A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Metro ve Varšavě, Varšavské metro pod hlavním městem Polska Varšavou tvoří v současnosti (2019) dvě linky: M1 (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi. Délka metra je 41 km (+ 6 ve výstavbě) a v současnosti má 40 stanic (3 ve výstavbě, 3 další plánované).
Historie
První projekty
Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.
Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.
Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až do roku 1957.
Postupná a pomalá realizace
Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.
Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.[1] 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. V září roku 2019 byly uvedeny do provozu další tři stanice (Szwedzka, Targówek mieszkaniowy, Trocka a počátkem dubna 2020 byly otevřeny další tři stanice (Płocka, Młynów, Księcia Janusza).[3] Od jara 2019 ve Varšavě probíhají intenzivní realizační práce nad dalšími šesti stanicemi, jejich otevření je zamýšleno na přelom roku 2021/2022. Po zprovoznění těchto šesti stanic bude druhá linka varšavského metra dosahovat délky 19 km. Třetí linka M3 povede na východě města a bude se napojovat jako větev té druhé na stanici Stadion Narodowy, aktuálně probíhají intenzivní přípravné práce, počátek výstavby je plánovaný na rok 2023. Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště (Letiště Frédérica Chopina), tento plán byl však později nahrazen podzemní vlakovou linkou (již v provozu).
Chronologie otevírání jednotlivých úseků
Linka | Úsek | Datum otevření |
---|---|---|
M1 | Kabaty – Politechnika | 7. dubna 1995 |
M1 | Politechnika – Centrum | 26. května 1998 |
M1 | Centrum – Ratusz | 11. května 2001 |
M1 | Ratusz – Dworzec Gdański | 20. prosince 2003 |
M1 | Dworzec Gdański – Plac Wilsona | 8. dubna 2005 |
M1 | Plac Wilsona – Marymont | 29. prosince 2006 |
M1 | Marymont – Słodowiec | 23. dubna 2008 |
M1 | Słodowiec – Młociny | 25. října 2008 |
M2 | Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński | 8. března 2015 |
M2 | Dworzec Wileński – Trocka | 15. září 2019 |
M2 | Rondo Daszyńskiego – Księcia Janusza | 4. duben 2020 |
M2 | Księcia Janusza – Bemowo | 30. červen 2022 |
M2 | Trocka – Bródno | 28. září 2022 |
Stanice
- M1 (modrá)
- Młociny
- Wawrzyszew
- Stare Bielany
- Słodowiec
- Marymont
- Plac Wilsona (Wilsonovo náměstí)
- Dworzec Gdański (Gdaňské Nádraží)
- Ratusz Arsenał (Radnice Arzenál)
- Świętokrzyska
- Centrum
- Politechnika (Polytechnická Univerzita)
- Pole Mokotowskie
- Racławicka
- Wierzbno
- Wilanowska
- Służew
- Ursynów
- Stokłosy
- Imielin
- Natolin
- Kabaty
- M2 (červená)
Vozový park
typ | výrobce | počet souprav | počet vozů v soupravě | roky dodání |
---|---|---|---|---|
Série 81 | Metrovagonmaš
Vagonmaš |
22 | 6 | 1990-2009 |
Metropolis | Alstom
Alstom Konstal |
18 | 6 | 2000-2005 |
Inspiro | Siemens
Newag |
35 | 6 | 2012-2014 |
Varsovia | Škoda Transportation | 37 | 6 | od 2022 |
Linka M1 je od 28. listopadu 2023 obsluhována třemi typy šesti vozových souprav. Nejstarší provozní soupravy tvoří jednotky Alstom Metropolis, novějšími Siemens Inspiro[4], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013[5] a nejnovějšími soupravami Škoda Varsovia, jichž je aktuálně v provozu 37 souprav.
Linka M2 je obsluhována dvěma typy šestivozových souprav Siemens Inspiro a Škoda Varsovia. Vypravení obou linek zajišťuje jediné depo, které je situováno jižní konečné stanice metra M1 Kabaty. V současnosti probíhá stavba depa Karolin na prodlužovaném úseku linky M2, která bude protažena až do městské části Chrazonów. Předpokládaný termín zprovoznění je v roce 2026.
Kromě výše uvedených souprav byly v provozu také ruské soupravy série 81. Dle technické specifikace vozů se jednalo o soupravy typu 81-717.3 a 81-714.3 (čelní a vložené vozy) a také o takřka obdobné modifikace 81-572 a 81-573 (čelní a vložené vozy). Přičemž vozy typu 81-572 a 81-573 byly dodávány jak ve variantě s původními čely, tak s novými čely v závislosti na letech dodání.
Z vozů s původním designem vyjely naposledy vlaky č. 13 dne 8. 10. 2023 a č. 02 dne 27. 10. 2023. Vlak 02 má však zvláštní postavení, neboť zůstává zachován jako historický. Poslední z vozů s novým designem – vlak č. 38 – reprezentující novější sérii dojezdil dne 28. 11. 2023. Zajímavostí zůstává fakt, že všech 42 vozů s novějším vzhledem zůstává odstavených v depu bez využití. Tyto soupravy zatím není možné jen tak vyřadit z evidence, neboť mezi lety 2020 až 2022 prošly rozsáhlými opravami a jejich zůstatková hodnota je stále vysoká.
Fotogalerie
-
Stanice Racławicka
-
Stanice Świętokrzyska
-
Stanice Wierzbno
-
Stanice Ratusz Arsenał
-
Stanice Plac Wilsona
Odkazy
Reference
- ↑ http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html .
- ↑ http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html .
- ↑ SŮRA, Jan. Varšava prodloužila metro o tři zastávky, další část postavili Turci. ZDopravy.cz . 2020-04-05 . Dostupné online.
- ↑ http://metro.waw.pl/aktualnosci/items/tytul.html .
- ↑ http://wiadomosci.onet.pl/warszawa/nowe-pociagi-metra-moga-juz-wozic-pasazerow-wyjada-za-kilka-dni/z0ftr .
Externí odkazy
- Galerie Varšavské metro na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu metro ve Varšavě na Wikimedia Commons
- Zpráva Ve Varšavě dokončili první linku metra. Po pětadvaceti letech ve Wikizprávách
- Oficiální stránky (anglicky) Archivováno 26. 7. 2010 na Wayback Machine.
- Podrobná mapa všech tří linek po dokončení
- Podrobná příručka o Varšavském metru (anglicky)
- Diskusní fórům fanoušků varšavského metra (polsky) Archivováno 20. 4. 2009 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk