 do 24 let byl nezaměstnaný a hrozilo mu i nucené vystěhování. Během této doby se vyučil knihkupcem. Ze závislosti mu pomohl až jeho bratr. Od roku 1980 je Schulz abstinent.
Než se Schulz stal politikem, živil se prodejem knih. V letech 1987 až 1998 byl starostou města Würselen.
Poslancem EP je od roku 1994.
Na post předsedy Evropského parlamentu, který vykonával od roku 2012, rezignoval 18. června 2014, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella. Na první schůzi nově zvoleného Evropského parlamentu byl pak Schulz znovuzvolen do jeho čela, tuto funkci bude vykonávat a pobírat plat 29.000 Eur měsíčně do roku 2016.
V lednu roku 2017 se Martin Schulz rozhodl již o funkci předsedy EP dále neucházet, předsedou EP byl tak zvolen italský kandidát Antonio Tajani. Následně se Schulz stal kandidátem německé sociální demokracie na úřad spolkového kancléře.[3]
Schulz mluví kromě němčiny také plynně francouzsky, anglicky, nizozemsky, italsky a trochu španělsky.
Politické postoje
Schulz v prosinci 2015 kritizoval polskou vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) a prohlásil o situaci v Polsku: „To, co se tam děje, má charakter státního převratu.“ V reakci na tato slova polská premiérka Szydłová od Schulze požadovala omluvu.[4]
Jako předseda EP Schulz prosazoval přerozdělování uprchlíků mezi unijní země na základě povinných kvót a varoval evropské země, že není možné čerpat podporu z fondů EU a zároveň odmítat přerozdělení migrantů.[5]
Amerického prezidenta Donalda Trumpa označil Schulz za „nebezpečí pro demokracii“. Trumpův protiimigrační dekret o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi převážně muslimských zemí do USA je podle Schulze „nesnesitelný“.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Schulz na anglické Wikipedii.
- ↑ FELDENKIRCHEN, Markus. Unter Eierköppen. Der Spiegel . 2013-03-11 . Dostupné online. (německy)
- ↑ "Nově zvolený předseda SPD Schulz označil vlády USA, Maďarska či Polska za nepřátele svobody". 19. března 2016.
- ↑ Jakub Rerich: Martin Schulz je nový kandidát SPD na německého kancléře. Co od něho očekávat?, Český rozhlas Plus, Svět ve 20 minutách, 30. ledna 2017
- ↑ "Polsko chce omluvu předsedy Evropského parlamentu. Tvrdil, že jde o převrat". Lidovky. 14. prosince 2015.
- ↑ "Schulz: Nelze odmítat uprchlické kvóty a současně čerpat evropské dotace". E15. 20. listopadu 2015.
- ↑ "Trump je nebezpečím pro demokracii, míní sok Merkelové". Týden. 3. února 2017.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Schulz na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk