A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mary Shelleyová | |
---|---|
Rodné jméno | Mary Wollstonecraft Godwin |
Narození | 30. srpna 1797 Somers Town, Londýn |
Úmrtí | 1. února 1851 (ve věku 53 let) Chester Square, Belgravia, Londýn |
Příčina úmrtí | nádor mozku |
Místo pohřbení | St Peter's Church, Bournemouth |
Povolání | autorka cestopisů, romanopiskyně, esejistka, dramatička, životopiskyně, spisovatelka, autorka sci-fi a básnířka |
Žánr | cestopis, povídka, gotická literatura, gotický román, spekulativní fikce a román |
Témata | literární fikce |
Významná díla | Poslední člověk Frankenstein |
Ocenění | Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (2004) |
Manžel(ka) | Percy Bysshe Shelley (1816–1822) |
Děti | Clara Everina Shelley[1] William Shelley[2][1] Percy Florence Shelley[2][1] Clara Shelley[1] |
Rodiče | William Godwin[3][1] a Mary Wollstonecraftová[3][1][4] |
Příbuzní | William Godwin, Claire Clairmont a Fanny Imlay (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mary Wollstonecraft Shelleyová (nepřechýleně Shelley, rozená Wollstonecraft Godwin; 30. srpna 1797, Londýn – 1. února 1851, Londýn) byla anglická spisovatelka tvořící v období romantismu, která psala mimo jiné gotické romány, známá je především svým dílem Frankenstein. Byla druhou manželkou Percyho Bysshe Shelleyho.
Biografie
Mary Shelleyová se narodila v Somers Town v Londýně v roce 1797. Byla druhou dcerou slavné feministky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. Její otec, William Godwin, byl také slavný, byl to anarchistický filosof, romanopisec, novinář a ateista. Matka Mary zemřela v horečkách 11 dní po jejím narození. Od té doby ji vychovával otec Godwin, který jí poskytl bohaté, i když neformální vzdělání a vštěpoval jí své vlastní liberální politické teorie. Když jí byly čtyři, její otec se opět oženil, ale Mary měla se svou nevlastní matkou komplikovaný vztah.[5][6] A měla velmi nadaného syna
Roku 1814 Mary navázala milostný poměr s jedním z politických stoupenců svého otce, Percym Bysshe Shelleym, který byl v té době ženatý. Společně s nevlastní sestrou Claire Clairmontovou se Mary a Shelley vydali přes Francii do Německa a dále cestovali napříč kontinentální Evropou. Po jejich návratu do Anglie čekala Mary s Percym dítě. Během následujících dvou let čelila s Percym kritice ze strany společnosti, neustálým dluhům a smrti jejich předčasně narozené dcery. Po sebevraždě Shelleyho první ženy Harriet roku 1816 milenci uzavřeli sňatek.
Léto roku 1816 pár strávil ve společnosti Lorda Byrona, Johna Williama Polidoriho a Claire Clairmontové ve Švýcarsku blízko Ženevy, kde se zrodil nápad pro román Frankenstein poté, co při společném čtení německých strašidelných příběhů Byron navrhl, aby se každý z nich pokusil napsat něco podobného.[7][8]
Galvanismus je definován jako kontrakce svalu vyplývající z aplikace elektrického proudu na specifické tkáně organismu. Tento efekt byl pojmenován po Luigi Galvani, renomovaném italském vědci z 18. století . V úvodním textu Mary Shelley z roku 1831 Shelley uvádí, že zaslechla mnoho diskusí na toto téma mezi svým manželem Percy Shelley a jejím přítelem Lordem Byronem. Protože se jednalo o nově objevený efekt, ona a mnozí věřili, že je možné oživit mrtvé organismy pomocí elektřiny. Píše: „Možná by byla oživena mrtvola; galvanismus dal znamení takových věcí; možná by mohly být jednotlivé součásti tvora vyrobeny, spojeny dohromady a vystaveny vitálnímu teplu“ (Shelley's 1831 Introduction).
Shellyovi roku 1818 opustili Británii a odešli do Itálie, kde přišli o druhé i třetí dítě, než se Mary narodil jediný potomek, který přežil, Percy Florence Shelley. V roce 1822 se její manžel utopil, když se jeho plachetnice potopila během bouřky při městě Viareggio. O rok později se Mary Shelleyová vrátila do Anglie a oddala se vychovávání svého syna a své profesionální autorské kariéře. Poslední desetiletí jejího života ji sužovaly nemoci, které nejspíš způsobil nádor na mozku, jenž ve věku 53 let zapříčinil její smrt.
Dílo
- Frankenstein (1818) – hororový román o stvoření umělého člověka, situovaný do ruin hesenského hradu v Darmstadtu
- Mathilda (1819)
- Valperga; or, The Life and Adventures of Castruccio, Prince of Lucca (1823) – historický román o toskánském kondotiérovi Castrucciovi a jeho lásce
- The Last Man – Poslední člověk (1826) – pravděpodobně první postapokalyptická sci-fi
- The Fortunes of Perkin Warbeck (1830) – historický román o anglickém následníkovi trůnu, romantická vize ideální vlády na konci středověku
- Lodore (1835) – novela o hledání společenské emancipace dvou dcer, Ethel a Cornelie, v patriarchální rodině britského aristokrata
- Falkner (1837) – novela o výchově osiřelé dívky tyranským otčímem a o její první lásce
- Rambles in Germany and Italy 1840, 1842 a 1843 (1844); cestopisné črty.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Shelley na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Virginia Blainová, Isobel Grundyová, Patricia Clementsová: The Feminist Companion to Literature in English. 1990.
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. .
- ↑ Letter to Percy Shelley, 28 October 1814. Selected Letters, 3; St Clair, 295; Seymour 61.
- ↑ St Clair, William. The Godwins and the Shelleys: The Biography of a Family. London: Faber & Faber, 1989. ISBN 0-571-15422-0.
- ↑ Para. 7, Intro., Frankenstein 1831 edition
- ↑ Bridgwater, Patrick (2004). De Quincey's Gothic Masquerade. Rodopi. p. 55.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Shelleyová na Wikimedia Commons
- Osoba Mary Shelley ve Wikicitátech (anglicky)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mary Shelleyová
- Plné texty děl autora Mary Shelleyová na projektu Gutenberg (anglicky)
- Autor Mary Shelley ve Wikizdrojích (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk